Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Hudba 2. poloviny 20.stoletíHudební výchova

Česká hudba

Počátek hudby v Čechách

Naše hudba je spjata s vývojem hudby světové. Nejstarší hudba byla pohanská, ta se nedochovala. 1. doklady hudby souvisí s křesťanstvím. První zpěvy byly latinské. Proniká k nám gregoriánský chorál. Roku 863 se začínají objevovat staroslověnské zpěvy, např. Hospodine, pomiluj ní.
Ve 12.-13. století vzniká píseň Svatý Václave. Dochovanou světskou písní je Dřěvo se listem odievá.

Světské písně - od sedmého století se objevují světské písně mezi kočovnými studenty a rytíři. Někteří putovali od města k městu a působili jako klauni, tanečníci, herci a básníci. Náměty písní byl společenský život, milostné písně (šansony), taneční (balady a serenády), historické. Byly sólové, v refrénu se objevoval i sbor. Doprovodem byla loutna, fidula, bicí nástroje či flétna.

Zpěváci se počátkem 12. století v jižní Francii nazývali „trubadúři“, v severní Francii „truvéři“ a v Německu „minnesengři“.

U nás se dochovaly písně Andílku rozkochaný a Jezu Kriste, štědrý kněže.

Česká hudba v době husitské

Za vlády Karla IV. měla hudba v naší zemi dobré postavení. Za jeho vlády bylo zřízeno několik pěveckých sborů Za vlády Václava IV. začaly společenské nepokoje. Panovnická moc slábla, nastupovalo husitství. Změnil se charakter hudby. Obsahem písní bylo společenské dění a polemiky. Husité zakazovali nástroje. Většina písní z této doby se dochovala v Jistebnickém kancionálu – Povstaň, povstaň, veliké město pražské, Kdož jsú boží bojovníci – téma bylo použito při tvorbě Tábor a Blaník

Hudební renesance v Čechách

„Renesance“ znamená znovuzrození. Jde o konec 15. a průběh 16. století.

Po husitských válkách u nás nebyly dobré podmínky pro hudební život. Koncem 15. století vznikají v kostelích pěvecké sbory, „literátská bratrstva“, která mají velký kancionál. Byl obnoven vícehlas, který přerušili husité. Skladatel polyfonie píše každou část samostatně.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564-1621)

Umělec, cestovatel a politik, na hradě Pecka měl kapelu. Měl i sbor na dvoře Rudolfa II. Byl popraven na Staroměstském náměstí. Psal pěti- i šestihlasé skladby.

Jan Campanus Vodňanský

Rorando coeli – skladba pro dva střídající se sbory, ozvěna – echo.

Baroko

Konec 16. až 18. století, v období po bitvě na Bílé Hoře. Baroko se vyznačuje silným odlivem inteligence. Hudba se provozuje hlavně na venkově – kantoři (ze slova canto = zpívat), ve školách bylo i několik hodin zpěvu denně. Zpívalo se i v kostelích.

Adam Václav Michna (1600-1676)

Varhaník, skladatel a básník z Jindřichova Hradce. Psal jednoduché skladby. Vytvořil 3 soubory duchovních písní s vlastními texty – Česká mariánská muzika, Svatoroční muzika a Loutna česká. Je autorem Chtíc aby spal.

Pavel Josef Vejvanovský

Trubač.

Jan Dismas Zelenka

Dlouho žil v Drážďanech. Kontrabasista, dirigent a církevní skladatel. Jeho díla obdivoval i Bach.

Bohuslav Matěj Černohorský (1684-1742)

Působil v kostele sv. Jakuba jako kněz. Napsal několik děl pro varhany. Z jeho tvorby byly první dochované české varhanní skladby.

František Václav Míča

Varhaník v Jaroměřicích. Napsal první českou operu – O původu Jaroměřic

Klasicismus

Trval v období 1750-1820. České země byly součástí Rakouska-Uherska. Hudba zaostávala, protože byla silná emigrace do Benátek, Drážďan, Paříže, Vídně, do Polska a Ruska.

Josef Mysliveček

Syn mlynáře, vyučil se jím, ale lákala ho hudba. Po smrti otce se věnoval hudbě. Odešel do Itálie, kde se proslavil jako „božský Čech“. Občas se podepisoval jako Guissepe Venatorini. Byl tvůrcem oper a oratorií. Zemřel v bídě.

Jiří Antonín Benda

Zakladatel melodrama – střídání hudby a mluveného slova. Autor díla Ariadna na Naxu.

Jan Václav Stamic

Působil ve městě Mannheim, nejlepší dirigent, vytvořil 60 symfonií.

Antonín Rejcha

Odešel do Francie, do Paříže. Byl skladatelem, pedagogem (profesor). Jeho žáky byly Berlioz a Liszt. Psal komorní tvorbu – dechové kvintety – klarinet, flétna, hoboj, fagot a lesní roh.

Jan Ladislav Dusík

Klavírista, psal klavírní koncerty.

Jak Křtitel Vaňhal

Z Nechanic, odešel do Rakouska, do Vídně na studijní pobyt. Poté odešel do Itálie, ale do Vídně se vrátil. Houslista, skladatel, pedagog, samouk. Napsal 100 symfonií, koncerty a smyčcová kvarteta.

Jan Hugo Václav Voříšek

Pochází z Vamberka. Klavírista, varhaník, samouk.

U nás působili hudebníci jako ředitelé kůrů – František Xaver Brixi, František Xaver Dušek, Jan Václav Tomášek, nebo tu působili jako kantoři – Jiří Ignác Linek, Jakub Jan Ryba.

Jakub Jan Ryba

Narodil se v Rožmitálu pod Třemšínem. Byl hodně vzdělaný, měl hodně konfliktů. Napsal 550 skladeb. Autor České vánoční mše.

Romantismus

V 19. století, kdy u nás probíhalo Národní obrození – usilování o obnovení české kultury. Objevují se snahy o tvorbu oper – František Škroup – Dráteník, autor hudby Fidlovačky. Vzniká mnoho pěveckých sborů, často se jmenovaly Hlahol. Pro tyto soubory psal skladby např. Pavel Křížkovský.

Antonín Dvořák (1841-1904)

Narodil se v Nelahozevsi, vystudoval varhanní školu. Odešel do Ameriky jako ředitel konzervatoře.
Napsal díla: Rusalka, Čert a Káča - opery, symfonii Z Nového světa či Slovanské tance.

Zdeněk Fibich

Skládal melodrama. Dílo Poem.

Josef Bohuslav Foerster

Psal pro sbory. Zhudebnil verše Josefa Václava Sládka.

Vítězslav Novák (1870-1949)

Byl Dvořákovým žákem. Napsal V Tatrách (symfonická báseň), Slovácká svita, Jihočeská svita.

Josef Suk (1874-1935)

Žák Dvořáka, vzal si jeho dceru Otýlii. Napsal pro svého syna cyklus O matince.

Leoš Janáček (1854-1928)

Narodil se v Bukvaldech. Byl ovlivněn Moravou, napsal Lašské tance. Autor oper Její pastorkyňa, Liška Bystrouška, Věc Makropulos. Dále napsal Z mrtvého domu, sbírku skladeb Po zarostlém chodníčku, Sýček neodletěl.

Bohuslav Martinů (1890-1959)

Narodil se v Poličce, studoval hru na housle, byl vyloučen za neprospěch, sám skládal a konzultoval svou práci se Sukem. Nakonec získal státní zkoušku. Odjel postupně do Paříže, USA, Itálie a Švýcarska. Napsal 300 skladeb na objednávku – pro klavír, orchestr, opery i film. Díla: Špalíček (balet), Hry o Marii, Julietta (opera), Řecké pašije, Otvírání studánek, Half-time, Kuchyňské revue

Česká populární hudba

Populární = nonartificiální, má na rozdíl od klasické hudby krátkou životnost a souvisí s životním stylem.

V polovině 19. století, v době národního obrození vznikají lidové písničky. V roce 1830 se objevuje nový tanec – polka. Ve druhé polovině 19. století se objevují operety a dechovky (představitel František Kmoch). Na přelomu 19. a 20. století vznikají kabarety a šantány, dělnické písně.
Karel Hašler – ředitel kabaretu, autor písně Po starých zámeckých schodech, zemřel v koncentračním táboře.
Od roku 1918 je oblíbená trampská píseň, začíná zájem o jazz. Emil František Burian napsal 1. českou knihu o jazzu.
R. A. Dvorský působil v orchestr Melody Makers, založil Melody Boys. U nás byly i zahraniční orchestry. Čeští autoři cestují do Paříže a seznamují se s jazzem. Jazzem se inspiroval i Bohuslav Martinů.

Jaroslav Ježek (1906-1942)

Jaroslav Ježek měl šedý zákal, po spále byl nedoslýchavý. Byl v dětském speleckém ústavu. Hlásil se na konzervatoř bez výhod, vystudoval hru na klavír. Roku 1927 odjel do Paříže, kde poznal jazz. Potkal Wericha a Voskovce, stal se kapelníkem Osvobozeného divadla. Napsal Kat a blázen, Balada z hadrů“, dále komorní hudbu, hudbu k filmům.
V roce 1938 bylo Osvobozené divadlo uzavřeno, Ježek odchází do USA, kde později zemřel.
Bugatti step, hry Císař o spiknutí proti císaři, Ezop a brabenec, Osel a stín, Klobouk ve křoví, Kat a blázen, Balada z hadrů, Hej pane králi - o francouzském spisovateli, Nebe na zemi, Těžká Barbora

Trampská píseň (20.a 30. léta)

Souvisí s trampingem. Nové písničky se šířily opisováním, později tiskem a gramofonovými deskami. Písničky jsou o přírodě, hrají se na kytaru či harmoniku. Začátkem války klesá jejich popularita, ale ve druhé polovinně 50. let dochází znovu k jejich rozvoji.
Skupiny: Rangers, Greenhorns, Nedvědi, Wabi Daněk.

Světová válka a situace po ní

Dostávají se k nám sovětské písně, jednoduché lidovky. Karel Vacek a Vejvoda – psal i před válkou: Kdyby ty muziky nebyly, Škoda lásky. V roce 1948 má hudba politickou fukci. Ve druhé polovině 50. let hudbu vysílá televize, vydávají se desky, vzniká řada soutěží. Důležitou roli hrála divadla malých forem.

Suchý a Šlitr

Šlitr byl klavírista, Suchý basista a zpěvák. Jejich rytmus měl blízko k rock’n’rollu a texty byly humorné. V roce 1958 se dal Suchý dohromady s Vyskočilem a roku 1959 vzniká se Šlitrem divadlo Semafor – podle 7 malých forem – divadla, hudebí komedie, písniček, poezie, pantomimi, výtvarného umění, loutek a her pro děti. V Semaforu vystupovali Matuška, Pilarová, Gott, Josef Dvořák, Filipovský, Kopecký, Šimek, Grossmann, Miloš Forman.
Začínali hrou Člověk z půdy - Pramínek vlasů, Obnošená vesta, Včera neděle byla. Taková ztáta krve - Měla vlasy samou loknu, Kdyby tisíc klarinetů - Tereza, první česká jazzová opera Dobře placená procházka; Jonáš a Tingl Tangl. Další písničky: Malé kotě, Kočka na okně, Purpura, Krajina posedlá tmou

Šedesátá léta

Přichází k nám rock, začíná se hrát rock’n’roll „big beat“.

Miki Volek (1943-1996)

Měl chraplavý hlas, působil ve skupině Olympic

Dále tu v šedesátých letech působili Pavel Sedláček, skupina Sputnici (založena na gymnáziu), Komety, Matadors (zpívali anglické písničky), Juventus a Olympic.

Olympic

Dříve Karkulka. Vznikli roku 1963 v Semaforu, kde doprovázeli zpěváky. O rok později Semafor opustili a začali zpívat sami. V roce 1966 byli členy Petr Janda, Pavel Chrastina, Ladislav Klein, Jan Antonín Pacák a Miroslav Bercha. Janda a Chrastina skládali vlastní písně. V roce 1967 vyšla jejich první česká bigbeatová deska – Želva. V roce 1969 ze skupiny odchází Chrastina. Dnes v Olympiku působí Janda, Milan Broum a Jiří Valenta.
Známé písničky: Želva, Snad jsem to zavinil já, Hvězda na vrbě, Dej mi víc své lásky, Bon Soire Mademoiselle Paris, Trezor.

Petr Novák (1945-1977)

Hudební samouk. Složil písničky Povídej, Já budu chodit po špičkách, Náhrobní kámen.

70. a 80. léta

Rozvíjí se folk a country.

Brontosauři

Písničky Stánky, Panenka, Na kameni kámen.

Karel Plíhal

Akordy

Jaromír Nohavica

Nejprve textař, později zpěvák. Písnička Dokud se zpívá.

Pop music

Karel Gott, Waldemar Matuška, Eva Pilarová, Katapult, Žlutý pes.

Disco

Michal David, Hana Zagorová

Po roce 1989

Uvolňují se poměry i v hudbě. Vznikají nové skupiny, pořádají se soutěže, muzikály.



Přidal: jenikkozak 27. 12. 2013
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 1555
Zhlédnuto: 2801 krát
Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Hudba 2. poloviny 20.stoletíHudební výchova