Osvícenství

·  rozvoj vědy, techniky a hospodářství způsobil změny ve společnosti – mají liv na změny v myšlení lidí – projevily se i v katolické církvi – 17. století ve Francii se objevuje nový myšlenkový proud – jansenismus – (podle Jansenia z Yperu) – byl proti častým zpovědím a častému svatému přijímání, odmítal úctu k relikviím (schránky s ostatky svatých) – byly často i falešné – kritizoval obchodování s relikviemi – i kvůli pravosti, odmítal nákladnou výzdobu chrámů, tvrdil, že Bůh nemá v úmyslu spasit všechny lidi – tento směr má blízko k protestantům, zvláště ke kalvinismu

·  18. století – argumenty jansenistů jsou využity v politice osvícenského absolutismu – využili je k oslabení vlivu katolické církve

·  hlavní odpůrci jansenistů – jezuité – vadila jim myšlenka, že Bůh nemá v úmyslu spasit všechny lidi, oni tvrdili, že Bůh spasí každého, kdo o spasení bude stát, protože byli jezuité vlivní, tak se jich někteří panovníci potřebují zrušit – řád jezuitů byl postupně dočasně rušen

·  hlavní východisky osvícenství – racionalismus - René Descartes – představoval si svět jako mechanismus, tvrdil, že svět je složitý mechanismus, ale smysly poznatelný; empirismus – John Locke – tvrdil, že lidské poznání je založeno na zkušenostech – pozoroval přírodu kolem sebe a zjistil, že zvířata sbírají také zkušenosti

·  osvícenci nebyli ateisté, ale měli zvláštní vztah k bohu – měli k němu rezervovaný přístup, vyhýbali se přehnané zbožnosti, boží úlohu ve světě viděli jako prvního hybatele – bůh na počátku světa svět stvořil a uvedl ho do pohybu, ale dál už do něho nezasahuje

·  Charles Louis Montesquieu – původně obchodník, filozof, spisovatel, vytvořil myšlenku, že stát by měl v co nejvyšší míře zaručit svobodu všech občanů, hlavní moc ve státě mají mít podnikatelé a liberální šlechta

·  Francois Marie Aroult Voltaire – dramatik, spisovatel, historik, kritik katolické církve – za ní několikrát ve vězení, jeho myšlenky – uplatnění za francouzské revoluce

·  Jean Jacques Roussean – švýcarský filosof, byl proti velkému soukromému vlastnictví, lid by měl být svrchovaným vládcem ve své zemi, přichází s myšlenkou společenské smlouvy mezi lidem a panovníkem – panovník slíbí lidu, že bude vládnout moudře a spravedlivě a lid slíbí, že se proti němu nebude bouřit

·  hlavní dílo osvícenců – Encyklopedie věd, umění a řemesel – 1. encyklopedie, souhrn všech tehdejších poznatků, zde popisovány tehdejší nejmodernější výrobní technologie, zdůrazňován rozum nad vírou – nelíbilo se to církvi – vydávání encyklopedie několikrát zakázáno

·  postupem času – myšlenky osvícenství přijímají i vládnoucí vrstvy – panovníci dospěli k názoru, že osvícenství může zastavit úpadek jejich zemí, vzniká osvícenská myšlenka státu – složitý stroj, který funguje jenom při dokonalé souhře všech součístí, tvrdili, že když jedna z těch součástí nefunguje jak má, tak je jí třeba odstranit, vyměnit; osvícenští vládci – využívají služeb tajné policie, kteří mají za úkol vyhledávat nepřítele státu – je zde ospravedlněn policejní teror vůči možné i skutečné opozici – vyvrcholení za francouzské revoluce