Nauka o slovní zásobě (lexikologie)

Zkoumá významové vztahy mezi slovy, ustálenými slovními spojeními i slovní zásobu jako celek.
Dílčí disciplínou je frazeologie, která se zabývá ustálenými slovními obraty.
Sémantika - souvisí s lexikologií, ale není dílčí disciplínou.
- zkoumá věcné významy slov, slov. spojení a vět
Pojmenování - určitému předmětu (jevu, vlastnosti...) přiřazujeme jazykový výraz - pojmenování
Výpověď - pojmenování uspořádaná do smysluplné podoby podle určitých pravidel
Slovo - zákl. jednotka slovní zásoby; má význam věcný a mluvnický
Sousloví - spojení více slov k označení jednoho pojmu (např.: kyselina sírová, kočka domácí, stůj co stůj)
Víceslovné slovní spojení - spojení dvou a více slov k označení jednoho pojmu, ale na rozdíl od sousloví vzniklé rozvedením původně jednoslovného pojmenování (navštívit > vykonat návštěvu), tomuto procesu se říká multiverbizace. Opačným procesem je univerbizace, např (osobní auto > osobák), což je snaha o ekonomické vyjádření, často se používá v běžném hovoru ale i ve stylu publicistickém
Frazeologismy - ustálená spojení dvou a více slov k označení jednoho pojmu, často bývá obrazné, expresivní nebo nespisovné; např.: vzít roha, z bláta do louže
- na rozdíl od multiverbizovaného spojení nevzniká z jednoho slova, ale obrazností
Pořekadlo - ustálená větná formulace lidového původu, která zobecňuje nějakou konkrétní situaci bez mravoučného základu, často souvisí s počasím – pranostiky
Rčení - relativně ustálené slovní spojení, které vystihuje nějakou typickou situaci, přiléhavě ji komentuje (má pod čepicí; všude dobře, doma nejlépe)
Od pořekadla se liší mluvnickou pozměnitelností textu
Přísloví - ustálená formulace lidového původu, která zobecňuje nějakou zkušenost mravoučného charakteru.