Západní Evropa po třicetileté válce

·  Francie: pro ni válka vestsfálským mírem nekončí, poračuje ve válce se Španělskem až do roku 1659 – podepsán tzv. Pyrenejský mír

·  Francie: tehdy měla největší armádu v Evropě – půl milionu mužů – doživotně sloužící žoldnéři, časem ale dospěli do věku, kdy už nemohli sloužit – formálně zůstávali ve službě, ale stavěli pro ně invalidovny – v podstatě domov důchodců pro vojáky, dostávali státní penzi; armáda – pohlcovala tři čtvrtiny státních příjmů

·  Ludvík XIV. – 1661 – 1715 – vládl velmi dlouho, absolutimus, centralizace, reformy – rodová šlechta byla zbavená politické moci, místo ní vzniká tzv. úřednická šlechta – odborníci, dostávali se sem i nešlechtici – lidé s velkými schopnostmi povýšené do šlechtického stavu; snaží se Francii centralizovat nábožensky – 1685 – zrušen nandský edikt – zákon o náboženské svobodě, ve Francii začali být pronásledování hugenoti; prováděl i hosp. reformy

·  Jean Colbert – králův ministr financí, vytváří novou ekonomickou teorii – merkantilismus - základem bohatství státu je množství drahých kovů, které se tam nachází – Francie omezuje dovoz, zákaz vývozu surovin, král podporuje vývoz Francouzského zboží, aby Francie dostávala zaplaceno drahými kovy, vyváží hlavně luxusní výrobky – voňavky, gobelíny – nástěnné koberce..., král podporuje nové manufaktury, zrušena vnitřní cla

·  Francie – dobře fungující hosp. – umožňuje výboje – Sev. Amerika – Kanada, Louisiana – pojmenovaná po Ludvíkovi, zájem o Indočínu, Madagaskar...

·  Fracie – vedla třicet let války proti Nizozemí, Německým státům, Anglii...

·  poč. 18. stoleté – Francie je účastníkem války o dědictví španělské – Habsburkové vymřeli, ve Francii vládnou Bourboni – chtějí nastoupit na španělský trůn a chtěli sjednotit Francii a Španělska – stala by se tak velmocí - to nemohl nikdo připustit – vypukla válka – vznikla koalice mnoha zemí proti Francii – nejdůležitější je Anglie, válku o dědictví španělské Francie prohrála – Bourboni mohli nastoupit na trůn, ale nesmělo dojít ke sjednocení obou zemí

·  válka – Francii hosp. vyčerpala

·  Ludvík XV. – musí čelit hosp. krizi – nedostatek peněz na armádu – neúspěchy v zahr. politice, porážka Francie v sedmileté válce – přelom 50. a 60. léta 18. století – ztráta Kanady

·  Německé státy – Německo – politicky, nábožensky, hosp. roztříštěné, největší státní útvar – Sv. říše římská – volný svazek mnoha zemí, nejsilnější – Bavorsko, Sasko, Braniborsko, významné pozice má i Prusko – leží mimo sv.ř.ř.

·  vůdčí postavení ve sv.ř.ř. mají Habsburkové

·  významní – braniborští Hohenzollerni – usilovali o vůdčí postavení v říši, Friedrich Wilhelm I. – vládl ce 40. až 80. letech 17. století, vybudoval silnou armádu – hlavní postavení poskytli junkeři = pruská pozemková šlechta – za to měli mnoho privilegií – byli osvobozeni od daní, měli vyhrazená důstojnická místo v armádě, pravomoc důstojníků – neomezená, nebyla a ně možná stížnost, mohli vraždit i své lidi bez trestu, služba v armádě – 25 let, byla placená, junkeři – další výsada – monopol na vývoz obilí

·  voj. organizace – uplatněna při budování státního aparátu – podařilo se překonat úspěšně následky třicetileté války

·  poč. 18. století – Braniborsko povýšeno císařem Leopoldem I. na královtsví, do popředí se dostává název Pruské království

·  Friedrich II. – 40. až 80. léta 18. století, upevnil armádu, dostal se do války s Rakouskem o vliv v říši – Rakousko prohrálo a stratilo Slezsko; podporoval rozvoj hosp. – aby získal novou pracovní sílu, tak přijímal náboženské emigranty – z čes. státu, hugenoti – přinášejí nové výrobní zkušenosti, venkov – modernizace zemědělství podle tzv. pruské cesty