Gustave Flaubert

·  1821 – 1880

·  francouzský romanopisec a povídkář

·  původem z Rouenu, kde jeho otec působil jako úspěšný lékař – chirurg

·  studoval práva, po otcově smrti opustil studia a plně se věnoval literatuře

·  určující silou jeho života a tvorby byla nenávist k přízemnosti, malichernosi a hlouposti, měl odpor k bezduchým radovánkám, všednosti a nudě, před nimiž není úniku

·  měl nesmírně odpovědný přístup k práci na uměleckém tvaru kteréhokoliv díla – jedinou větou dokázal pilovat i týden – poprvé takto upozornil na svoji důkladnost v románu

·  „Paní Bovaryová – snažil se nezaujatě postavit k líčeným událostem i postavám,přes veškerou snahu se mu nepodařilo dosáhnout úplné nestranosti, román vyznívá jako nelítostná obaloba společnosti, v níž člověk nemá naději uniknout před banalitou a nudou, titulní hrdinka románu se provdá za venovského felčara Karla Bovaryho, do manželství vstupuje plna očekávání, jak krásný a vzrušující život ji v nové roli čeká, a jako každá romantická hrdinka je zklamána, uspokojení tedy hledá jinde, její řeči však postrádají hloubku citu, v poměru k milencům se zmůže nanejváš na fráze vyčtené z pokledslé literatury, v závěru románu se zoufalá Ema Bovaryová uchýlí k dobrovolnému odchodu z života, naturalismus – popis trvdých, krvavých scén, rozhraní realismu a naturalismu

·  historický román „Salammabo“ – líčí barvitě vzpouru žoldnéřů proti Kartágu po 1. válce punské

·  nejrozsáhlejší jeho román – „Citová výchova“ – popisuje hisorii citového zrání studenta práv Frederika Moreaua v prostředí velkoměsta, klade větší důraz na politické souvislosti

·  „Tři povídky“ – v jedné z nich – „Prosté srdce“ – se odklonil od svých dosavadních próz, vytvořil soucitný portrét prostého člověka, toužícího ve své osamělosti po alespoň jednom spřízněném tvoru, i třeba z živočišné říše

·  „Byli jednou dva písaři“ – spíše realismus




Přidal: tess.for 2. 4. 2008
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 265
Zhlédnuto: 3150 krát