< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Americká literaturaKalibův zločin - Karel Václav RaisLiteratura

Kritický realismus v české literatuře

  • Autoři kladou důraz na realistický detail – vede k tomu, že zobrazují vymezené úseky skutečnosti, neměli schopnost zobrazit společnost jako celek
  • V české literatuře realismus není jako např. v Rusku a Francii, ale jedná se spíše o uplatnění některých realistických zásad.
  • realismus se zde objevuje v 80. letech 19. století.
  • převládá zde hlavně poezie, román se příliš nerozvíjí, rozvíjí se próza s historickou a venkovskou tematikou – např. Tereza Nováková, Antal Stašek, Josef Holeček, Karel Václav Rais - autoři se snaží zachytit soudobou vesnici a život jejích obyvatel.
  • Karel Václav Rais

  • 1859 – 1926
  • pochází z Lázní Bělohrad
  • působil jako učitel na Hlinecku, později Praze
  • začínal básněmi – vlastenecké verše, satirická lyrika
  • jeho vzory – Neruda, Čech – část jejich poezie napodoboval
  • v 90. letech – vytvořil několik knih pro mládež
  • tvoří také prózu s tematikou venkova – čerpal z rodného kraje a z českomoravské vysočiny; nejprve tvořil povídky – zobrazuje vztahy lidí, do nichž zasáhla touha po penězích a panském životě; „Výminkáři“ – povídková kniha, zobrazuje vztahy mezi rodiči a dětmi, rodiče žijí právě často na výminku, hrdiny jednotlivých příběhů jsou staří lidé, kteří jsou dětmi často ponižováni, nenáviděni, odstrkováni, přesto se snažili většinou svým dětem do konce života pomáhat; vztahem mladých a starých lidí se zabývají i další jeho povídkové knihy – „Horské kořeny“, „Potměchuť“, „Rodiče a děti“
  • tvořil i romány – „Kalibův zločin“ – zobrazuje tragedii rozvráceného manželství, hl. hrdina Vojta Kaliba, který se ožení s Karlou Boučkovou, která ho nemiluje, měla známost s Rachotou, který odešel na vojnu – manželství nebylo šťastné, paní Boučková přišla s dcerou na hospodářství – neustále je rozeštvávala, otec Vojty se musel odstěhovat na výminek – naopak klidný hodný člověk, který se do manželství nemíchal, Vojta jednoho dne Karlu udeřil – Karla ho udala, a tak si musel odpykat trest za ublížení na zdraví, z vězení propuštěn o den dříve – načapá Karlu s Rachotou, nakonec zjistí, že není ani otcem dítěte Karlíka, nakonec Karlu ve zkratu zabil, i když to byl hodný člověk, zhroutí se z toho a umírá;
    „Pantáta Bezoušek“ – zfilmováno, idealizuje venkovského člověka, příběh venkovského sedláka, který jede do Prahy navštívit svého syn advokáta, pantáta je milý člověk, který si získává všechny svou dobrosrdečností, vnoučata si ho také velmi oblíbila, synovi v Praze pomáhá s dětmi, poznává nové lidmi;
    pol. 90. let – dva romány z prostředí venkovské inteligence – „Zapadlí vlastenci“ – idylický obraz venkovského prostředí, hlavními hrdiny jsou obětaví venkovští kněží a učitelé, sentimentálně laděné, „Západ“ – románová kronika, popisuje závěr života venkovského faráře, ukazuje zde jeho ušlechtilé působení mezi chudým venkovským lidem na Hlinecku, celý román je psychologickou charakteristikou faráře
  • až během 1. světové války vytvořil poměrně vyzrálé dílo – „O ztraceném ševci“ – román z podkrkonoší, podává národnostní problematiku Čechů a Němců, je zde i problematika sociální, hlavní hrdina švec nechce podlehnout poněmčování, ale nakonec se s tím musí smířit
  • Antal Stašek

  • 1843 – 1931
  • vlastním jménem Antonín Zeman
  • advokát v Semilech
  • otec Ivana Olbrachta
  • psal hlavně romány - „Blouznivci našich hor“ – neidealizuje venkovský život, vidí změny, konflikty, zaměřil se na soukromý těžký život hrdinů; „O ševci Matoušovi a jeho přátelích“ – historický román, děj se odehrává roku 1848 a v 50. letech, dlouho na něm pracoval, hlavní hrdina – švec Matouš – je zde jeho vývoj od anarchismu k socialistickým názorům;
    „V temných vírech“ – považuje ho za svůj nejlepší román, hovoří o sociálním a národnostním útlaku dělníků německými továrníky na českém severu
  • odlišuje se tím, že nejenom líčí rozpory doby, ale hledá i východisko z dané situace
  • Teréza Nováková

  • 1853 - 1912
  • dějištěm většiny jejích románů je východočeský venkov
  • její první práce – „Maloměstský román“ – beletristické vylíčení životních osudů Havlíčkovy dcery Zdeňky
  • další romány – náboženská a sociální problematika mezi venkovským lidem
  • většina jejich románů – tzv. romány monografické – pojednávají hlavně o jednom hrdinovi, „Jan Jílek“ – zobrazuje osudy českého evangelíka v 18. století, náboženská nesvoboda jej donutí opustit vlast – po emigraci se vrací tajně domů a pracuje ve prospěch okolí, je však zatčen a nakonec se mu od okolí nedostává podpory;
    „Jiří Šmatlán“ – román ze současnosti, příběh tkalce, nejprve příslušníka evangelické sekty, to ho ale neuspokojuje, je zklamán i katolictvím, nakonec se pod vlivem přítele přiklání k modernímu sociálně demokratickému proudu, v závěru předčasně umírá;
    „Na Librově gruntě“ – děj spjat s politickými událostmi 1847 – 1848, hlavní hrdinou je sedlák, který se nemůže oženit, protože se snažil ušetřit peníze na věno pro svoji sestru, z poč. chudý, ale po zrušení roboty jeho jmění vzrůstá, druhý hrdina románu – kominík, který se nedokáže mířit s útlakem v době Bachova absolutismu, soudobou situaci ironicky hodnotí ve svých kronikářských zápiscích
  • „Děti čistého živého“ – zde se odklání od monografie, románová kronika, o životě, rozpadu a zániku náboženské sekty ve 2. pol. 19. století
  • monografický román – „Drašar“ – podtitul „Román kněze buditele“ – pojednává o tragických osudech obrozeneckého kněze a spisovatele
  • Karel Klostermann

  • 1848 - 1923
  • narodil se v německé rodině – v němčině píše drobné povídky, ale brzo začíná psát česky
  • ve svých povídkách a románech zachycuje život šumavských dřevorubců, sklářů a pytláků – „Ze světa lesních samot“, „Skláři“
  • vytvořil jihočeskou selskou kroniku – „Mlhy na blatech“
  • rozsáhlý román „Suplent“ – hrdinou je pokrokový středoškolský učitel
  • Josef Holeček

  • 1853 – 1929
  • vrstevník a protiklad Vrchlického – Holeček se od západní kultury odvrací a oslavuje selství
  • zabývá se studiem slovanské epiky, důkladně poznal venkovského lidu – to se odráží v jeho desetidílné románové kronice „Naši“ – pracoval na ní víc jak dvacet let, zobrazuje zde vývoj jihočeského lidu v pol. 19. století, zamýšlí se nad společenskými, sociálními i náboženskými názory lidu, poukazuje na úzký vztah sedláka k půdě i ke starým lidovým tradicím, hodně pozornosti věnuje i vztahu mezi sedlákem a šlechtou, dílo má dokumentární hodnotu, dílo na svou dobu vyspělé po stránce obsahové i umělecké
  • „Pero“ – vzpomínkové dílo, označil ho jako „román-paměti“, výstižné charakteristiky významných autorových současníků
  • Jan Herben

  • 1857 – 1936
  • epik moravského slovácka
  • zakladatel a redaktor realistického časopisu „Čas
  • Masarykův přítel
  • životní osudy venkovského lidu na Slovácku
  • románová kronika „Do třetího a čtvrtého pokolení“ – na osudech jedné rodiny vylíčil vývoj moravského slovácka od dob Tereziánské roboty do poloviny 19. století
  • Jindřich Šimon Baar

  • 1869 – 1925
  • pocházel z Chodska ze starého selského rodu
  • katolický kněz, snažil se o obrodu kněžského života
  • povídky a romány z farského prostředí – „Cestou křížovou“, „Farská panička“, „Holoubek“
  • „Jan Cimbura“ – reformační myšlenky
  • z Chodska – „Pro kravičku“, „Skřivánek“
  • vrchol jeho tvorba – historická trilogie – „Paní komisarka“, „Osmačtyřicátníci“, „Lůzy“ – z prostředí chodska, v době sporu o domažlické lesy mezi sedláky a chalupníky, vkomponoval zde i to, jak zde působila Božena Němcová
  • František Xaver Svoboda

  • manžel spisovatelky Růženy Svobodové
  • autor přírodní lyriky – „Básně I.“, „Básně II.“, „Nálady z minulých let“, „Květy mých lučin“
  • tvořil povídky a romány z prostředí venkovského lidu z Podbrdska nebo měšťanské Prahy
  • dvě románové kroniky – „Rozkvět“, „Řeka“
  • tvořil i dramata – hlavně veselohry – „Poslední muž“, „Čekanky“, „Na boušínské samotě“
  • Žánrový realismus

  • některé ze stoupenců kritického realismu životní problémy a konflikty příliš nezajímaly, naopak psali o všedním, obyčejném životě s běžnými starostmi i radostmi
  • nejčastější prostředí – město – hlavně Praha
  • Ignát Herrmann

  • romány – „Otec Kondelík a ženich Vejvara“, „Tchán Kondelík a zeť Vejvara“ – hlavní postavou spokojený pán s klidným životem, kritizováno mladšími spisovateli – vytýkali autorovi, že člověk by měl v životě usilovat o víc než o dobré jídlo a prosperující firmu



  • Přidal: tess.for 24. 4. 2008
    Zobrazit podrobnosti

    Podrobnosti

    Počet slov: 1146
    Zhlédnuto: 6409 krát
    < Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Americká literaturaKalibův zločin - Karel Václav RaisLiteratura