USA a Kanada

Stručná charakteristika jednotlivých geologických a geomorfologických celků této oblasti. Vegetační pásma Severní Ameriky a jejich charakteristika (klima, půdy. rostlinstvo, živočišstvo, využití pro člověka, problémy). Vodstvo (bezodtoké oblasti, největší řeky a jejich význam, jezera a jejich původ). Ochrana přírody.

Rozdělení Ameriky z fyzicko-geografického hlediska:
Severní Amerika - USA, Kanada, všechny ostrovy na severu (Grónsko – vznik odtržením od pevniny), ostrovy sopečného původu, korálové ostrovy, na jihu až po Panamský průplav

- nejstarší části Ameriky – štíty = část pevniny, co od prvohor nebyla vrásněna (zarovnané)
- na okraji šítů naleziště rud
- u Hudsonova zálivu
- Appalače – hercynské vrásnění
- v prvohorách
- více zarovnané
- Kordiléry – alpínsko-himálajské vrásnění
- třetihory
- ostřejší štíty
- hrozba zemětřesení – jsou nové, nestabilní
- činný vulkanismus
- oceánská deska se podsouvá pod pevninskou (oceánská deska se
z obou stran sune pod pevninu -> uzavírá se)
- hlubokomořský příkop

zemětřesení – Richterova škála
- měří se seizmografické vlny – největší vlna = magnituro
- 0 – 9 stupňů (každý 10x větší než předchozí)
- velká zemětřesení – 6 stupňů a víc

sopky – třením vrstev v hloubce vzniká magma – hromadí se energie -> výbuch
postvulkanická činnost – travertinový jezera
- horké prameny
- gejzíry (desítky metrů)
- bahenní sopky
nebezpečí výbuchu sopky – láva (zvětralá láva je úrodná)
- tefra = popel, prach, sopečné pumy (velké částice)
- popel -> napadne ho několik metrů za krátkou dobu
- může být jedovatý
- velmi špatná viditelnost
- bahnotoky – když je na sopce ledovec -> horká láva ho roztaví (smíchá se s popelem)
- záplavy – v zaledněných oblastech
- žhavá sopečná mračna – může vystřelit z hory
= horké žhavé plyny

Kordiléry a) pobřežní pásmo hor
b) východní pásmo (Skalisté hory)
c) mezihorské plošiny a pánve

pobřežní pásmo
- Aljaška – polární záře = fotony ze slunečního záření vstupují do magnetického pole země (mag. pole- jádro země pevné, vnější tekuté -> působí proti sobě jako dynamo -> pole) -> na pólech magnetické póly
- sever – Aljašské hory – nejvyšší hora celého kontinentu – Mt. McKinley (6194 m.n.m.)
- hranice Kanady a USA – NP Olympic – prales mírného pásu (srážky narazí na hradbu hor – velké srážky -> prales)
- sopečné pohoří – činné vulkány
- jezera sopečného původu – Kráterové jezero
- kalder - kráter, když se sopka propadne
- Sierra Nevada – údolí Yosemith – NP, ledovcové údolí
- žulové monolity -> batolit = kolmá skalní stěna
- masivy utuhlé lávy pod zemským povrchem – to kolem
bylo odneseno -> zbytek na povrch
- obrovské vodopády
- Sekvojový NP
- pouště (kaktusy)
- zemětřesné pásmo – zlom San Andreas (zničení San Francisca)

NÍŽINY
- na jihu náplavové (vznik činností řeky) -> úrodné
- na severu neúrodné – neroste tam téměř nic (zima -30°C, léto pod 10°C)
- vliv ledovce -> kamenitá, písčitá půda (to, co tam nechá ledovec)
-> zarovnaná krajina
-> moréna, bludné balvany
-> ledovcová jezera
- tektonická jezera – po přechodu ledovce -> tektonicko-ledovcová jezera
(upravená, přemodelovaná)
-> trog

vznik ledovce – ve výškách nebo na severu
- padá sníh -> stlačují se vrstvy -> mění strukturu -> led

hurikány – Florida, Mexický záliv, Yucatán
- léto, začátek podzimu
- oceán se přehřeje -> vypařuje se -> nad oceánem tlaková níže -> saje vzduch z okolí -> stáčí se (země rotuje – Coriollisova síla) -> pohybem se dostává nad pevninu -> zaniká (níže vyplněna)

tornáda – v centrálních rovinatých částech
- nemohou se o nic rozbít
- oko tornáda -> bezvětří
- spouští se z mraků -> rotující chobot
- mnohem menší než hurikány

VEGETAČNÍ PÁSY
- od severu k jihu

polární a subpolární pás:

TUNDRA
- teplota v zimě -> -20°C
v létě -> 5°C
- málo srážek (do 200 mm) – malý výpar (chladno) -> netvoří se oblačnost
- půda -.permafrost = trvale zmrzlá půda
- vegetace – mechy, lišejníky, směrem na jih keře
- liška polární, lední medvěd, sob, pižmoň, zajíc, sovice sněžná, velryby, ploutvonožci, hlodavci
- Eskymáci – lov ryb
- využití pro člověka – ryby (?)

TAJGA
- kontinentální klima – výkyvy teplot v průběhu roku
- teplota v zimě -> -10°C
v létě -> 10°C
- humidní klima = srážky > výpar
- srážky okolo 600 mm
- půda – permafrost, podzoly (=méně úrodné půdy) - kyselá půda (kvůli jehličí)
- permafrost v létě roztává -> bažiny
- vegetace – jehličnany (borovice, jedle, smrk, modřín)
- kožešinová zvěř – norek, sobol, bobr, hranostaj, rosomák, dále medvěd – grizzly, baribal, vlci, lišky, los, ryby, zajíci, veverky, vysoká
- využití – těžba dřeva, kožichy, ryby

mírný pás – oceánské nebo kontinentální klima:

HORSKÉ LESY
- na západě
- prales mírného pásu (západní proudění -> hradba hor -> prší)

LISTNATÉ A SMÍŠENÍ LESY
- na východě
- smíšené – sekvoje (jehličnany) -> prům. výška 100 m (musí mít Široké kořeny, aby nespadl)
- listnaté – javor, liliovník tulipánovitý – třetihorní relikt -> styrax -> žvýkačky
- humidní typ klimatu = srážky > výpar

STEPI
= prérie
- rovina
- kontinentální typ, aridní = srážky < výpar
- vegetace – trávy, stromy
- kojot, psoun, bizon, hlodavci – vytlačeni člověkem kvůli polím
- půdy – černozemě – úrodné, bohaté na humus (= zbytky odumřelých rostlin a živočichů, drží se u kořenů trav)
- využití – pole, bavlníkové plantáže, kukuřice, pšenice

POUŠŤ
- leží ve srážkovém stínu hor
- velké výkyvy teplot
- srážky pod 200 mm
- badlandy = usazeniny, podléhají erozi
- pro člověka nevyužitelná (význam pouště pro člověka -> žádný)
- rozbrázděná krajina, mění se
- vegetace – málo vegetace – kaktusy (původní) - saguaro
- agáve -> tequila
-> na vlákna – textilní plodina
- odolné druhy trav . pelyněk, lebeda
- hadi (chřestáš) , ještěrky, kojoti, dravci (sup), hlodavci (korovec amer.) ý
obrana rostlin před nedostatkem vody
- hospodaření s vodou -> omezení výparu -> listy přeměněny v trny
- kořen do hloubky nebo do šířky – podzemní voda
- krátké vegetační období
- zadržují vodu -> dužnaté tělo – nacucávají ji

tropy (suché a střídavě vlhké)

TROPY
- tropické lesy, savany, poušť, prales
- tropický les x prales
trop. les – řidší, míň pater
prales – stromová patra
- vegetace - týk, eben, mahagon, liány, orchideje, palmy (olejná, banány)
- hustý, obrovské množství druhů
- patrovitě uspořádán (stromy až 60 m)
- opice (mají dlouhý ocas, kterým se chytají), Papoušci, jaguár, puma, ocelot, lenochod, mravenečník, pásovec, plazi (krokodýl), mravenci, termiti, kolibřík

VODSTVO
- USA – úmoří Atlantského oceánu -> Missisipi, Missouri, Řeka Svatého Vavřince, Rio Grande
- --││-- Tichého oceánu -> Colorado, Columbia
- jezera – ledovcový původ -> Velká jezera (Hořejší jezero, Michiganské jezero, Hurónské jezero a jezero Ontario),
- tvoří největší zásobárnu sladké vody na světe a přírodní hranici mezi USA a Kanadou
- Velké Solné jezero - slané jezero, pozůstatek sladkého jezera
- bezodtoká oblast – mezi Skalnatými horami a Coastal Range (?) – V. S. jezero je tam
- vodopády – např. Niagáry (mezi Erijským a Ontarijským jezerem)

- Kanada – úmoří Atlantského, Tichého oceánu a Arktického moře
- největší řeky – Sv. Vavřinec, Mackenzie, Nelson, Fraser,
- největší počet jezer na světě – Velká jezera spolu s USA kromě Michiganu, Velké Medvědí jezero, Winnipeg, Velké Otročí jezero
- Niagárské vodopády
- Hudsonův záliv, záliv Sv. Vavřince, záliv Fundy, Jamesova zátoka

OCHRANA PŘÍRODY
- národní parky
- NP Olympic
- Yosemithský NP
- Wellowstoneský NP
- NP Skalisté hory
- NP Redwood
- NP Údolí smrti
- Sekvojový NP
atd….

Demografická a hospodářská specifika jednotlivých oblastí. Kolonizace. Hospodářská charakteristika. Nejdůležitější organizace.

Rozdělení Ameriky z administrativního hlediska :
Severní Amerika – USA, Kanada
(od USA na jih – Latinská Amerika - mluví se zde Španělsky a Portugalsky)
Grónsko patří Dánsku

Demografická a hospodářská specifika jednotlivých oblastí

USA –demografie
Počet obyvatel – kol 300 000 000
Průměrně nízká hodnota zalidnění (ve městech vysoká)
Obyvatelstvo – běloši 80%
černoši 13%
asiaté 4%
původní obyvatelé - asi 1,4 milionů
Jazyk – americká angličtina (germánská jazyková skupina)
Náboženství – protestanté (60%)
Římští katolíci, muslimové, židé …
Republika prezidentského typu (George W. Bush)
- největší megalopole (urbanizovaný souvislý pás) – mezi Bostonem a Washingtonem
- vysoká gramotnost
Populační charakteristiky :
Přirozený přírůstek (počet narozených – počet zemřelých) – kolem 6 ‰
Kojenecká úmrtnost(počet zemřelých dětí do 1 roku věku) – do 10 ‰
Střední délka života (kolik se lidé průměrně dožívají) – 73 – 77 let
Plodnost (počet dětí na 1 ženu) - 1,5 – 2 děti

Kanada - demografie
Počet obyvatel – nad 30 000 000
Velice nízká hustota zalidnění
Obyvatelstvo – Evropané 65%
dále zde jsou asiaté, Afričané, Arabové
Jazyk – angličtina a francouzština
Náboženství – římští katolíci 45%
protestanté 35%
Britské dominium (královna Alžběta II v zastoupení generálního guvernéra)

Populační charakteristiky
Přirozený přírůstek (počet narozených – počet zemřelých) – kolem 7 ‰
Kojenecká úmrtnost(počet zemřelých dětí do 1 roku věku) – 5 ‰
Střední délka života (kolik se lidé průměrně dožívají) – 76 - 80 let
Plodnost (počet dětí na 1 ženu) - 1,5 – 2 děti


Kolonizace
původní obyvatelstvo:
- Indiáni, Inuité (Eskymáci) – rasa – asiaté (mongoloidní)
- dostali se do Ameriky z Asie suchou nohou za poslední doby ledové (Amerika a Asie byla spojená)
- před příchodem Evropanů – asi 2 miliony obyvatel (kmeny , roztříštěné – různé jazyky)
-r. 1492 – Amerika objevena Kryštofem Kolumbem (přistál na Bahamách)
- kolonizace severní Ameriky začala v 17. století (hlavní vlna – v 18. století)
- Britové – východ USA
- Francouzi – Kanada – povodí Mississippi
- Španělé – jih USA, Mexiko
- Nizozemci – založili New York (Nový Amsterdam)
- Rusové – Aljaška, záp. pobřeží

USA – r. 1776 Válka o nezávislost
- získávali území válkami a odkoupením
- byli sem zavlečeni černoši z Afriky – otroci (indiáni nebyli tolik fyzicky zdatní)
r. 1861 – 1865 – Válka severu proti jihu → sever vyhrál → zrušení otroctví

Hospodářství USA
Rozdělené na tři oblasti: západ, sever, jih
Západ
- méně osídlen (kromě Kalifornie)
- jediná úrodná oblast – Kalifornské údolí – citrusy (při mrazech zapalují oheň)
- těžba dřeva

Sever
- průmyslovější než jih
- zemědělství – brambory, kukuřice, ječmen, obilí, sója

Jih
- významnější zemědělství – bavlna, ovoce a zelenina, tabák, citrusy

těžba
- ropa (Mexický záliv, Aljaška), zemní plyn, uhlí (pod Apalačemi) , měď, drahé kovy (Aljaška, Kalifornie, Mexiko)
→ hutě → uhlí → strojírny (auta General Motors, Ford, Chrysler - Detroit)
- chemický průmysl, potravinářství
nejvíce tepelných elektráren ( když mají nejvíce jaderných elektráren na světě)
nejvíc lidí pracuje ve službách (v zemědělství jen 4%, ale přesto mají přebytky→zemědělství je intenzivní- vysoký stupeň mechanizace a chemizace)
- plantáže – většinou monokulturní – velké plochy 1 plodiny
živočišná výroba: skot(na mléko –v nížinách), prasata, ovce, rybolov – stýká se zde teplý a studený proud (tuňák, makrela, treska)

Organizace
OSN – sídlí v New Yorku
NASA – sídlí v Houstonu
(Coca Cola – Atlanta)

Kultura
Amerika
Boston –Harwardská univerzita (obrovská, mnoho kolejí)
- bostonské pití čaje – začátek boje o nezávislost
- vyhlášení nezávislosti – 1776
New York – Mrakodrapy – Empire State Building
- finanční centrum
- obchodnictví, bankovnictví
- administrativní centrum OSN
- průmyslové centrum – Kennedyho letiště, přítav
- čtvrtě: Manhetton, Brooklyn
- socha svobody (dar od Francouzů)
- brooklynský most
- Central park
- Velké univerzity
Washington DC – hlavní město, ale poměrně malé
- sídlo kongeru – kapitol, Bílý dům
- Pentagon – nejvyšší administrativní budova

města u velkých kanadských jezer
Detroit – automobilový průmysl
- silná trojka: Ford, Chrysler, General Motors
- automobilové festivaly
Chicago – velké požáry
- mafie (Al Capone)
- věž Sears Tower – patřila mezi největší na světě

St Louis – největší přístav na Mississippi
- brána západu –muzeum

jih
Houštin – sídlo NASA, ropná společnosti
New Orleans – jazz, festivaly, kultura
- na Mississipy (strážce Mississipy
Dallas – zavražděn Kennedy (1963)
Atlanta – sídlí zde Coca – cola
- sídlo jižanů při válce severu proti jihu

Florida
Miami – sídlo turistického ruchu
- bažiny
- velké množství zvěře
- Disneyland
- létají odsud raketoplány
Okee Choree – rašeliništní obrovské bažinaté jezero
- mangrovi

Salt Lake City – založeno Mormony
Velké solné jezero – velmi slané

Seattle - sídlo Boeingu

San Francisco – hl zemětřesná zóna – zlom st. Andrea
- Golden Gate – most
- čínské čtvrti
- věznice
Los Angeles – průmyslovější
- Hollywood
Las Vegas – město zábavy

Kanada
- největší soustředění měst- v údolí řeky sv. Vavřince
Ottawa – hl. m. , ale ne největší
Montreal – hodně francouzské, kopie pařížské katedrály Notre Dame
Toronto



Přidal: fualyy 3. 5. 2011
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 1879
Zhlédnuto: 5583 krát