Zpět na výpis látekZáklady společenských věd

Ideologie

  • pojem vznikl ve Francii za osvícenství
  • soustava ideí, které podávají určitý výklad problémů světa a člověka a vychází z ní politický program
  • historicky proměnlivý jev, vyvíjejí se
  • teorie zájmová = masa a zbraň politického boje

Podle orientace na pravicové a levicové:

  • Pravice: Nacismus, fašismus, konzervatismus, liberalismus
  • Levice: Komunismus, socialismus

Liberalismus

- v konsolidované podobě se objevil na počátku 19. století
- jeho vznik se připravoval cca 300 let
- zdroje:
  • postuláty přirozeno - právní školy, ovšem přijímané kritiky, přejaly ideu svobody v negativním smyslu a ideu soukromého vlastnictví
  • odmítli ideál rovnosti, nejprve byl elitářský, svoboda byla bohatých, ne pro každého
- zahrnuje více proudů:
  • Západní Evropa: 2 fáze
    - individualistický (predemokratický liberalismus), klasický liberalismus
    - sociální liberalismus, nový liberalismus
  • Amerika
    - od začátku to byl liberalismus demokratický, bez sociálních prvků
- po 2. světové válce:
  • nový liberalismus, navazuje na sociální liberalismus
  • neoliberalismus, navazuje na klasický liberalismus, mísí se s konzervativismem

Jedinec, společnost, stát

- Svobodný jednotlivec má přednost před společností
- Společnost má jednotlivci umožnit maximalizaci zisku = prosperita jednotlivce zakládá prosperitu celé společnosti
- Liberálové požadují minimální stát
- Žádají pouze ochranou a bezpečnostní fci, který by nezasahoval do hospodářství (že to zajistí svobodná ruka trhu)
- odmítají sociální stát
- Odmítají společné zdanění
- liberální myšlenky – nutné- aby právo sloužilo lidem, ne lidé právu, např. Polsko – začíná popírání liberálních principů, snaha prosadit např. zákaz potratů
- základním principem liberalismu je neomezovat nikoho, pokud neškodí

Konzervativismus:

- kromě svobody uznává ještě mnoho dalších hodnot, např. tradici, řád, autoritu
- svobodu pojímá také v negativním smyslu
- konec 18. a poč. 19. stol.
- jeho vznik díky excesům VFR, ta přinesla sice svobodu a rovnost, ale také útlak a bezpráví
- Zdroje:
  • skepticismus - ve vztahu ke změnám
  • realismus – v teorii i praxi
  • pragmatismus - projevuje se hlavně v přizpůsobivosti
- Směry: 2 základní proudy
  • tradiční konzervatismus – konzervatismus 19. stol.
  • současný konzervatismus
    - poválečný konzervatismus – byl pragmaticky smířlivý k různým sociálním projevům
    - renovoval klasický tržní liberalismus, zdůrazňoval svobodu, vlastnictví, soukromou iniciativu, vracel se ke klasickým liberálním hodnotám; v praktické politice to symbolizoval nástup thatcherismu a reganismu

Jedinec, společnost, stát

- kromě svobody ještě cení řadu dalších hodnot
  • tradice
  • řád
  • morálka
  • víra
  • hierarchie
  • autorita
  • národ
- hledí na člověka jako součást mnoha společenských svazků, ať už přirozených (rodina) nebo uměle vytvořených (např. církve)
- požaduje také vnímání státu – stát by měl spolupracovat s občanskou společností

Socialismus a komunismus

- nadsazuje v hodnotě svobody ideu rovnosti
- svobodu pojímá v pozitivním smyslu, jako svobodu k něčemu
- mnoho předchůdců v autorech různých utopií, u některých náboženských myslitelů
- předchůdce je Platón – ideální stát v díle Ústava
- požadavky rovnosti, svobody a solidarity
- velice proměnlivá ideologie
- vývoj socialismu zahrnuje několik etap
  • utopický socialismus
  • marxistický socialismus
  • reformní socialismus
  • komunismus
    - marxismus
    - leninismus
    - stalinismus
    - maoismus
  • neomarxismus
- východiskem Marxovo a Engelsovo učení – chtěli vytvořit teorii politického dění na ekonomickém podkladě, navazovali na:
  • Evropskou tradici kritického vědeckého poznání
  • hegeliánství, které zmaterializovali
  • navázali na snahy o emancipaci člověka
- svoji filosofii vnímali jako vědu, která odhalí zákonitosti vývoje společenství
- společnost byla podle nich tvořena ekonomickou základnou (prvotní) a právně – politickou a ideovou nadstavbou (druhotná)
- tvrdili, že vývoj společnosti probíhá jako záměna společensko- ekonomických formací
  • prvobytně pospolná společnost
  • feudální
  • kapitalistická
  • po diktatuře proletariátu nastoupí komunismus
- jednotlivá stadia od sebe oddělují revoluce, které jsou vyústěním rozporů mezi vykořisťovateli a vykořisťovanými
- nová společnost se dosáhne evolucí, nikoliv revolucí
- etatismus a vláda byrokracie (Stalinismus?)
- demokratický socialismus – opustil Marxismus, Leninismus, staví se za přímou demokracii, samosprávu, sociální spravedlnost, vše v mezích legality
- Neomarxismus – kritickým způsobem se vrátil k Marxovi

Fašismus a nacismus

- svoboda pro ně není příliš důležitá, když už tak v pozitivním smyslu, u fašismu ve prospěch státu, u nacismu ve prospěch národa
- fašismus se prezentoval jako opozice liberalismu, demokracie, bolševismu
- zpočátku nadvlády fašistického systému v Itálii bude fašismus s korporativní soustavou?
- zdroje fašismu – na myšlenkách:
  • Hegela
  • Nietzscheho
  • Korporativismu
- heslo je vše pro stát, nic proti státu a nic mimo stát
- politická praxe fašismu - obdiv k síle, je oslavou násilí
- nacismus sám sebe vymezuje jako odpůrce liberalismu, demokracie, plutokracie (vláda bohatých)
- ideové zdroje:
  • Hegel
  • Nietzsche- z něj a Hegela si vzali jen některá hesla – nadčlověk, oni si však převzali ve smyslu rasovém - árijec - pán tvorstva, který zničí všechny ostatní rasy
  • Sociální darwinisté a rasoví teoretici – přežije ten nejsilnější
- Volks gemeischaft – národní pospolitost, rasově čistá! – základní heslo nacismu
- typický je antisemitismus
- symbolika – mystické kořeny – vracel se ke germánské mystice, svastika je symbol života, některé symboly se orientují k dávné německé minulosti
- lebky s překříženými kostmi (ty, co jsou v Osvětimi) = věrnost až za hrob
- hnědé uniformy – byl výprodej tropických uniforem
- přísahy Hitlerovi – orientace na mystiku středověku



Přidal: sheeni 27. 8. 2011
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 786
Zhlédnuto: 2176 krát
Zpět na výpis látekZáklady společenských věd