Vznik nových pojmenování

a) obohacením existujícího pojmenování o nový význam – přenesení pojmenování na základě podobnosti
- změna mluvnického významu (stál vedle vchodu X stál vedle)
- zúžení či rozšíření významu existujících pojmenování (například slovo žena se rozšířilo o význam manželka)
b) vytváření sousloví
c) přejímání z cizích jazyků - doslovný překlad pojmenování z cizího jazyka se nazývá kalk - například mrakodrap – skyscraper
z latiny: kostel, biskup, seminář, škola, tabule, semestr, kantor, disciplína...
z řečtiny: filozofie, bible, anděl, flegmatik, leukocyty...
z němčiny: šunka, plech, knedlík, flek...
z angličtiny: trénink, hokej, buly, gólman, hit, džez...
z francouzštiny: parfém, mariáš, šanson...
ze španělštiny: armáda, kanibal...
z italštiny: libreto, raketa, piano, hudební terminologie...
z ruštiny: vzduch, lyže, jezero, tuleň...
z maďarštiny: čardáš, guláš...
z rumunštiny: brynza, vatra...
Přejímáme i slova z neevropských jazyků
z arabštiny: alkohol, chemie, sultán...
z perštiny: bazar, pyžamo, sandál, tulipán...
z turečtiny: káva, kukuřice...
z čínštiny: čaj, kečup, tajfun...
z japonštiny: džudo, karate...
ze severoasijských jazyků: mamut...
z eskymáckých jazyků: kajak...
z indiánských jazyků: kakao, čokoláda, tabák, kánoe...

Naopak čeština dala světu slovo "robot", které poprvé použil Karel Čapek.