1. b) Obratlovci – paryby, ryby + první vývojové skupiny
- Jsou to mnohobuněčné organismy patřící do kmenu: Strunatci
- mají vnitřní kostru
· podkmen:
o 1. pláštěnci
o 2. bezlebeční
o 3 obratlovci – bezčelistnatci
– čelistnatci
Pláštěnci
- vývin nepřímý
- žijí v moři
- jsou to drobní živočichové
- hermafroditi
- mají ústní otvor – filtrují jím vodu
- mají 7 žaberních štěrbin
- převážně dýchají celým povrchem těla
- obžaberní prostor = ústa, trubice(projde tělem a řitním otvorem a ústí zpět do obžaberního prostoru
- sumky, salpy, vršenky
- vršenky mají na svém těle zpevňující blánu = tunika => pláštěnci
Bezlebeční
- kopinatec plžovitý
- má strunu hřbetní celý život
- mořský živočich
- gonochorista, mimotělní oplození (ryby)
- vývin přímý – přes larvu
- CS uzavřená
- řitní otvor končí před ocasem = strunatci znak
- vylučování přes žaberní štěrbiny jako u pláštěnců
Obratlovci – BEZČELISTNATCI
- mihule potoční ( někdy i mihule mořská)
- na pokraji vyhynutí
- nemají lebeční kosti rozdělené na horní a dolní čelist =BEZČELISTNATCI
- mají zřetelnou lebku + páteř (KOSTNATÍ)
- žije ve sladkých vodách
- gonochoristé
- vývoj přes larvu
- larva naší mihule se nazývá MINOHA -> žije 4 roky
Paryby
- smyslové buňky jsou na rostru a volně v těle
- mnohobuněční
- mořští živočichové
Zástupce ŽRALOCI
- torpédovitý tvar těla
- mají rypec (rostrum) = výčnělek
- povrch těla krytý pokožkou, z ní vyrůstají šupiny (stejná stavba jako zub)
- pod pokožkou mohutná svalovina, k pohybu používají ploutve
- TS: ústní dutina, hltan, jícen, mají obrovská obalená játra tukem, nemají plynový měchýř, žaludek, střevo, zakončené kloakou (= společný vývod pro trávicí vylučovací a rozmnožovací soustavu)
- V ústech zuby – obměňují se. Zuby mají ukotvené v dásni, ne v čelisti jako savci
- ke zvětšení resorpčního povrchu těla mají řasu
- CS: uzavřená – srdce dvoudílné (jedna síň + jedna komora), krev červená
- mají žábry, ale nejsou kryté. Mají kosti – skřele
- Neexistuje aktivní stlačení vody -> 1. plavou a proti proudu dochází k proudění vody mezi skřelemi a okysličení krve. 2. Nebo plavou k podmořským proudům.
- VS: (močová) -> vývod ústí do kloaky. Mají primitivní ledviny.
- zástupci: žralok velrybí, obrovský, kladivoun a lidožravý
Zástupce REJNOCI
- dorzoventrálně zploštělé tělo
- ploutve se přeměnily na kožní ploutve
- ocas dlouhý- jako vidlička
- vnitřní stavba jako u žraloků
- zástupce: parejnok elektrický
Ryby
- mnohobuněčné
- strunatci
- obratlovci
o páteř výrazně zkostnatělá
o lebka kostnatí
o redukuje se počet žaberních oblouků -> vznik lebečních kostí
o 5 žaberních oblouků
- kapr – požerákové zuby -> má 2 zuby na 5. žaberním oblouku
- svalovina – volně uložené tenké kosti uvnitř
- mají paprsčité ploutve (tvořené kostmi)
- pokožka, škára, vazivo
- na pokožce šupiny (kostěného původu) s růstem ryby se zvětšuje velikost šupin-> cykloidní (kapr); ktenoidní (okoun), ganoidní
- 2 prsní ploutve, 2 břišní, 1 ocasní, 1 řitní, 1 hřbetní
- Každá ryba, která má dvě hřbetní ploutve – není ryba !!!
- TS: ústní dutina, hltan, jícen, žaludek, játra, střevo, končí řitním otvorem – před ocasem
->nemá kloaku
- VS: dvou párové ledviny, močovody, močový měchýř, močová trubice -> vylučují amoniak
- CS: srdce (2 části) -> v srdci je krev odkysličená. K okysličování dochází, až když projde žábrami
- NS: mozek je členěný – přední mozek – uložena centra, kde se zpracovávájí smysly, střední mozek, koncový mozek, mozeček = rovnováha (postranní čára)
- smysly: postranní čára, hmatové buňky, čich dvě jamky – nozdry oddělené přepážkou, zrak – stavba jako lidské oko- komorové -> rozdíl v zaostřování – hmatové svaly – posunují čočku dopředu a dozadu
- RS: gonochoristé – bez pohlavní dvojtvárnosti. Vnější RS, tření. Místa kam se chodí třít -> trdliště
- plůdek = líhne se z vajíček, mí na břiše váček. Z něho čerpá po porodu potravu – zásoba.
- Některé ryby jsou tažné :
o z moře do sladkých vod – losos
o obráceně
- ryby částečně tažné – jejich areál výskytu je široký -> řeku využívají celou
PODTRŘÍDA Dvojdyšní
- mají dva plicní vaky
- zástupce: bahník australský / americký
- bahník má protáhlé tělo, ploutve měkké
- soustavy stejné jako ryby, ale DS se liší -> v období sucha se zahrabou, udělají komoru, obalí se slizem, který vylučuje jejich pokožka, sníží činnost vnitřních soustav, zapojí vaky a dýchají vzdušný kyslík
- mají nepřímý vývin přes larvu
PODTŘÍDA Lalokoploutví
- zástupce: latimérie podivná -> NENÍ TO vývojový předek obojživelníků !!!!
PODTŘÍDA Paprskoploutví
- vyztužené ostny
- zahrnuje většinu ryb
- nadřád: chrupavčití-> řád: jeseteři
- nadřád: kostnatí -> řád: bezostní, máloostní, holobřišní, ostnoploutví
-
- Máloostní – kapr obecný
o ploutve – málo nerozvětvených paprsků
o cykloidní šupiny
o požeráková kost s požerákovými zuby
o největší česká kaprovitá ryba
o na obvodu tlamy- 4 vousy
o Kapr má 2 hřbetní, 2 prsní, břišní, řitní a ocasní ploutev
o vyskytuje se v řekách a jezerech
o Kapr obecný je všežravec, živí se bentosem a drobnými živočichy, které sbírá ze dna. Živí se také pšeničnými zrnky.
- Ostnoploutví – tuňák obecný
o dvojitá nebo dvě hřbetní ploutve
o většinou ktenoidní šupiny
o plynový měchýř oddělen od TS
o výskyt: v Atlantickém oceánu, Středozemním moři a Černém moři, chovaná také v chovech poblíž Japonska.
o délka cca 2m, váha 500kg
o teplokrevný živočich
o ze syrového masa se připravuje SUŠI