< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Počátky panovnického absolutismu v západní EvropěRusko počátkem novověkuDějepis

Kultura českého stavovského státu

Náboženství

- 15. stol. – v Čechách působí dvě církve – kališnická a katolická
- Čechy -
- kališnická církev – řídili administrátoři s dolní konzistoří ( sbor duchovních a světských osob) – od 1478, sídlí u Týnského chrámu v Praze
- katolická církev – řízena administrátory (voleni papežen nebo pražskou kapitulou), katolická konzistoř sídlila u chrámu sv. Víta
- Morava –
- katolická cirkev si udržela celistvou organizaci, řízena olomouckým biskupem
- kališníci – nemají ústřední církevní správu
- Jednota bratrská –
- do r. 1906 (vydání Rudolfova majestátu) stála mimo zákon
- zakazována, zavírány bratrské kostely
- spor uvnitř jednoty – přívrženci původní koncepce (izolace od hříšného světa, podceňují vyšší vzdělání) X realističtější skupina
- členy jednoty se stávají bohatší měšťané a šlechtici
- bratrská centra se stala poddanskými městy – Litomyšl, Bělá pod Bezdězem, Mladá Boleslav, Ivančice, Přerov
- navazují na českou reformaci ve 14. stol.
- v čele – vojenští biskupové
- sbory – svatyně, kde se konaly náboženské obřady
- sbory – původně označuje Jednotu bratrskou – skupina křesťanů dodržující boží zákon
- podzim 1507 – vystoupení moravské šlechtičky Marty z Boskovic
- v dopise kláli Vladislavovi protestuje proti zákazu jednoty
- kritizováno katolickým vzdělancem Bohuslavem Hasištejnským z Lobkovic
- Luteráni –
- dominantní ve Slezsku a Lužicích
- v německy mluvících zemích
- Sasko
- souhlasí s nimi kališníci – novoutrakvisté
- Kalvínovy myšlenky –
- upoutaly přívržence jednoty bratrské
- centra – Ženeva, Heidelberg
- část jednoty chtěla spojení s kalvínskou církví – nedošlo k tomu
- Čechy –
- katolíci v menšině
- myšlenka náboženské snášenlivosti

Vzdělanost a školství

- růst gramotnosti – rozmach hospodářství a obchodu
- čte se Bible
- 16. stol. – čtení, psaní, počítání – nutnost
- studium jazyků –
- latina, němčina
- 15. stol. – čeština je jedním z nejrozšířenějších jazyků ve střední Evropě
- němčina – České země jsou v personální unii s Rakouskými zeměmi
- italština, španělština – habsburský dvůr, katolicky orientované kruhy
- výuka –
- nejbohatší měšťané – základní vědomosti, lekce etikety – soukromí učitelé = preceptoři
- městské školy – partikulární š.
- gymnázia – výuka v duchu humanistických zásad
- přeneseno na pětitřídní městské školy
- většina městských škol byla nekatolická
- bratrská gymnázia v Mladé Boleslavi, Ivančicích a Přerově
- jezuitské školství –
- Praha, Olomouc, Brno, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Chomutov
- kvalitní výuka, úspěšné pedagogické metody
- hlavně katolické šlechtické rodiny
- chtěli vychovat stoupence katolicismu
- vysoké školy – Praha – akademie s filosofickým a teologickým studiem
- podpořeni Ferdinandem I.
- soupeření Klementina a Karolina
- teologie vyučována podle Tomáše Akvinského
- omezený rozsah látky, nepřetěžují paměť studentů, disputace (diskuse)
- Olomouc
- 16. stol. – akademie –
- vysoké školy v humanistickém duchu
- úroveň kališnické univerzity byla v porovnání se zahraničím nízká
- absolventi – uplatnění jako učitelé na nižších školách nebo jako úředníci
- přírodní vědy –
- Tadeáš Hájek z Hájku – učitel na pražské akademii
- přeložil do češtiny Herbář, jinak bylinkář (Andrea Matthioli)
- astronom, přiklonil se ke Kopernikovu heliocentrickému názoru
- Jan Jesenský-Jesenius – lékař
- 1. veřejná pitva v Čechách
- dvůr Rudolfa II. – astrologové, astronomové, alchymisté
- Bavor Radovský z Hustiřan – alchymista
- pracoval pro Viléma z Rožmberka
- čeští studenti odcházeli na vysoké školy do zahraničí – italské univerzity v Boloni, Padově; katolické oblasti Svaté říše, univerzita v Lovani (dnešní Belgie)
- Luteráni a novoutrakvisté odcházejí do Wittenbergu
- Kalvinisté – Heidelberg, Herbon, Ženeva, Basilej
- cestopisy – Blízký Východ – Martin Křivoústý, Martin Kabátník, Jan Hasištejnský z Lobkovic, Oldřich Prefát z Vojanova, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
- osobní zkušenosti, pověry,
- cestopisy – Asie, Amerika – překlad zprávy Ameriko Vespucciho, cestopis Jeana de Lodyho
- noviny –
- politické, válečné informace
- knihtiskaři –
- Mikuláš Konáč z Hodišova
- Jiří Černý Rožďalovský-Melantrich z Aventina  DAniel Adam z Veleslavína

Literatura

- rytířský epos – opisovány starší práce – Tristan a Isolda, Jetřich Berúnský, Vévoda Arnošt, Tandariáš a Floribella, Trojánská kronika
- kázání, polemiky, traktáty – pokračování sporů mezi husity a katolíky
- Lukáš Pražský – jeho spisy byly důležité pro jednotu bratrskou
- napodobování zahraničních vzorů – Francesco Petrarca, Aeneas Silvius Piccolomini
- latina
- nejrozšířenější žánr – list, dopis (epistula) - o pocitech autory, vzdělání, rozhledu, vytříbenosti
- epistolografie – dopis nečte pouze adresát, ale i okruh přátel, umělecké dílo
- korespondence – výměna listů, prosté sdělení
- příležitostné verše – epitafy-hroby, gratulace, alegorické skladby
- časomíra – hexametr, pentametr
- Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic – psal latinsky
- alegorické básně, epistolograf
- Morava – centrum tvorby Olomouc
- Jan Skála z Doubravy – latinizované jméno Dubravius
- odborné, dějepisecké a básnické práce
- Viktorín Kornel ze Všehrd
- v předmluvě ke Knihám o napravení padlého od Jana Zlatoústého zdůvodnil požadavek, aby humanisté psali česky a do češtiny překládali
- Václav Písecký
- překladatel řeckých spisů
- Řehoř Hrubý z Jelení
- překládal Cocerona, Petráčku, Chválu bláznovství od Erasma Rotterdamského
- jeho syn se stal vydavatelem starých spisů
- Karel starší ze Žerotína – politické spisy
- Jan Blahoslav – učenost a život v souladu s božím zákonem se nevylučují
- Filipika proti misomusům – proti odpůrcům vědy, umění; konkrétně proti JAnu Augustovi
- překlad Nového zákona
- Gramatika česká – navazuje na dílo Petra Gzela, beneše Optáta a Václava Philomatese
- Bible kralická – nazvaná podle bratrské tiskárny v Kralicích na Moravě
- cíl – umožnit věřícímu seznámení s nezkreslenými zásadami božího zákona, obsaženého v Bibli
- hovorová čeština
- Hynek z Poděbrad – překlad jedenácti novel z Dekameronu
- Májový sen – veršovaná skladba
- příběhy s postavami vtipných a moudrých mužů – vypravování o Janu Palečkovi, šaškovi krále Jiřího
- Mikuláš Dačický z Heslova, Šimon Lomnický z Budče
- dějepisectví –
- Václav Hájek z Libočan – 1541 - Kronika česká

Hudba

- napodobování Nizozemských umělců
- vokální polyfonie
- zpracování světských motivů
- Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
- amatérské hudební soubory = literátská bratrstva
- zpěv při bohoslužebných obřadech
- kancionály – literátské zpěvníky – bohatá výtvarná výzdoba, od 2.pol. 15. stol.
- Šamotulský kancionál – neznámější bratrský zpěvník
- 1561, redaktor jan Blahoslav
- obsahuje 744 písní
- Jan Blahoslav – Muzika, knížka zpěvákům náležité zprávy sobě zavírající
- teorie skladby a hudby pro veřejnost

Stavitelství

- 15. a 16. stol.
- zdrobnělý, tichý, uklidňující dojem
- stavby – Ludvíkovo křídlo Pražského hradu, Belvedér
- italská renesance –
- vychází z antických vzorů
- využívá sloupoví a sloupořadí, křížové a valené klenby
- lunety (půlkruhové měsíčky, arkády (obloukovité sloupořadí)
- atrium – otevřený prostor uprostřed domu
- česká renesance –
- ovlivněna podnebím
- působí tísnivěji než italská r.
- 16. století – rozvoj palných zbraní – hrady ztrácí vojenskou funkci - staví se nová renesanční sídla  zámek
- zámky – arkády, lodžie, zahrady
- nejprve na Moravě – Moravská Třebová, Prostějov, Telč, Bučovice, Moravský Krumlov, Náměšť nad Oslavou
- Čechy – Nelahozeves, Kaceřov, Opočno, Litomyšl, letohrádek Hvězda na Bílé hoře u Prahy, Jindřichův Hradec, Třeboň, Bechyně, Český Krumlov, Červená Lhota
- díla italských architektů a jejich žáků
- zámky sloužili šlechticům jako sídla v teplejších ročních obdobích
- v zimě nejmocnější muži pobývali v Praze – stavěli paláce ( páni z Hradce na Malé Straně, Lobkovicové na Hradčanském nám. Schwaezenberský palác)
- vybavení zámků – kazetové stropy, nový nábytek – psací stoly, skříně (nahradili truhly)
- městská architektura – přestavby městských bran a měšťanských domů
- členité štíty, zdobená průčelí, sgrafity (Praha, Telč, Slavonie, Dačiče, Prachatice, Tábor, Kroměříž)
- církevní architektura – neovlivněna
- výjimka – luteránský kostel sv. Salvátora na Starém Městě pražském
- kon. 16. stol. – nová etapa – vliv Nizozemí a Saska
- důraz na zdobné prvky – manýrismus
- jezuitská kolej u sv. Klimenta v Praze

Sochařství

- většina děl od zahraničních umělců – např. Zpívající fontána před Královským letohrádkem
- menší reliéfy, náhrobní kameny – domácí umělci

Malířství

- kancionály – knižní malby
- portrétní malby – první ren. portrét – podobizna Albrechta Libštejnského z Kolovrat z poč. 16. stol.
- nástěnné malby – nové techniky
- fresko – nanášení barvy na čerstvou omítku
- sgrafito – vyškrabávání kresby do omítky
- pražský dvůr Rudolfa II. – sochařské a malířské sbírky
- díla Leoparda da Vinci, Tiziana, Veronese, Tintoretta
- malíři – Hans von Aachen, Bartoloměj Spranger
- sochaři – Adrian de Vries, Alessandro Abondio



Přidal: Werii 16. 4. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 1286
Zhlédnuto: 3454 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Počátky panovnického absolutismu v západní EvropěRusko počátkem novověkuDějepis