Obranný imunitní systém
Obrana organismu:
1. mechanická (kůže, sliznice)
2. chemická (HCl v žaludku, nižší mastné kyseliny na povrchu kůže)
3. horečka (vnitřní obrana proti infekci)
4. imunita (rozpoznat vlastní buňky od cizích a bojovat proti napadení)
- bolest = důležitý obraný signál, který upozorňuje na poškození a na nebezpečí
- Význam imunitního systému= chrání tělo před cizorodými makromolekulárními látkami a před patogeny (viry, bakterie..)
- Imunita= Schopnost organismu odolávat napadení a působení cizorodých látek a patogenů
Nespecifická imunita:
= přirozená odolnost organismu, podmíněna geneticky
- nezávisí na předchozím kontaktu s cizorodými organismy
1. Fagocytóza= schopnost fagocytujících buněk pohlcovat choroboplodné mikroorganismy, mrtvé buňky a jejich částice
- Zajišťují ji mikrofágy (neutrofilní granulocyty)a makrofágy (vznikají ve tkáních z monocytů)
2. Interferony= Schopnost buněk napadených viry uvolňovat bílkoviny
3. Komplement= komplex krevních bílkovin, který ničí bakterie, někdy ve spolupráci s protilátkami
4. Zánět= ochranné a reparativní nespecifické reakce na mechanické či chemické dráždění tkání nebo na infekci (reakce organismu na infekci)
- Horečku vyvolávají látky tzv. pyrogeny, jsou to látky uvolňované leukocyty
- Význam horečky= zvyšuje účinnost imunitního systému
Specifická imunita :
- Je založena na reakci antigenu s protilátkou
- Antigen: Spouštěč imunitní reakce (polysacharid, bílkovina, vir…) -> provokatér
- Protilátka: (Imunoglobuliny)- Látka, která bojuje proti antigenu
- Specifickou imunitu zajišťují B-lymfocyty a T-lymfocyty.
B-lymfocyty
- zodpovídají za protilátkovou imunitu, vznikají z buněk kostí dřeně, dozrávají v kostní dřeni
- rozpoznají příslušný antigen
Dělí se:
1. Plazmatické buňky
- tvoří protilátky, které ničí antigeny a patogeny
2. Paměťové buňky
- nesou informaci o setkání s antigenem (v organismu několik let i celý život) -> Při dalším vniknutí antigenu rychlá tvorba protilátek
T-lymfocyty
- Vznikají z kmenových buněk v kostní dřeni, dozrávají v brzlíku (thymus)
Lymfoidní tkáň
- Centrální (brzlík, kostní dřeň)
- periferní (lymfatické uzliny, slezina, lymfatické cévy, mandle)
- zodpovídají za buněčnou imunitu, netvoří protilátky
- Některé přímo ničí cizorodé látky, regulují imunitní odpověď B-lymfocytů
- Při transplantaci se jejich činnost musí potlačit imunosupresivními látkami.
-
Každý
jeden lymfocyt tvoří jen jeden druh protilátky (Imunoglobulinu) -> je
x miliónů různých antigenů -> musí být i x miliónů různých lymfocytů
Dělí se:
1. Tc-lymfocyty (cytotoxické)
- Ničí bakterie, buňky napadené virem, nádorové buňky
2. TH-lymfocyty (helper = pomocné)
- stimulují B-lymfocyty ke tvorbě protilátek a TC-lymfocyty k činnosti
3. TS-lymfocyty (supresorové)
- tlumí aktvitu TC-lymfocitů a B-lymfocytů
- Imunizace= vytvoření imunity proti antigenu
-1. přirozená, 2. umělá (aktivní, pasivní)
-Umělá aktivní imunizace se provádí:naočkován antigen
-Umělá pasivní imunizace se provádí: naočkovaná protilátka
-Alergie: Přehnaná reakce organismu na něco, co může být přirozené
-Autoimunitní choroby- Nemoc, kdy si naše tělo vyrábí samo protilátky proti nějaké látce v našem těle (cukrovka)
-Aids-Přenášeno virem HIV, selhání imunity. Virus napadá T-lymfocyty a likviduje je.
Transplantace a imunita
- imunitní reakce vedou k odvržení transplantovaných orgánů
snížení této reakce:
- Transplantovaný orgán musí mít podobné antigeny jako má příjemce (nejvhodnější u sourozenců, blízkých příbuzných)
- dočasné potlačení imunity léky (imunosupresiva)- hrozí ale nebezpečí jakékoliv infekce
nejčastější transplantace: ledviny, rohovka, srdce, kostní dřeň