Třicetiletá válka

• příčiny: konec 16. a poč. 17. stol. – zostření sporů mezi katolíky a nekatolíky; narůstá expanze španělských a rakouských Habsburků – reakcí je formování protihabsburké koalice, střetávají se dvě koncepce podoby státu: Habsburkové chtějí stát absolutistický stejně jako katolíci, nekatolíci chtějí stavovský stát
• periodizace války: 1. fáze – válka česko–falcká – 1618 – 1623 (podle toho, že hlavní boje probíhají na území Falcka a Česka); 2. fáze – válka dánská – 1625 – 1629 (hlavní silou jsou Dánové); 3.fáze – válka švédská – 1630 – 1635; 4. fáze – válka švédsko–francouzská – Švédové a Francouzi jsou hlavní silou proti Habsburkům – 1635 – 1648

Válka česko – falcká

• 1618 - 1623
• léto 1618 – Hab. poslali proti českým povstalcům dvě armády, v čele první byl generál Henri Dampierre, v čele druhé Karl Bonaventura Buquoy
• včele české armády stál Jindřich Matyáš Thurn
• do podzimu 1618 – císařské armády vytlačeny ze země, Thurn vpadl do Rakouska, kvůli zimě byly ale boje přerušeny – zásadní chyba
• zima 1618 – 1619 – obě strany shánějí po celé Evropě spojence, Češi – podpora Falcka, Savojska a peníze z Nizozemí, Habsburkové získali spojence ze Španělska
• jaro 1619 – umírá císař Matyáš
• Ferdinand II. měl nastoupit na trůn, snaží se s povstalci dohodnout, neúspěšně – čeští povstalci hledají další podporu
• jaro 1619 – k českým povstalcům se přidaly stavy ve Slezsku, Lužici a později byla donucena k podpoře i Morava
• léto 1619 – k českým povstalcům se přidávají Hornorakouské stavy; Thurnova armáda obléhá Vídeň – velitelem dělostřelectva byl Kryštof Harant z Polžic
• Buquoy využil nepřítomnosti hlavních povstaleckých sil v zemi a vpadl do Čech, porazil tady stavovské vojsko, vůdce – Petr Arnošt z Mansfeldu, vojsko generála Dampiera je poraženo
• nejistá situace donutila Thurna ustoupit od Vídně
• léto 1619 – v Praze se shází generální sněm českých zemí, Ferdinand II. zbaven nároku na trůn, povstalci schválili ústavu – poprvé v dějinách, podle této ústavy je český stát federací rovnoprávných zemí, královský titul není dědičný, je omezena moc krále – spíše reprezentativní funkce, katolíkům bylo zakázáno zastávat nejvyšší úřady. K této federaci se přidali i Hornorakouské a Dolnorakouské stavy
• srpen 1619 – zvolen král federace Fridrich Falcký – vyznáním kalvinista, manžel dcery anglického krále Jakuba II. (Alžběta Stuartovna), stavy si od této volby slibovali pomoc Anglie • listopad 1619 – proti Ferdinandovi II. zaútočil Gábor Bethlén – společně s českým vojskem obléhal Vídeň
• Ferdinand II. se s Bethlénem dohodl a ten opustil bojiště – Vídeň opět nebyla dobyta
• 1620 – Habsburkové získali nové spojence – Bavorsko a Sasko
• Habsburkové zahájili tažení do Čech
• 8. listopadu 1620 – bitva na Bílé Hoře – v čele stavovského vojska – Kristián z Anhaltu, v čele císařského vojska – Buqouy, během krátké bitvy bylo stavovské vojsko poraženo, Fridrich Falcký uprchl z Prahy a stavovský odboj se začal rozpadat, část povstalců uprchla do ciziny a část ho žádala o milost
• část povstalců formovala novou armádu – slezský kníže Jan Jiří Krnovský se spojil s Gáborem Bethlenem a zahájili útok proti Habsburkům, Krnovského armáda byla poražena, Bethlen podepsal s Ferdinandem příměří
• Ferdinand se rozhodl potrestat povstalce, nechal hlavní vůdce opozice soudit, rozsudkem byla poprava 27 vůdců odboje – vykonáno v červnu 1621 na Staroměstském náměstí, 3 byli páni, 7 rytířů, 17 měšťanů, opozici byl konfiskován majetek
• květen 1622 – na Zvíkově se vzdala poslední povstalecká vojska generála Mansfelda a boje se přesunuli do Falce
• významný velitel císařské armády bojující ve Falci – Johannes Tilly – podařil se mu zvítězil => v první fázi zvítězili Habsburkové

Válka Dánská

• 1625 – 1629
• vítězství Habsburků v českých zemí nepokojilo nekatolíky v celé Evropě
• 1625 v Haagu byla založena protihabsburská koalice – Anglie, Nizozemí, Dánsko, Sasko, koalici podporovala Francie, Sedmihradsko, Turci
• Ferdinand II. – jmenoval do čela armády Albrechta z Valdštejna – reformoval armádu, propustil staré a nevýkonné velitele, armádu platil z vlastních prostředků, byla to pro něho výhodní investice – vrátilo se mu to
• 1626 – bitva u Dessau (Desava) – Dánové poraženi, Dánsko bylo donuceno uzavřít mír, muselo se zříct vlivu ve Svaté říši římské
• mír měl vliv i na vývoj u nás – Ferdinand II. 1627 vydává Obnovené zřízení zemské – uzákoněno dědičné právo Habsburků na český trůn, jediným povoleným náboženstvím byl katolicismus - nekatolíci se museli vystěhovat, jinak likvidováni, na úřadech zrovnoprávněna němčina s češtinou – v praxi zvýhodněna němčina
• 1629 – Ferdinand II. vydává tzv. Restituční edikt – zákon, který měl vrátit majetkové poměry před rok 1555 – před Aušpurský mír, kdy se šlechta zmocnila církevního majetku, kdy bylo Německo rozděleno na protestanské a katolické; proti tomuto zákonu se postavila šlechta a Ferdinand II. ho musel odvolat
• na nátlak šlechty byl Valdštejn odvolán z funkce vrchního velitele císařských armád, kde dokázal z malých poměrů velmi rychle zbohatnout

Válka Švédská

• 1630 - 1635
• léto 1630 – Švédové vpadli do severního Německa, v čele švédských armád stál Gustav II. Adolf – švédský král
• spojenec Švédů – Braniborsko a Sasko
• Švédové byli poměrně úspěšný
• Valdštejn s nimi navázal tajné kontakty, vyjednával s nimi o podmínkách, za nichž by se k nim přidal
• 1631 – bitva u Breitenfeldu – v této bitvě Švédové zvítězili a jednání s Valdštejnem byla přerušena – nepotřebovali ho už
• podzim 1631 – Sasové bez boje obsadili Prahu, byli zde vítání jako osvoboditelé
• po příchodů Sasů byly sundány z Karlova mostu hlavy 27 popravených
• Ferdinand II. si opět vzpomněl na Valdštejna – povolal ho opět do armády
• květen 1632 – Valdštejn vyhnal Sasy z Čech
• podzim 1632 – bitva u Lûtzenu – padnul Gustav II. Adolf, Valdštejn zraněn, bitva dopadla nerozhodně
• dochází k tajnému vyjednávání Valdštejna se Švédy – našel se zrádce – Ottavio Piccolomini – velitel Valdštejnovy osobní stráže, udal ho císaři
• Ferdinand II. – rozhodl o Valdštejnovi likvidaci – únor 1634 v Chebu – Valdštejn i se svými nejbližšími spolupracovníky zavražděn, zkonfiskoval jeho majetek
• boje se Švédy pokračují, Švédové nakonec byli poraženi v Bavorsku – 1634 – bitva u Nõrdlingenu – zvítězili Habsburkové, švédové z Německa ustupují
• 1635 – Habsb. se Saskem podepsali separátní mír, Sasové konečně získali Lužice, Habs. tak ale porušili zásadu nedělitelnosti českých zemí

Válka švédsko – francouzská

• 1635 - 1648
• 1635 – vznik spojenectví mezi Švédskem, Francií a Nizozemím
• Francie – bojuje hlavně proti španělským Habs.
• 1636 – Švédové opět ovládli severní Německo, začali se přibližovat k našim hranicím
• 1637 – umírá Ferdinand II., nástupce – Ferdinand III. – schopnější, nebyl tolik protičesky zaujatý
• 1639 – Švédové vpadli do Čech a později i na Moravu, švédská armáda byla špatně placená – drancuje - Švédové buď vypálili a nebo zlikvidovali asi 6000 obcí – vedlo k tomu, že české obyvatelstvo Švédy nepodporuje a záchranu vidí v Habsburcích.
• 1645 – nejkrvavější bitva během třicetileté války u nás – bitva u Jankova (nedaleko Prahy) – Habs. poraženi, úplnou porážku odvrátili diplomatickým jednáním – obě válčící strany válkou vyčerpány – počátek mírových jednání – probíhají v Mûnsteru a Osnabrûcku (ve Vestfálsku) – nemohou se ale dohodnout – Švédou požadují návrat k poměrům před rok 1618, Habs. k poměrů před rok 1630, boje pokračují i během jednání
• podzim 1648– Švédové se pokoušejí ovládnout Prahu, ovládli Hradčany – velké drancování, rozkrádány Rudolfínské sbírky, ale do města se nedostali
• 24. října 1648 v Osnabrûcku podepsán tzv. Vestfálský mír - zachránil vládu Habsburků ve střední Evropě – čeští nekatolíci neměli šanci na návrat zpátky