Zánik polského státu

·  Polsko po třicetileté válce: poklesl počet obyvatel, snížila se zemědělská výroba, úpadek měst, častá povstání, polská šlechta si s nimi často neví rady – zve si cizí armády, přítomnost czích vojsk – také nepřispívá ke stabilitě

·  Polsko – tehdy šlechtickým státem, měli tam i krále – ale spíše k reprezetaci

·  akceschopnost státu – omezována sněmem – platila zásada konsensu (všichni se museli shodnout) – komplikovalo politický život; šlechta své zájmy často nadřazovala své zájmy nad zájmy státu

·  někteří panovníci – snažili se úpadek zastavit, ale úspěšní nebyli – např. Jan Sobjeski – vládl v 70. až 90. léta 17. století, úspěšný válečník v bojích proti turkům, zachránil habs. před porážkou u Vídně, měl dobré vztahy s Francií, usiloval o reformy v Polsku – neúspěšný, ke konci vlády už nemohl zabránit vnitřním zmatkům v zemi a zásahům ze zahraničí

·  August II. Silný – jeho nástupce, vládl na přelomu 17. a 18. století, pocházel ze Saska, snažil se o samostatnou polskou politiku – podařilo se mu prosadit reformy státní zprávy – to ale přerušila severní válka, během ní Švédové Augusta II. sesadili, toho využila šlechta k dalšímu oslabení pravomocí krále

·  po jeho smrti – boje o moc – patré zahr. vlivy – Švédové a Francouzi – podporovali Stanislawa Lescziñského – zvolen sněmem za polského krále, Rusko, Rakousko, Prusko – podporovali nástup Augusta III. – zvítězil – vládl ve 30. – 60. letech 18. století, nesídlil v polsku, správu země svěřil ministrům – ti toho využívali k vlastním zájmům – korupce, ke konci jeho vlády se rozkládá státní aparát

·  nástupce – dosazen z Ruska – carevnou Kateřinou Velikou – dosadila tam svého milence Stanislava Poniatowskiho – 60. – 90. léta 18. století, do pols. záležitostí silně zasahovali rusové – snažili se zvíhoňovat pravoslavnou šlechtu (protože jsou pravoslavní) – v Polsku – náboženské nepokoje, katolíci zrovnoprávnění s pravoslavnými odmítali – v polsku otevřený boj proti králi – opozice Rusy poražena, poměry v Polsku se neuklidnily

·  1772 – Prusko navrhlo rozdělit část polského území mezi Prusko, Rakousko a Rusko – 1. dělení polska

·  část politiků Polska – reformy – vznikla 1. stálá vláda, zavedena opatření v duchu merkantilismu, vznik ústavy – měšťané získali občanská práva, šlechta stejně řadu výsad, postavení rolníků se nezměnilo

·  1793 – Prusko a Rusko – dohodli se na druhém dělení polska – polská vláda tomu nebyla schopná zabránit – za to kritizována

·  1794 – šlechticko – měšťanské povstání – v čele – Tadeusz Kosæiuzsko – snažil e pro polsko získat pomoc z Francie – nezískal jí, snažil se poté získat pro povstání rolnictvo, líbil jim osvobození od feudálních poviností, Rusové ale povstání zlikvidovali

·  1795 – 3. dělení Polska  - mezi Prusko, Rusko, Rakousko – Polský stát zanikl