Román

• nejrozsáhlejší prozaický epický žánr
• pojmenování je převzaté z francoužštiny, původně označení pro dílo psané národním jazykem
• historie románu začíná v antickém Řecku a Římě, pokračuje ve středověku, kdy ale jeho místo zaujal veršovaný epos, z něho pak vzniká román rytířský, který se rozvíjí souběžně s románem pastýřským
• historie novodobého románu začíná: „Gargantua a Pantagruel“ – Francoise Rabelaise, Cervantesův „Důmyslný rytíř don Quijote de La Mancha“ – obě díla mají podstatně blíže k životu reálnému
• pikareksní román: pomocí hrdiny z lidu se nabízí čtenářům možnost procházet různými životními situacemi a scenériemi a pohlížet na ně zdola, bez růžových brýlí (Don Quijote, Kronika Pickwickova klubu)
• sentimentální román: v době osvícenství a preromantismu, do románu vstupuje prvek filozofický a výchovný
• román realismu a kritického realismu: román se stává dominantním žánrem, nové kompoziční uspořádání – z volně spojených epizod vzniká sjednocený děj, který často nesleduje pouze jednu dějovou linii, ale více rovnocenných dějů, které se rozbíhají do dalších odboček
• další romány: historický, cestopisný, fantastický, vesnický, psychologický, sociální, výchovný, detektivní, dobrodružný, humoristický, satirický
• romány ve formě deníku, dopisech
• romány pro chlapce, dívky, ženy...
• od 2. pol. 19. stol. – v naturalistickém románu vrcholí tendence v popisnosti, pečlivě vybrané detaily, nahlížení do nitra postav se stává stále častějším, bezprostřednějším
• někteří autoři a moderních románů děj rozkládají a nahrazují popisem, snaha přizpůsobit se novým životním podmínkám