Habsburská monarchie po třicetileté válce

·  hospodářství: hosp. rozvrat u nás začal už za války – 1623 – státní bankrot, označován jako callade (kaláda), dochází k znehodnocení měny – říká se jí dlouhá mince – dlouho trvalo, než se shromáždila patřičná částka k tomu, aby se za ní dalo něco koupit; vývoz majetku exulantů, rabování armád, konfiskace    - vede to ke zhoršení hosp., přichází sem cizí šlechta, která svůj nový majetek chce využít k novému zisku – Buquoyové, Gallasové..., úbytek obyvatelstva, mnoho půdy leželo ladem – dochází k scelování opuštěných pozemků, vznikají nevonické velkostatky, poddaní – mají i robotní povinnosti – maximálně tři dny v týdnu museli odpracovat na pozemcích šlechty zadarmo, robota ale zakázána o svátcích nebo o nedělích, poddaní – musejí žádat vrchnost i o povolení k sňatku a studovat – většinou je dostali, poddaní – mohli si na svou vrchnost stěžovat

·  2. pol. 17. století – u nás se prosazuje merkantilismus, významní ekonomové prosazující merkantilismus – Pavel Hynek Morgenthaller, Filip Wilhelm Hõrnigk

·  Hörnigk – tvrdí, že ekonomika má být řízena státem, podporoval rozvoj pracovních příležitostí pro chudinu – pokud má chudina práci, kterou se může živit, tak nemá důvod k povstání

·  merkantilisté u nás – podporují zakládání manufaktru, hlavně textilních – nejvíce na Liberecku, Rychnovsko

·  Ferdinand III. – ztratil území Horní a Dolní Lužice, vládl ještě za války

·  Leopold I. – 2. pol. 17. století, všestraně nadaný, na jeho dvoře se opět v úřadech objevuje česká šlechta, jeho vláda by byla úspěšná, kdyby nebylo Turků – jeho největší problém – celý život proti nim musel válčit

·  1663 – válka s Turky – získali za spojence uherskou šlechtu, protože byli proti centralizaci hab. monarchie, válka – způsobuje Leopoldovi finanční potíže – musí s nimi uzavřít příměří a Turci získali část Uher

·  1679 – ve Vídni vypukla morová epidemie, císař musel přesídlit do Prahy – toho využili poddaní k četným stížnostem – jeho úředníci je neřešili

·  jaro 1680 – vypuklo povstání – jedno z nejnebezpečnějších povstání, vzniklo na venkově, poté v poddanských městech, povstání bylo nakonec potlačeno vojskem, vůdci popraveni nebo posláni na nucené práce do Uher, kde se stavěli pevnosti proti Turkům, Leopold I. vydal zákon – nový robotní patent – Pardubická pragmatika – podepsána na zámku v Pardubicích, zakázal svévolné zvyšování daní poddaným – neměli být zatěžováni dalšími daněmi

·  1683 – obnovena válka s Turky, velkovezír Kara Mustafa – obléhal Vídeň, spojenci turků – uherské stavy – v čele – magnát Imrich Tõkõly, Habsburkům se podařilo získat podporu některých evr. panovníků – Karel Lotrinský, polský král – Jan III: Sobieski; turci nakonec u Vídně poraženi – začalo jejich vytlačování z Evropy – významný podíl na jejich porážce měl císařský velitel Evžen Savojský

·  koec 17. století – Habs. – válka s Francií – chtěli Franc. zabránit v pronikání do Německa, Fr. poražena

·  války – stát hosp. vyčerpávali – chudli tím i české země, zhoršení hosp. situace císaře – chtěl prodat některá svá nepotřebná panství – prodal Chodské panství – Lammingenovi z Albenreuthu (Lomikar) – nerespektoval chodská privilegia – chodové původně svobodní – bránili hranice, vypuklo povstání – 1692 – 1695 – v čele – Jan Sladký Kozina, povstání potlačeno a Kozina popraven

·  1. pol. 18. století – další menší selská povstání

·  1700 – zemřel ve Šp. poslední Habs. Karel II. – válka o dědictví Španělské – vítězství habs. ovlivnil Evžen Savojský

·  poč. 18. století – Josef I. – pokračuje v centralizaci, jednotlivé země si ale zachovali určitou míru nezávislosti

·  zlepšení poměrů v čes. zemí – podíl významní češ. kancléři – Jan Václav Vratislav z Mitrovic, Václav Norbert Kinský

·  Josef I. – musle se potýkat se stavovským povstání v Uhrách – v čele stál Ferenc Rákoczi II. – s povstalci podepsán v roce 1711 Szátmárský mír – kompromis – Habs. získali dědičné právo na Uh. trůn, Uh. šlechta uhájila své výsady