Ekonomika - Trh výrobních faktorů

Je to trh odvozený od základního trhu výrobků a služeb. Nabídka a poptávka na trhu výrobků a služeb. Má za následek – se zpožděním - reakci na straně nabídky a poptávky i na trhu výrobních faktorů.

Nevyplatí-li se pěstovat, není zapotřebí kombajn, ale lidé, co dováží, a prostředky pro to určené.

1. Práce - lidské zdroje
2. Půda – přírodní
3. Kapitál – kapitálové zdroje

Kapitálové zdroje - reálný (věčný) kapitál = stroje, budovy, zařízení, mechanismy ... Finanční kapitál = peníze popřípadě cenné papíry směnka dluhopis. Je to cca hodnota věcného kapitálu tercialní Trh finančního kapitálu se dělí dále na- trh peněz směnárna Trh dld. Finančního kapitálu. Hranice mezi těmito trhy jest umělá- hranice jejich formi peníze nebo cenné papíry obsahově jde vždy o prachy… *Bankovka se vymění hned, ale cenný papír tam platí že se vyplatí 5 let po vydaní. Důležité- výroba a poskytování služeb jsou možné pouze tehdy, pokud výrobce nakoupí, nebo si pronajme, na trhu výrobní faktory(práci přir zdroje kapitál Produktivní spojení výr. faktorů – při výrobě či poskytování služeb docházík různé kombinaci výr faktorů Výr faktory jsou ty)typy ( Prodávány a kupovány půda věcný kapitál cenné papíry Pronajímány půda věcný kapitál Půjčovány peníze Poskytovány práce (lidské zdroje) Cena výrobních faktorů je dána dle typů směny A( prodej a koupě výrobních faktorů realizuje se na základě kupní čili tržní ceny vzniklé na trhu na bídky a poptávky výr. faktorů Cena určitého stroje dána situací daneho typu na trhu(nabizí ho vice výrobců) B) Cena za pronájem věcného kapitálu-nájemné leasing Za možnost užívání cizích neovitostí C) cena za pronájem půdy označuje se jako pachtovné či renta Poskytneli vlastník pudy pudu družstvu ma zní rentu D) cena za půjčku peněz označuje se jako urok Uložení peněz v bance banka je úročí a připočítává k hodnotě vkladu E) cena za poskytnutí práce označena jako mzda a je to ocenění pracovní síly V případě pronájmu,zapůjčení nebo poskytnutí práce se cena výr. fak. Projevuje jako přijem(důchod)vlastníka výr faktoru za to, že se zdržel vlastního využití svého kapitálu a umožnil jeho využití jinemu subjektu Poptávka po výrobních faktorech není určena k uspokojování individualních potřeb nakupujících Poptávková křivka po výr. fakt. Je křivkou odvozenou z poptávky zakladního druhu tj. trhu výrobků a služeb Podnikání je soustavná činnost prováděna samostatně,podnikatelem-vlastním jménenm,,vlastní odpovědnost pro dosažení zisku. Výše zisku je závislá na Cenně výrobku a lužeb které může podnik dosáhnout na trhu výrobku a služeb Nákladech, které musí podnik vynaložit na získání výrobních zdrojů proces výroby a zajištění ostatních činností spjatých s novým výrobkem Množství výrobků které podnik může na trhu prodat. Tyto faktory ovlivnují nab. A pop. Na trhu výrobku a služeb npř. porosteli cena věcného kap. Strojů a cena práce bude stagnovat apk je lépe nahradit daný stroj prací místo stroje pár delníků -výroba a poskytování služeb jsou možne pokud si výrobce nakoupí, pronajme na trhu výrobní faktory -zakldadní skupina výr fak je práce přír zdroje kapitál -nabídka a poptávka na trhu výrobků a služeb je směrodatná pro všechny ostatní trhy -trh fin kapitálu mužeme rozdělit na trh peněz a t. dlouhodobého finančního kapitálu -výrobní faktory tedy jsou prodávany a kupovány pronajímany půjčovány poskytovany -cena výr. fak. Je dána dle typu směny tržní směna najemné renta úrok mzda -podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatněpodnikatelem -zisk je hl ekonomickým motivátorem k podnikání -rozhodování podnikatele se řídí možností substituce )nahrady( výr. statků -poptávka po výr faktorech je poptávkou odvozenou od situace tržních výrobkua služeb Trh půdy Pudy je omezené množství Existuje různá bonita půdy Situaci na thu půdy znázorňuje graf poptávky Pozemková renta duchod z půdy Trh práce Jistá odlišnost každý člověk má svá práva, schopnosti znalosti jsou tu rozdílné profese Pokud byl trh práce dokonale konkurenční (není tou tak) pak by byla na trhu práce vytvařena mzda stejným způsobem jako kterákoliv jiná cena zboží Poptávka- je určená produktem práce (poptává se firma stát) Nabídka- práci na bízí domáctnost firmám , určená dle ujmi práce tj realné mzdě Od bodu zlomu X 300 nahoru důchodový efekt Dolu substituční P cena práce (hodiny Q množství práce Substituční efekt zájem o práci roste s narůstající realnou mzdou Důchodový efekt při vysoke mzdě člověk nabízí méně práce zde pracovníky peníze tolik nezajímaji jde jim o volný čas Vpodmínkách dokonalé konkurence by pak na trhu práce vznikla rovnováha v místě střetu nabídky a poptávky která by byla výsledkem těchto závislostí Přijmu z produktu práce(strana poptávky-firmy stát) Užitku z reálné mzdy (domácnosti) Užitku volného času (domácnosti) Poruchy na trhu práce – neexistuje dokonale konkurenční trh. Faktory ovlivňující trh práce 1 Na straně poptávky – platí rozhodovaní podniků i státu o možnosti substituce lidske práce tedy mimoekonomické faktory vliv pokroku tech 2 Na straně nabidky A Nabidka práce je málo pružná pracovníci nejsou v podmínkách české republiky příliš mobilní, bydliště-vazba B Nepružnost dána i objektivně npř dopravní dostupností C mobilita pracovní sily se liší v důsledku historického a soc. vývoje nejen mezi staty ale i regiony npř praha čí vrchlabí D dále tu jsou faktory velice specifické vždy ten 2 řadek -nezastupitelnost některých pracovních profesí piloti dispečeři -dlouhodobost přípravy některých profesy lékař -odlišný demografický vývoj stav populace Textil ženy doly muži -možnost volit pouze mezi několika málo kombinacemi a rozsahem nabídky Npř jaderný fizik nenajde práci všude 3 pro nabídku i poptávku navíc platí společná omezení A)Na trhu práce působí odbory-hájí zájmi zaměstnanců B)Nabídka i poptávka jsou silně ovlivnovany působením státu, stanovení vyhlášek, právních norem C) Pusobí převaha nabidky nad poptávkou od průmyslové revoluce Nezaměstnanost A úřady práce Rozsah nezaměstnanosti či její veikost je označována jako míra nezaměstnanosti Co nezaměstnanost přináší? – špatný, psychologicky dopad na člověka. -Ekonomickou újmu domáctnostem - dlouhodobá- ztrátu kvalifikace Ztráta motivace hledat práci čili nezaměstnanost vyplívá z principu tržního mechanismu. Jeho nedokonalosti se projevují na trhu práce se silným efektem Příčiny nedokonalé konkurence na trhu práce *Nepříliš velká možnost existence substituce (náhrady) studia a přípravy. Lidí co ztratí práci potřebují čas na přípravu pro jiné povolání. *řada mikroekonomických faktorů v jednotlivích lokalitách-demograficke a socialníjsou dany skladbou a strukturou obyvatelstvanpř někde je jich moc *trh práce je svázán četnými zákony předpisy formálními postupy *malá pružnost nabídky i poptávky na trhu práce každa společnost á určitý počet ekonomicky činného obyvatelstva u nás 6M. Nabidka limitována strukturou a rozsahem pracovních sil *Cena pracovní síly -mzda- je pod vlivem socialních politických i ekonomických faktoru nepohyblivá směrem dolů Míra nezaměstnanosti –n= =(počet nezaměstnaných/počet práce schopného lidu)*100 =% N/L N je dána evidencí uřadů práce Typy nezaměstnanosti Frikční-Způsobena především migrací osob, mateřskými dovolenými, nedostatečnou informovaností osob hledajících práci. Cyklická (sezónní) v určitých oborech má práce sezónní charakter, po skončení sezony práce není strukturální npř utlum težby uhlí-přestavba průmyslu státu- určité procento nezaměstnaných má pozitivní jev do ( 2%)přirozená míra nezaměstnanosti stmulující učinky na oblast pracovních sil Překročíly 10% tak se dostáva do méně unosné výše jedná se o nezaměstnanost nedobrovolnou Tendence ke zvyšování nezaměstnanosti Demografické změny-souvisí s demografickou strukturou aktivního obyvatelstva a rostoucí ekonomickou aktivitou dospívající mládeže. Vládní politika – může vyvolat vyší nezaměstnanost vlivem větších socialních jistot tím vzniká nižší zájem o o hůře placenou práci Strukturální změny-dochází k vzestupné tendenci strukturální nezaměstnanosti ekonomika se rychle mění zatímco pracovníci reagují na tyto změny pomaleji Zásahy pro snižování nezaměstnanosti- vládní zásahy- Pasivní nástroje vyplácení dávek v nezaměstnanosti zmírnují dopad Aktivní nástroje snaha snížit nezaměstnanost udržením vysoké zaměstnanosti. Jednotlivé otázky Cena práce Jsou náklady firem spojené se získáním služeb výrobního faktoru práce. Je reprezentována mzdou. Míra nezaměstnanosti je pak podíl nezaměstnaných ku všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaným i nezaměstnaným) –

Nezaměstnanost může být také rozlišována jako

• dobrovolná – osoba setrvává dobrovolně nezaměstnaná, není ochotna přijmout práci za nabízenou mzdu (nezahrnuje se do statistik nezaměstnaných, viz výše)
• frikční (dočasná) – člověk přeruší práci na chvíli, než si najde novou, je nezaměstnán, dále např. absolvent školy
• systémová (strukturální) – nezaměstnaný skutečně nemůže sehnat práci ve svém oboru, souvisí s nesouladem nabídky práce a poptávky po práci (např. nadbytek horníků po uzavření dolů v regionu). Řešením může být rekvalifikace.
• cyklická – souvisí s průběhem hospodářského cyklu. V době, kdy se ekonomika nachází v recesi, je zaměstnáno méně lidí než v době konjunktury.
• sezónní – souvisí např. s ročním obdobím – třeba v zimě je na horách zaměstnáno více správců lyžařských vleků než v létě, v zimě je více nezaměstnaných stavařů. Někdy se považuje za část frikční nebo strukturální nezaměstnanosti.

Ekonomické důsledky nezaměstnanosti

• jsou představovány ztrátou produkce (nevytvořením části produktu) v podobě rozdílu skutečného a potenciálního produktu (jde o dopad cyklické nezaměstnanosti, nikoliv přirozené míry nezaměstnanosti)
• tzn. vyrábí se méně, než by se mělo a tím dochází k poklesu HDP.
• rozdíl mezi dopadem cyklické nezaměstnanosti a přirozené míry nezaměstnanosti vyjadřuje tzv. okunův zákon

okunův zákon

• vychází z toho, že pokud je skutečná nezaměstnanost (u) vyšší než přirozená míra nezaměstnanosti, potom skutečný produkt klesá pod potenciální produkt, což znamená že ekonomika nevyužívá své potenciální možnosti, které jsou slučitelné se stabilní cenovou hladinou (resp. mírou inflace)
• říká, že růst skutečné nezaměstnanosti nad přirozenou míru nezaměstnanosti o 1 procentní bod je spojen s poklesem skutečného produktu pod potenciální produkt o 2%
• dalším ekonomickým dopadem je snížení případně ztráta kvalifikace pracovníků – což je jeden ze zdrojů ekonomického růstu
• projeví se zmenšením možnosti výběru a omezením celkové spotřeby
• nezaměstnaný upadá na nižší úroveň, nemůže si dovolit to, co mají lidé z jeho sociální vrstvy