Hudba a zvuky kolem nás

Působení hudby a zvuků se nemůžeme vyhnout. Zvuky dopadají i na hluchého, protože zvuk je (velmi zjednodušeně) vibrace, která dopadá na povrch celého těla. Někteří hudebníci byli tolik nadaní, že i po ohluchnutí dále skládali (například Bedřich Smetana a Ludwig van Beethoven), to vyžadovalo velikou představivost. 

Přirozené akustické prostředí: To jsou všechny zvuky v našem okolí. Spousty zvuků už nás ani neruší (protože jsme si na ně zvykli). Sluch funguje i v noci, je to něco jako náš varovný systém. Pokud slyšíme zvuk, který do našeho přirozeného akustického prostředí nepatří, probudí nás.

Prenatální hudebí zkušenost: Plod v matčině těle slyší už od poloviny čtvrtého měsíce. Ucho je první smyslový orgán, co se mu vyvyne. Slyží buchot matčina srdce, zažívání... Slyší i zvuky, které přichází z vnějška. Něktré matky si s plodem povídají, aby je zevnitř nekopal. To, co slyší dítě má poté i vliv na jeho hudební vkus.

Vliv hudby na inteligenci: Pomocí výzkumů se zjistilo, že Mocartova hudba má vliv na časoprostorové vnímání. Účinek je krátkodobý. Při učení bychom si neměli pouštět hudbu . Extroverty však ruší méně.

Jak nás hudba ovlivňuje? Pouštění hudby při fyzické činnosti je velmi výhodné (rychlejší hudba nás jaksi motivuje k rychlejšímu pracovnímu tempu a pomalejší nám efektivitu ubírá). Dále se používá i pro komerčn účely (vážná hudba přidává na serioznosti). Toho se využívá hlavně v komerčních reklamách: Například reklama na HERU, zde je užita Humoreska od Antonína Dvořáka nebo reklama na ČSOB, zde je zase použita Na krásném modrém Dunaji od Johana Strausse. Klasická je více využívána k prodeji dražších výrobků. Modernější je použita v obchodech s oblečením (zejména pro mladší). Z toho vyplývá, že bychom si například při řízení auta neměli pouštět hudbu a když už tak nějakou pomalejší.