Český stát za vlády Jagellonců

Na konci 15. stol. byly v zemi špatné hosp. poměry. Po husitských válkách poklesl počet poddaných => snížily se příjmy vrchnosti. Ta hledá nové zdroje příjmů. Část šlechty loupí a násilím si vymáhá dávky. Část se věnuje hospodářskému podnikání. Začala podnikat v oborech, kde dříve podnikala jen města => roste napětí mezi šlechtou a měšťany. Nástupcem Jiřího z Poděbrad se 1471 stal Vladislav Jagellonský. Rozhodující vliv v zemi měla šlechta.

1490 zemřel Matyáš Korvín a Vladislav byl zvolen i Uherským králem – dochází ke sjednocení českého státu. Vladislav přesídlil do Budína (odtud se lépe řídí války proti Turkům)

1500 vydal král nový zemský zákoník „Vladislavské zemské zřízení“, který prohloubil spory mezi šlechtou a měšťany, protože měšťané ztratili právo hlasovat na zemském sněmu. Zemský soud mohl zasahovat do městského práva. Měšťané protestovali u krále, ale neuspěli.

Situace se horší. Šlechta se dopouští vůči městům otevřeného bezpráví. Města byla ale hospodářsky důležitá. Podařilo se jim přesvědčit krále a získala hlasovací právo na sněmu v záležitostech, které se jich týkaly.

Vztahy mezi městy a šlechtou se nezlepšily. Města vytvořila proti šlechtě vojenský pakt. Na stranu měst byli získáni i někteří přední čeští šlechtici (např. Bartoloměj Münsterberský – vnuk Jiřího z Poděbrad)

V českém státě hrozí další občanská válka.

1516 zemřel král Vladislav, čekalo se na nového krále, že krizi vyřeší. Mezi měšťany a šlechtou začalo jednání o kompromisním řešení (hlavní zásluhu na něm má Vilém z Pernštejna)

1517 byla uzavřena Svatováclavská smlouva, která uznávala určitá městská privilegia v soudní oblasti, šlechta se vydobyla svobodu podnikání.

Novým panovníkem byl Ludvík Jagellonský – snažil se bránit proti Turkům, proto sídlil v Uhrách. Proti Turkům byla zorganizována křížová výprava – zdržovala chudinu a šlechtu, která chtěla zbohatnout. Část účastníků vyvolala povstání – včele byli Jiří Dóža a Vavřinec Meszároš, povstání se rozšířilo po většině území Uher. Uherský magnát Jan Zápolský povstání potlačil, Dóža byl zajat a popraven. Ke křížové výpravě nedošlo.

Náboženské spory v Čechách vypukly ve 20. letech. Někteří kališníci přijali z Německa myšlenky reformace Martina Luthera, začali se označovat jako novoutrakvisté, začaly spory se staroutrakvisty (nepřijali reformy) a začali se sbližovat s katolíky. Náboženské spory vedou k napjaté situaci, vzniká spor mezi šlechtou a měšťany – hrozí občanská válka.

Srpen 1525 Ludvík Jagellonský se vypravil do války – bitva u Moháče – Turci zvítězili a Ludvík na ústupu zemřel.