Stavba atomu

1. a) Stavba atomu – jádro

(složení jádra, protonové číslo, nukleonové číslo, izotopy, nuklidy, radioaktivita)

- ATOM = základní stavební částice všech látek (dále je už nedělitelný)

- J. Dalton = zformuloval na počátku19. století atomovou teorii

- atomy mají svou vnitřní strukturu. Tvoří je kladně nabité jádro a záporně nabitý elektronový obal

- ATOMOVÉ JÁDRO

o skládá se z PROTONŮ p⁺ - částic s kladným nábojem, jejichž počet v jádře udává protonové číslo Z

o z NEUTRONŮ n° - částic bez náboje, jejichž počet v jádře udává neutronové číslo N

o Protony a neutrony nazýváme NUKLEONY, jejich počet v jádře udává nukleonové číslo A, pro které platí: A = N + Z =>

o NUKLIDY – látky složené z atomů (množina atomů), jejichž jádra mají stejné protonové číslo, stejné neutronové číslo a tedy i stejné nukleonové číslo

o IZOtopY – atomy se stejným počtem protonů, ale s různým počtem neutronů. Izotopy jednoho prvku mají stejné chemické vlastnosti, liší se fyzik. vlastnostmi, např. hmotností

- ELEKTRONOVÝ OBAL

o skládá se z elektronů, částic se záporným nábojem, stavba elektronového obalu ovlivňuje chemické vlastnosti.

o p⁺, n, e^- = elementární částice

- RADIOAKTIVITA

o je schopnost atomových jader se samovolně přeměňovat na atomová jádra jiných prvků za současného vyřazování neviditelného radioaktivního záření.

o POLOČAS ROZPADU = doba, za kterou se rozpadne polovina atomů

o PŘIROZENÁ RADIOAKTIVITA = samovolný rozpad v přírodě se vyskytujících radioaktivních nuklidů -> RADIONUKLIDŮ

o UMĚLÁ RADIOAKTIVITA = samovolný rozpad uměle připravených nuklidů

o ZÁŘENÍ α = proud rychle letících jader. Proniká několikacentimetrovou vrstvou vzduchu, má silné ionizační účinky. Při vydávání záření se původní jádro rozpadá tzv. rozpadem α: Nově vzniklý prvek má nukleonové číslo o 4 jednotky menší a protonové číslo o 2 menší než původní atom. V periodické tabulce se posune o 2 místa vlevo.

Toto záření má velmi malý dosah a zachytí jej i list papíru nebo slabá hliníková fólie.

o ZÁŘENÍ β^- = je proud elektronů, které se uvolňují v jádře při přeměně elektronu na proton (vzniká rozpadem neutronového jádra s nadbytkem neutronů), je asi 100x pronikavější než záření α, ale má menší ionizační účinky.

Dochází k reakci : Rozpad β^- : Posunutí o jedno místo vpravo.

ZÁŘENÍ β ⁺ = je proud pozitronů (lehká částice s kladným nábojem) Vzniká rozpadem jádra s nadbytkem p⁺. Dochází k reakci:

Rozpad β+ . Posunutí o jedno místo vlevo.

o ZÁŘENÍ γ = elektromagnetické vlnění podobně jako světlo, ale s mnohokrát větší energií, je nejpronikavějším jaderným zářením a obvykle doprovází záření α nebo β. Používá se např. k léčbě rakoviny.

o ELEKTRONOVÝ ZÁCHYT = místo rozpadu beta+ může nastat tzv. elektronový záchyt. Elektronovým záchytem vzniká nuklid, který je v periodické tabulce, vzhledem k původnímu prvku posunut o jedno místo vlevo. Proton v jádře zachytí elektron v obalu ->