Smyslové orgány
1. Smyslové orgány (čidla) slouží k získávání informací
2. Receptory (buňky smyslových orgánů) zajišťují podnět
3. Exteroreceptory získávají informace z okolí
Interoreceptory z vnitřního prostředí
Proprioreceptory- informují nás o naši pohybové soustavě (kostech, svalech, šlachách, vazech)
4. Typy receptorů posle podnětů:
Mechanoreceptory – hmat
Fotoreceptory- zrak
Chemoreceptory-chuť, čich
Termoreceptory- chlad a teplo -> teplota
Nociceptory- bolest
Mechanoreceptory
a) Hmatové receptory
1. Reagují na dotyk a tlak
2. Jedná se o volná nervová zakončení + přídatná zařízení, např. Paciniho hmatová tělíska, která jsou umístěna ve škáře a v podkožním vazivu
3. Jsou nepravidelně rozmístěny v kůži. Nejvíce se jich nachází na konečcích prstů a na jazyku. Nejméně na zádech
b) Receptory zaznamenávající natažení
1. Interoreceptory zaznamenávají: krevní tlak uvnitř cév + napětí v plicích
2. Proprioreceptory: natažení svalů a šlach
3. Patří mezi ně šlachová tělíska a svalová vřeténka
4. Informace o činnosti svalů jsou důležité pro koordinacivály a lokomoci (pohyb z místa na místo)
c) Vestibulární orgán = rovnovážný orgán = statokinetické ústrojí
1. Tento orgán je součástí vnitřního ucha a je uložen v kosti skalní
2. V kostěném labyrintu se nachází blanitý labyrint a mezi labyrinty je tekutina – perilymfa
3. Uvnitř blanitého labyrintu je tekutina endolymfa
4. Vestibulární ústrojí je součástí blanitého labyrintu. VÚ je vejčitý váček + kulovitý váček + 3 polokruhovité kanálky
5. V endolymfě se nachází rosol, do kterého vstupují vláskové buňky
6. Uvnitř váčků jsou krystalky uhličitanu vápenatého tzv. otolity
7. Vlivem gravitace se otolity pohybují a dráždí vlasové buňky. Informace o podráždění je vedena VIII. hlavovým nervem do mozkového kmene a do mozečku.
8. Činnost VÚ si uvědomujeme jen za nepříjemných okolností . Při dlouhodobém dráždění vzniká tzv. mořská nemoc
9. Vnímání nefunguje ve stavu beztíže
10. Díky VÚ zaznamenáváme odchylky v postavení hlavy: Změnu rychlosti a směru pohybu hlavy a těla
11. Funkcí VÚ je vzpřímený postoj a udržení rovnováhy
d) Sluchový orgán
1. Je to nejcitlivější mechanoreceptor, který zaznamenává zvuk
2. Člověk je schopen vnímat zvuky v rozsahu 20 – 20 000 Hz
3. Stavba ucha – vnější + střední + vnitřní
- vnější ucho – boltec + vnější zvukovod
- bubínek = vazivová blána, rozhraní mezi vnějším a středním uchem
- střední ucho- dutina v kosti spánkové, tvoří ho 3 sluchové kůstky (kladívko, kovadlinka, třmínek)
- Eustachova trubice- spojuje střední ucho s nosohltanem, vyrovnává změny tlaku
- membrána oválného okénka- odděluje střední ucho od vnitřního
- vnitřní ucho- kostěný labyrint v kosti skalní, ve kterém je labyrint blanitý
- = hlemýžď s Cortiho orgánem (receptor sluchu) + 3 na sebe kolmé polokruhovité chodby a 2 váčky (receptor polohy a pohybu)
4. Přenos zvuku:
- zvukové vlny zachytí boltec-> zvukovod -> bubínek se prohýbá do dutiny středního ucha -> rozhýbe se kladívko -> kovadlinka -> třmínek -> membrána oválného okénka -> pohyb perilymfy (obklopuje blanitý labyrint) a endolymfy ( uvnitř blanitého labyrintu) -> posun kdycí membrány proti bazální membráně Cortiho orgánu-> ohyb vlásků -> VIII. hlavový nerv -> sluchové centrum ve spánkovém laloku mozkové kůry
5. Poruchy sluchu:
- hluchota – poškození Cortiho orgánu nebo nervových drah a center (implantace protéz)
- nedoslýchavost – ucpání zvukovodů, poškození bubínku, zánět středního ucha, poškození Cortiho orgánu, nervů nebo sluchového centra
Fotoreceptory – zrakový orgán
1. Jedná se o nejdůležitější smyslový orgán člověka, který vnímá asi 80 % všech informací z okolí
2. Receptory sítnice reagují na elektromagnetické záření o vlnové délce 400 – 750 nanometrů viditelné světlo
3. Orgánem zraku je oko. Oční koule je uložena v lebce, očnice
Stavba oka
a) bělima = vnější vrstva oka, vazivová blána, ve stáří žloutne – tuk
- v přední části přechází v rohovku, která je bezbarvá, neobsahuje cévy a je vyklenutá
b) cévnatka = střední vrstva oka, obsahuje hodně cév a tím zajišťuje výživu oka
- Vpředu přechází v řasnaté těleso (hladká svalová vlákna) a v duhovku (hladké svaly)
- Řasnaté těleso mění zakřivení čočky, která je na něm upevněná (tzv. akomodace – řasnaté těleso se stáhne-> čočka se více vyklene a opačně)
- Uprostřed duhovky je otvor- zornice
- Velikost zornice se mění podle intenzity světla
- Barva oka je dána pigmentem, který je v duhovce
- Oční koule vyplňuje řídká rosolovitá hmota - sklivec
- Světlený paprsek prochází rohovkou -> do přední oční komory -> čočkou a sklivcem (pomáhají soustředit paprsek na sítnici) -> na sítnici (obraz je zmenšený a obrácený)
c) sítnice = vnitřní vrstva oka
- Obsahuje světločivné buňky pro vnímání světla tyčinky a čípky
- Místo, kde ze sítnice vystupuje zrakový nerv (II. hlavový) se nazývá slepá skvrna a zde chybějí čípky i tyčinky
- Význam tyčinek – vidění za šera a v noci -> černobílé vidění
- Význam čípků – Barevné vidění
- Místo na sítnici, kde je nejvíce čípků se nazývá žlutá skvrna
- Každá sítnice člověka obsahuje 3 000 000 čípků a 120 000 000 tyčinek
- Struktura sítnice – pigmentová vrstva + čípky a tyčinky + 2 vrstvy neuronů
- Světelný paprsek projde neurony -> dopadne na čípky a tyčinky
- Tyčinky obsahují pigment citlivý na světlo rhodopsin, který se po absorpci světla rozpadne -> vzniká vzruch ve zrakovém nervu.
- Pro správnou funkci tyčinek je důležitý vitamín A (jeho provitamínem je betakarotén). Jeho nedostatek se projevuje šeroslepostí.
- Rozlišujeme 3 druhy čípků. Každý druh je citlivý na jednu z barev modrá, zelená, červená
- Výsledná barva, kterou vidíme je dána kombinací podráždění jednotlivých čípků
- Když vidíme bílou barvu, všechny druhy čípků jsou podrážděny rovnoměrně
- Když vidíme černou barvu, čípky nejsou vůbec drážděny.
- Vysoká citlivost – rozlišíme asi 600 000 barevných kvalit (kombinací barev, jasu a sytosti)
d) přídatné (pomocné) orgány oka
- okohybné svaly – otáčení okem
- oční víčka – chrání při velkém světle -> zavření. Chrání proti prachu, nečistotám
- slzné žlázy – slzy zvlhčují oko, odstraňují nečistoty, mají baktericidní účinky
- spojivka – vnitřní plocha víček, přechází v bělimu
- řasy a obočí
Akomodace oka
- Oko je normálně zaostřeno do dálky.
- Při pozorování blízkých předmětů (do 5m) – čočka se ztlušťuje, více se zakřivuje -> větší lom světelných paprsků.
- Akomodaci zprostředkují svaly v řasnatém tělísku
- S věkem schopnost akomodace klesá -> nutné brýle
Onemocnění oka
- šilhání – nesouhra pohybů okohybných svalů
- zánět spojivek- když máme alergii nebo infekci nebo vystavení velkému záření
- ječné zrno – zánětlivé onemocnění, dojde k zánětu žlázky -> zanícení -> bulka
- šedý zákal – dochází k zakalení čočky, provádí se transplantace čočky
- zelený zákal – hrozí až slepota, dojde k poškození oka tím, že se zvyšuje tlak očná
- krátkozrakost – obraz se promítá na sítnici před, vidí jen na blízko
- dalekozrakost – obraz se promítá na sítnici za, vidí jen na dálku, ale ne na blízko, u starších lidí
- astigmatismus –problém s rohovkou, není rovnoměrně zakřivená; čočky
Poruchy vnímání světla
- šeroslepost – porucha funkce tyčinek, málo vitamínu A
- barvoslepost – poruchy rozlišení některých barev, nejčastěji daltonismus (neschopnost rozlišit červenou a zelenou)
- slepota- poškození sítnice, zrakového nervu nebo mozkového centra ale i rohovky a čočky
1. Chemoreceptory reagují na chemické látky v prostředí
2. Nejcitlivějším chemoreceptorem je čich
a) Chuť
1. Chemoreceptory se nacházejí v chuťových pohárcích na papilách jazyka a ve sliznicích ústní dutiny
2. Vnímá chemické látky rozpuštěné ve vodě a ve slinách
3. Nejvíce chuťových pohárků uloženo ve špičce a na okraji
4. Člověk vnímá 4 základní chutě: hořkou, sladkou, slanou, kyselou
5. Rozmístění chuťových pohárků
6. Funkce chuti – zvyšuje produkci slin a enzymů v žaludku a ve slinivce břišní při jídle
b) Čich
1. Pomocí čichu vnímáme látky chemické, těkavé, ve vzduchu
2. Čichové buňky se nacházejí v horní části nosní dutiny
3. Jak se projevuje rychlá adaptace čichu na podněty z okolí?
- Vysoká adaptabilita. Čichání delší dobu -> necítíme pak už
1. Jedná se o volná zakončení dostředivých nervových vláken.
2. Rozlišujeme dva typy termoreceptorů- teplo a chlad
3. Nociceptory slouží k vnímání bolesti
4. Jsou stimulovány chemickými látkami
5. Jsou receptory bolesti schopny adaptace? -> NE
6. Termoreceptory, nociceptory a hmatové receptory patří mezi kožní čidla (jsou umístěny v kůži)
7. Jejich kombinací vnímáme vlhkost, sucho, hrubost, hladkost