< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Vylučovací + nervová soustavaRozmnožováníBiologie

Smyslové orgány

Smyslové orgány

1.       Smyslové orgány (čidla) slouží k získávání informací

2.       Receptory (buňky smyslových orgánů) zajišťují podnět

3.       Exteroreceptory získávají informace z okolí

Interoreceptory z vnitřního prostředí

Proprioreceptory- informují nás o naši pohybové soustavě (kostech, svalech, šlachách, vazech)

4.       Typy receptorů posle podnětů:

Mechanoreceptory – hmat

Fotoreceptory- zrak

Chemoreceptory-chuť, čich

Termoreceptory- chlad a teplo -> teplota

Nociceptory- bolest

Mechanoreceptory

a)      Hmatové receptory

1.       Reagují na dotyk a tlak

2.       Jedná se o volná nervová zakončení + přídatná zařízení, např. Paciniho hmatová tělíska, která jsou umístěna ve škáře a v podkožním vazivu

3.       Jsou nepravidelně rozmístěny v kůži. Nejvíce se jich nachází na konečcích prstů a na jazyku. Nejméně na zádech

 

b)      Receptory zaznamenávající natažení

1.       Interoreceptory zaznamenávají: krevní tlak uvnitř cév + napětí v plicích

2.       Proprioreceptory: natažení svalů a šlach

3.       Patří mezi ně šlachová tělíska a svalová vřeténka

4.       Informace o činnosti svalů jsou důležité pro koordinacivály a lokomoci (pohyb z místa na místo)

 

c)       Vestibulární orgán = rovnovážný orgán = statokinetické ústrojí

1.       Tento orgán je součástí vnitřního ucha a je uložen v kosti skalní

2.       V kostěném labyrintu se nachází blanitý labyrint a mezi labyrinty je tekutina – perilymfa

3.       Uvnitř blanitého labyrintu je tekutina endolymfa

4.       Vestibulární ústrojí je součástí blanitého labyrintu. VÚ je vejčitý váček + kulovitý váček + 3 polokruhovité kanálky

5.       V endolymfě se nachází rosol, do kterého vstupují vláskové buňky

6.       Uvnitř váčků jsou krystalky uhličitanu vápenatého tzv. otolity

7.       Vlivem gravitace se otolity pohybují a dráždí vlasové buňky. Informace o podráždění je vedena VIII. hlavovým  nervem do mozkového kmene a do mozečku.

8.       Činnost VÚ si uvědomujeme jen za nepříjemných okolností . Při dlouhodobém dráždění vzniká tzv. mořská nemoc

9.       Vnímání nefunguje ve stavu beztíže

10.   Díky VÚ zaznamenáváme odchylky v postavení hlavy: Změnu rychlosti a směru pohybu hlavy a těla

11.   Funkcí VÚ je vzpřímený postoj a udržení rovnováhy

 

d)      Sluchový orgán

1.       Je to nejcitlivější mechanoreceptor, který zaznamenává zvuk

2.       Člověk je schopen vnímat zvuky v rozsahu 20 – 20 000 Hz

3.       Stavba ucha – vnější + střední + vnitřní

-          vnější ucho – boltec + vnější zvukovod

-          bubínek = vazivová blána, rozhraní mezi vnějším a středním uchem

-          střední ucho- dutina v kosti spánkové, tvoří ho 3 sluchové kůstky (kladívko, kovadlinka, třmínek)

-          Eustachova trubice- spojuje střední ucho s nosohltanem, vyrovnává změny tlaku

-          membrána oválného okénka- odděluje střední ucho od vnitřního

-          vnitřní ucho- kostěný labyrint v kosti skalní, ve kterém je labyrint blanitý

-          = hlemýžď s Cortiho orgánem (receptor sluchu) + 3 na sebe kolmé polokruhovité chodby a 2 váčky (receptor polohy a pohybu)

4.       Přenos zvuku:

-          zvukové vlny zachytí boltec-> zvukovod -> bubínek se prohýbá do dutiny středního ucha -> rozhýbe se kladívko -> kovadlinka -> třmínek -> membrána oválného okénka -> pohyb perilymfy (obklopuje blanitý labyrint) a endolymfy ( uvnitř blanitého labyrintu) -> posun kdycí membrány proti bazální membráně Cortiho orgánu-> ohyb vlásků -> VIII. hlavový nerv -> sluchové centrum ve spánkovém laloku mozkové kůry

5.       Poruchy sluchu:

-          hluchota – poškození Cortiho orgánu nebo nervových drah a center (implantace protéz)

-          nedoslýchavost – ucpání zvukovodů, poškození bubínku, zánět středního ucha, poškození Cortiho orgánu, nervů nebo sluchového centra

Fotoreceptory – zrakový orgán

1.       Jedná se o nejdůležitější smyslový orgán člověka, který vnímá asi 80 % všech informací z okolí

2.       Receptory sítnice reagují na elektromagnetické záření o vlnové délce 400 – 750 nanometrů viditelné světlo

3.       Orgánem zraku je oko. Oční koule je uložena v lebce, očnice

Stavba oka

a)      bělima = vnější vrstva oka, vazivová blána, ve stáří žloutne – tuk

-          v přední části přechází v rohovku, která je bezbarvá, neobsahuje cévy a je vyklenutá

b)      cévnatka = střední vrstva oka, obsahuje hodně cév a tím zajišťuje výživu oka

-          Vpředu přechází v řasnaté těleso (hladká svalová vlákna) a v duhovku (hladké svaly)

-          Řasnaté těleso mění zakřivení čočky, která je na něm upevněná (tzv. akomodace – řasnaté těleso se stáhne-> čočka se více vyklene a opačně)

-          Uprostřed duhovky je otvor- zornice

-          Velikost zornice se mění podle intenzity světla

-          Barva oka je dána pigmentem, který je v duhovce

-          Oční koule vyplňuje řídká rosolovitá hmota - sklivec

-          Světlený paprsek prochází rohovkou -> do přední oční komory -> čočkou a sklivcem (pomáhají soustředit paprsek na sítnici) -> na sítnici (obraz je zmenšený a obrácený)

c)       sítnice = vnitřní vrstva oka

-          Obsahuje světločivné buňky pro vnímání světla tyčinky a čípky

-          Místo, kde ze sítnice vystupuje zrakový nerv (II. hlavový) se nazývá slepá skvrna a zde chybějí čípky i tyčinky

-          Význam tyčinek – vidění za šera a v noci -> černobílé vidění

-          Význam čípků – Barevné vidění

-          Místo na sítnici, kde je nejvíce čípků se nazývá žlutá skvrna

-          Každá sítnice člověka obsahuje 3 000 000 čípků a 120 000 000 tyčinek

-          Struktura sítnice – pigmentová vrstva + čípky a tyčinky + 2 vrstvy neuronů

-          Světelný paprsek projde neurony -> dopadne na čípky a tyčinky

-          Tyčinky obsahují pigment citlivý na světlo rhodopsin, který se po absorpci světla rozpadne -> vzniká vzruch ve zrakovém nervu.

-          Pro správnou funkci tyčinek je důležitý vitamín A (jeho provitamínem je betakarotén). Jeho nedostatek se projevuje šeroslepostí.

-          Rozlišujeme 3 druhy čípků. Každý druh je citlivý na jednu z barev modrá, zelená, červená

-          Výsledná barva, kterou vidíme je dána kombinací podráždění jednotlivých čípků

-          Když vidíme bílou barvu, všechny druhy čípků jsou podrážděny rovnoměrně

-          Když vidíme černou barvu, čípky nejsou vůbec drážděny.

-          Vysoká citlivost – rozlišíme asi 600 000 barevných kvalit (kombinací barev, jasu a sytosti)

d)      přídatné (pomocné) orgány oka

-          okohybné svaly – otáčení okem

-          oční víčka – chrání při velkém světle -> zavření. Chrání proti prachu, nečistotám

-          slzné žlázy – slzy zvlhčují oko, odstraňují nečistoty, mají baktericidní účinky

-          spojivka – vnitřní plocha víček, přechází v bělimu

-          řasy a obočí

Akomodace oka

-          Oko je normálně zaostřeno do dálky.

-          Při pozorování blízkých předmětů (do 5m) – čočka se ztlušťuje, více se zakřivuje -> větší lom světelných paprsků.

-          Akomodaci zprostředkují svaly v řasnatém tělísku

-          S věkem schopnost akomodace klesá -> nutné brýle

Onemocnění oka

-          šilhání – nesouhra pohybů okohybných svalů

-          zánět spojivek- když máme alergii nebo infekci nebo vystavení velkému záření

-          ječné zrno – zánětlivé onemocnění, dojde k zánětu žlázky -> zanícení -> bulka

-          šedý zákal – dochází k zakalení čočky, provádí se transplantace čočky

-          zelený zákal – hrozí až slepota, dojde k poškození oka tím, že se zvyšuje tlak očná

-          krátkozrakost – obraz se promítá na sítnici před, vidí jen na blízko

-          dalekozrakost – obraz se promítá na sítnici za, vidí jen na dálku, ale ne na blízko, u starších lidí

-          astigmatismus –problém s rohovkou, není rovnoměrně zakřivená; čočky

Poruchy vnímání světla

-          šeroslepost – porucha funkce tyčinek, málo vitamínu A

-          barvoslepost – poruchy rozlišení některých barev, nejčastěji daltonismus (neschopnost rozlišit červenou a zelenou)

-          slepota- poškození sítnice, zrakového nervu nebo mozkového centra ale i rohovky a čočky

CHEMORECEPTORY – ČICH + CHUŤ

1.       Chemoreceptory reagují na chemické látky v prostředí

2.       Nejcitlivějším chemoreceptorem je čich

 

a)      Chuť

1.       Chemoreceptory se nacházejí v chuťových pohárcích na papilách jazyka a ve sliznicích ústní dutiny

2.       Vnímá chemické látky rozpuštěné ve vodě a ve slinách

3.       Nejvíce chuťových pohárků uloženo ve špičce a na okraji

4.       Člověk vnímá 4 základní chutě: hořkou, sladkou, slanou, kyselou

5.       Rozmístění chuťových pohárků

6.       Funkce chuti – zvyšuje produkci slin a enzymů v žaludku a ve slinivce břišní při jídle

 

b)      Čich

1.       Pomocí čichu vnímáme látky chemické, těkavé, ve vzduchu

2.       Čichové buňky se nacházejí v horní části nosní dutiny

3.       Jak se projevuje rychlá adaptace čichu na podněty z okolí?

-          Vysoká adaptabilita. Čichání delší dobu -> necítíme pak už

TERMORECEPTORY A NOCICEPTORY

1.       Jedná se o volná zakončení dostředivých nervových vláken.

2.       Rozlišujeme dva typy termoreceptorů- teplo a chlad

3.       Nociceptory slouží k vnímání bolesti

4.       Jsou stimulovány chemickými látkami

5.       Jsou receptory bolesti schopny adaptace? -> NE

6.       Termoreceptory, nociceptory a hmatové receptory patří mezi kožní čidla (jsou umístěny v kůži)

7.       Jejich kombinací vnímáme vlhkost, sucho, hrubost, hladkost




Přidal: sisjerry 1. 11. 2011
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 2742
Zhlédnuto: 4545 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Vylučovací + nervová soustavaRozmnožováníBiologie