Ideologie
- pojem vznikl ve Francii za osvícenství
- soustava ideí, které podávají určitý výklad problémů světa a člověka a vychází z ní politický program
- historicky proměnlivý jev, vyvíjejí se
- teorie zájmová = masa a zbraň politického boje
Podle orientace na pravicové a levicové:
- Pravice: Nacismus, fašismus, konzervatismus, liberalismus
- Levice: Komunismus, socialismus
Liberalismus
- v konsolidované podobě se objevil na počátku 19. století
- jeho vznik se připravoval cca 300 let
- zdroje:
- postuláty přirozeno - právní školy, ovšem přijímané kritiky, přejaly ideu svobody v negativním smyslu a ideu soukromého vlastnictví
- odmítli ideál rovnosti, nejprve byl elitářský, svoboda byla bohatých, ne pro každého
- zahrnuje více proudů:
- Západní Evropa: 2 fáze
- individualistický (predemokratický liberalismus), klasický liberalismus
- sociální liberalismus, nový liberalismus
- Amerika
- od začátku to byl liberalismus demokratický, bez sociálních prvků
- po 2. světové válce:
- nový liberalismus, navazuje na sociální liberalismus
- neoliberalismus, navazuje na klasický liberalismus, mísí se s konzervativismem
Jedinec, společnost, stát
- Svobodný jednotlivec má přednost před společností
- Společnost má jednotlivci umožnit maximalizaci zisku = prosperita jednotlivce zakládá prosperitu celé společnosti
- Liberálové požadují minimální stát
- Žádají pouze ochranou a bezpečnostní fci, který by nezasahoval do hospodářství (že to zajistí svobodná ruka trhu)
- odmítají sociální stát
- Odmítají společné zdanění
- liberální myšlenky – nutné- aby právo sloužilo lidem, ne lidé právu, např. Polsko – začíná popírání liberálních principů, snaha prosadit např. zákaz potratů
- základním principem liberalismu je neomezovat nikoho, pokud neškodí
Konzervativismus:
- kromě svobody uznává ještě mnoho dalších hodnot, např. tradici, řád, autoritu
- svobodu pojímá také v negativním smyslu
- konec 18. a poč. 19. stol.
- jeho vznik díky excesům VFR, ta přinesla sice svobodu a rovnost, ale také útlak a bezpráví
- Zdroje:
- skepticismus - ve vztahu ke změnám
- realismus – v teorii i praxi
- pragmatismus - projevuje se hlavně v přizpůsobivosti
- Směry: 2 základní proudy
- tradiční konzervatismus – konzervatismus 19. stol.
- současný konzervatismus
- poválečný konzervatismus – byl pragmaticky smířlivý k různým sociálním projevům
- renovoval klasický tržní liberalismus, zdůrazňoval svobodu, vlastnictví, soukromou iniciativu, vracel se ke klasickým liberálním hodnotám; v praktické politice to symbolizoval nástup thatcherismu a reganismu
Jedinec, společnost, stát
- kromě svobody ještě cení řadu dalších hodnot
- tradice
- řád
- morálka
- víra
- hierarchie
- autorita
- národ
- hledí na člověka jako součást mnoha společenských svazků, ať už přirozených (rodina) nebo uměle vytvořených (např. církve)
- požaduje také vnímání státu – stát by měl spolupracovat s občanskou společností
Socialismus a komunismus
- nadsazuje v hodnotě svobody ideu rovnosti
- svobodu pojímá v pozitivním smyslu, jako svobodu k něčemu
- mnoho předchůdců v autorech různých utopií, u některých náboženských myslitelů
- předchůdce je Platón – ideální stát v díle Ústava
- požadavky rovnosti, svobody a solidarity
- velice proměnlivá ideologie
- vývoj socialismu zahrnuje několik etap
- utopický socialismus
- marxistický socialismus
- reformní socialismus
- komunismus
- marxismus
- leninismus
- stalinismus
- maoismus
- neomarxismus
- východiskem Marxovo a Engelsovo učení – chtěli vytvořit teorii politického dění na ekonomickém podkladě, navazovali na:
- Evropskou tradici kritického vědeckého poznání
- hegeliánství, které zmaterializovali
- navázali na snahy o emancipaci člověka
- svoji filosofii vnímali jako vědu, která odhalí zákonitosti vývoje společenství
- společnost byla podle nich tvořena ekonomickou základnou (prvotní) a právně – politickou a ideovou nadstavbou (druhotná)
- tvrdili, že vývoj společnosti probíhá jako záměna společensko- ekonomických formací
- prvobytně pospolná společnost
- feudální
- kapitalistická
- po diktatuře proletariátu nastoupí komunismus
- jednotlivá stadia od sebe oddělují revoluce, které jsou vyústěním rozporů mezi vykořisťovateli a vykořisťovanými
- nová společnost se dosáhne evolucí, nikoliv revolucí
- etatismus a vláda byrokracie (Stalinismus?)
- demokratický socialismus – opustil Marxismus, Leninismus, staví se za přímou demokracii, samosprávu, sociální spravedlnost, vše v mezích legality
- Neomarxismus – kritickým způsobem se vrátil k Marxovi
Fašismus a nacismus
- svoboda pro ně není příliš důležitá, když už tak v pozitivním smyslu, u fašismu ve prospěch státu, u nacismu ve prospěch národa
- fašismus se prezentoval jako opozice liberalismu, demokracie, bolševismu
- zpočátku nadvlády fašistického systému v Itálii bude fašismus s korporativní soustavou?
- zdroje fašismu – na myšlenkách:
- Hegela
- Nietzscheho
- Korporativismu
- heslo je vše pro stát, nic proti státu a nic mimo stát
- politická praxe fašismu - obdiv k síle, je oslavou násilí
- nacismus sám sebe vymezuje jako odpůrce liberalismu, demokracie, plutokracie (vláda bohatých)
- ideové zdroje:
- Hegel
- Nietzsche- z něj a Hegela si vzali jen některá hesla – nadčlověk, oni si však převzali ve smyslu rasovém - árijec - pán tvorstva, který zničí všechny ostatní rasy
- Sociální darwinisté a rasoví teoretici – přežije ten nejsilnější
- Volks gemeischaft – národní pospolitost, rasově čistá! – základní heslo nacismu
- typický je antisemitismus
- symbolika – mystické kořeny – vracel se ke germánské mystice, svastika je symbol života, některé symboly se orientují k dávné německé minulosti
- lebky s překříženými kostmi (ty, co jsou v Osvětimi) = věrnost až za hrob
- hnědé uniformy – byl výprodej tropických uniforem
- přísahy Hitlerovi – orientace na mystiku středověku