Latinská Amerika

A)Všeobecný přehled- vymezení J.Ameriky, celková rozloha B)Geologie- základní geomorfologické a geografické systémy C)Vegetační pásma a jejich charakteristika- klima, půdy, rostlinstvo, živočišstvo, využití, problémy D)Vodstvo- říční systémy, jezera, vodopády a ledovce E)Ochrana přírody a přírodní nebezpečí

A

Rozloha: cca 17,8 mil. Km2

Vymezení: Jižní Ame. Se rozkládá především na jižní polokouli, se Severní Ame. Je spojena Panamskou šíjí (severní hranice) <-> Ohňová Země (jižní hranice), od Antarktidy oddělena Drakeovým průlivem + Falklandy

Rovnoběžky: Obratník kozoroha a Rovník

Historie kontinentu: Dříve součástí Gondwany (před 150 mil. Lety)- dohromady s Afrikou, Indií, Antarktidou a Austrálií

B 1) 2 štíty (nejstarší horniny, od prvohor nevrásněné), významné oblasti pro těžbu hornin -Guaynský – Guaynská vysočina na severu -Brazilský (větší na jihu) – Brazilská vysočina –nižší než Andy od sebe odděleny Amazonským pralesem a jeho nížinou

2)Pohoří Andy – Třetihorní – vrásněny Alpínsko-Himalájským vrásněním =>špičaté vrchy se zařezlými údolími, součástí Cordillier - stále aktivní tektonická oblast a činný vulkanismus (na území Chile a Ekvádoru se nalézá kolem 15 činných sopek, např. Huaskarán a Papacaxi) - zóna subdukce- oceánská deska se nasouvá pod pevninskou desku ->velké tření, taví se horniny->magma - těžba drahých kovů - nejvyšší hora Aconcagua (6959 m.n.m.) - horský ledovec

3)Poušť Atacama –jediná velká poušť v JA, leží na obratníku Kozoroha, jedno z nejsušších míst na Zemi, Chile -3 důvody vzniku: a) studený Peruánský proud sem nepustí srážky b) stálé pasáty z pevniny c) tlaková výše po celý rok, která sestupuje z Rovníku

4)Nížiny: Amazonská- v povodí řeky Amazonky a jejích přítoků, vznikla náplavovou činností řeky, Orinocká- tropický prales, v povodí řeky Orinoko->náplavová Laplatzká- subtropy, Argentina, travnaté porosty stepního charakteru ->nazývané Pampa, přeměněná na pole, bohatá na živiny- černozemě, řeka Paraná

5)Patagonie – Ohňová země –oblast tundry, pevninský ledovec

C 1.Horské pásmo And –2 hlavní činitelé- a)zeměpisná šířka- čím dále od rovníku, tím chladněji b)nadmořská výška- směrem výš,klesá teplota Patagonie, 500 m.n.m.

srážky: Patagonie (2000 mm), Střed (300 mm), Sever (1000-2000 mm) rostliny: koka(Bolívie), chinovník, aurantárie zvířena: lama vikuňa, kondor,sup,puma, činčila, medvěd brýlatý, lachtan, tučňák

Národní parky a přírodní úkazy: Los Glaciares- jih And, ledovec, členitý, hory obroušené ledovcem, led. jezera

Sargua- ledovec /prales v údolí

Atacama- „Salari“- bezodtoké solné pánve,nárazovitě vyplněny vodou při deštích (těžba soli) Jez.Titicaca-tektonického původu (žijí zde Ainarové- potomci Inků) Fjordy- hluboce zařízlá údolí, vzniklá činností ledovce, zbrousí okolí a odtaje

2.Amazonie

-tropický deštný prales-vysoké srážky po celý rok(malá maxima na jaře a na podzim, při rovnodennosti), drží se zde tlaková níže, dopadají zde sluneční paprsky nejvíce kolmě na Zemi->velký výpar, extrémní vlhkost srážky: 1500-2000 mm teplota po celý rok téměř 25 s.C

Den : -Ráno se hromadí vlhkost, v poledne teplotní maximum, odpoledne déšť.

- Den trvá stejně dlouho jako noc 12h.

Půdy: - červenozemě a žlutozemě- vysoký podíl kovů v půdě->barva - krátkodobě úrodné- živin je sice hodně, ale roste zde hodně vegetace, a tak se vyčerpá rychle (kácení pralesů) Rostlinstvo: Lijány, mahogan, eben,orchideje,palmy (olejná,kokosová,datlová), banánovník („banánové“ republiky), kaučuk, papája,mango,avokádo,léčiva a vzácná dřeva -prales je více stupňovitý- má více pater, ty nejvyšší jsou až 60 m vysoká Živočiši: Piraně, Neonky, Pijavice, paúhoři, hroznýš, šípové žáby, krokodýli,želvy, anakondy, sklípkani, vážky,mravenci,moskyti, harpyje, arak papoušek, kolibřík, tukan, lenochod, tapír, jaguár, netopýr, ocelot, opice Nového světa- chápán Nebezpečí: nemoci, extrémní vlhkost, paraziti a jiná zvířena Využítí: Léčiva, těžba vzácného dřeva, studium biologických druhů Llanos- palmová savana (ale pozor ,v Orinocké nížině)

3.Brazilská vysočina -subtropické podnebí, vzdalujeme se od pralesa- klesá vlhkost a srážky, rostou výkyvy teplot během ročních období (20 C v létě, 22 C v zimě) - káva Campos- Savana na Brazilské vysočině Galeriové lesy – patrovité, kolem řek Caatingas –suchá oblast v Brazílii,suchomilné keře Campush- savany na Brazilské vysočině- červenozemě a žlutozemě

4.Guaynská vysočina

Andělské vodopády, 900 m, Kolumbie

Canaina- stolové hory , pískovec z prvohor, selektivní erozí měkčí horniny byly odneseny

5.Laplatzská nížina - na hranických vlhkých tropů a subtropů - pampy: subtropické stepy,černozemě, stepní charakter podnebí - teploty: průměrné roční 15-20 C (teplý Brazilský proud) - srážky (500-600 mm), hlavně v létě - rostliny: původně traviny, teď pole s obiloviny (popř. pastviny) - zvířena:koně, nandu pampový, termiti, hlodavci - pantanal: náplavová nížina( řeka Paraná), jezera a bažiny při oteplení - Argentina + Uruguay

6.Patagonie

-mírné kontinentální klima, pól chladu (a ž –33 C), suché patagonské stepi a křoviny -zvířena: tučňáci, ovce

D - 2 hlavní úmoří řek A) Andské řeky ->Tichý oceán B) „Amazonské“ řeky ->Atlantik - Amazonka- největší říční systém na světě( 7062 km délka), povodí 7 050 000 km2, má deltu místy i kilometry hlubokou, velmi širokou -> náplavová, rovníkový režim odtoku(vyrovnané) ; - využití:rybolov, říční přístavy, stavba elektráren (jedny z největších na světě) - Paraná –4380 km - Jezera: Maraciabské j. vzniklé uzavřením zálivu, spojeno s Karibským mořem (16 300 km2), Titicaca (8300 km2)- tektonick - Vodopády: Salto Angel (Venezuela, 979 m), Itatinga (628m)

E - J. Amerika je chudší oblast než je Evropa, na ekologii se klade menší důraz, záleží stát od státu (vyspělé si to mohou dovolit) - V porovnání s Evropou a Sev.Ame. má nižší podíl na emisích skleníkových plynů - Největší problém- kácení pralesa kvůli orné půdě, stavbě komunikací a těžbě dřevin- obtížná, mnoho druhů vedle sebe =>ztráta lesního potenciálu

+Bonus El-Niňo

- za normální situace vystupuje z hlubin u pobřeží Peru chladný Peruánská proud, který se u rovníku stáčí na západ, ohřívá se a je hnán pasáty do oblasti jv. Asie a Austrálie - Ale jednou za 2-7 let síla pasátu ochladne a nahromaděná masa teplé vody se podél rovníku valí zpět do J.A. -> vyvolává změny ve Všeobecné Cirkulaci Atmosféry – část světa (Austrálie a Filipíny) trpí suchem a v Jižní Americe prší i na místa, kde běžně neprší










Teplá voda



Rovníkový proud

Pasáty

Peruánský proud

Chladná vodq

Rozdělení zemí Latinské Ameriky podle hospodářské úrovně. Demografická a hospodářská specifika jednotlivých oblastí.

Jižní Amerika

historie

- původní obyvatelé indiáni

- kultura NAZCA – v Peru

- žila na přelomu letopočtu, nic se o ní neví - velké obrazce – vyobrazeny hlavně posvátná zvířata

- říše Inků

– vrchol – 10. – 15. století

- 1532 – dobyta Pizarrem

- v Peru, Chile, Ekvádoru a Bolívii

- hl. město Cuzco, další Machu Picchu

- jejich paláce – z kamenů slepených hlínou

- svatyně – vybroušené a vyleštěné kameny

- živili se zemědělstvím, zalvažovali => kanály

- Inka – neomezený vládce

- patřila mu veškerá půda, on jí rozděloval

- základem rodina, společné sýpky, kidé nad 60 nepracovali

- uctívali přírodní božstva, zřídka obětovali lidi

- mnoho předmětů ze zlata, uměli vyrábět i slitiny (hlavně bronz)

- KIPU – provázky, uzlíky, barevé

– početní soustava – desítková

- kamenné silnice, po určité vzdálenosti domky => přenos informace na dálku

- dobří astronomové a matematici

- prostý lid byl nevzdělaný

- 1492 – Kolombus

- 1494 – Tordesillaská smlouva – 46. poledník

- v 19. století – příliv bělochů

=> černoši – tropická Amerika

=> Asiaté – Indové – Guayana, Sutinám

- ve 20. století – většina kolonií získala nezávislost

- např. Guayana – britská, Surinam – nizozemská, Francouzská Guayana, Ďábelské ostrovy – kolonie Francie)

obyvatelstvo

rasové složení:

převaha indiánů – v Peru, Ekvádoru, Bolívii míšenci (mestici) – Chile, Columbie, Venezuela

černoši – Brazílie, Venezuela

běloši – Uruguay – Argentina

- náboženství - kotolictví

- úřední jazyk – španělština

- portugalština - Brazílie

- v Peru a Ekvádoru – kromě španělštiny – kečuánština, aymarština (indiánské jazyky)

- zřízení – republiky

- vysoká urbanizace => chudinské čtvrti – FAVELY

populační charakteristiky:

PP – 10 – 15%0

plodnost – 2,5

SDŽ – 75

kojenecká úmrtnost – 10 – 15%0

věková skladba – 25-65-pod 10

- všechny státy JA jsou v postindustriální části vývoje => nejvíce lidí v terciéru (služby)

Brazílie

- 190 mil. lidí

- hl. město – Brasília, další – Rio de Janeiro, Sao Paulo

- většina obyvatel na JV pobřeží, velká města kolem 10 mil. obyvatel

- populační charakteristiky viz výše

- zřízení – republika

- člen hospodářská organizace – MERCOSUR (něco jako EU)

- velké sociální rozdíly => FAVELY

- HDP 14000 – 15000$

- vývoz produktů a surovin

- zemědělství – pro domácí obyvatele – obilí, rýže - pro vývoz (plantáže) – káva, tabák, bavlna, kakao, papaya, mango - těží se – rudy železo, mangan, cín, zinek, olovo, drahé kovy

- převládají hydroelektrárny

- největší zahraniční dluh na světě

turistika:

Amazonie

Rio de Janeiro

Brasília – město na zelené louce, tvar letadla

pláž Copacabana

karnevaly

koloniální města – koloniální architektura – barevné dlaždice na domech, balkony, kostely

- např. město – Salvador

Argentina

- 85% bělochů

- španělština

- katolictví

- republika

- nejvíce obyvatel v Laplacké nížině, Patagonie neosídlená

- hl. město Buenos Aires, další – Cordoba, Rosario

- zemědělství – rostlinná produkce - obilnářská velmoc, slunečnice, sója, ovoce - víno - živočišná produkce – drůbež, skot, vyváží koninu

- těží se ropa – nejvíce v ústí řeky Parany

Andské země

- převládá indiánské obyvatelstvo, případně mestici

- úřední jazyky – španělština, kečuánština, aymarština

- katolictví

- nerovnoměrné rozložení obyvatel – hegemonie hlavního města

- velké sociální rozdíly

- nestabilní vlády, diktátoři (např. Pinočet)

- těžba rud, ropy – členové OPEC – Venezuela, Ekvádor

- zemědělské plodiny

Venezuela

- hl. město - Caracas

- diktátor Chávez – levicový politik

– přátelství s Castrem - chce prosadit reformy – 69 změn v ústavě, rozšířit prezidentské pravomoci, cenzura, kolektivní vlastnictví, sociální výhody, šestihodinová pracovní doba - pěstují se – pro obyvatelstvo – hlíznaté plodiny (maniok), obiloviny (proso, sorgo), ovoce - plantáže – cukrová třtina, kakao, bavlna, banány

- llanos (savany) – chov skotu

- lagunové jezero Maracaibo

Columbie

- hl. město – Bogota, další - Medellín

- největším výrobcem kokainu => vývoz do USA

- narkomafie

- ozbrojené oddíly FARC

- těžba drahých kovů, těžba diamantů

Ekvádor

- hl. město Quito

- člen OPEC

- stejná produkce, rybolov

- patří mu Galapágy – biosférická rezervace – tučňáci, želvy, leguáni - studený peruánský prud - Darwinova evoluční teorie => úzká specializace druhů (např. zdejší želvy se liší krunýřem)

Peru

- hl. město - Lima

- kultura NAZCA, Machu Picchu

- teroristické organizace – TUPAC AMARÚ, Světlá stezka

- na konci 20. století – epidemie cholery

- rybolov - pobřežní konzervárny

Bolívie

- 2 hl. města – Sucre (koloniální město), La Paz

- v 16. století – těžba stříbra – kolem největšího města JA v té době – Potosí

Chile

- nejvyspělejší ze všech zemí

- hl. město Santiago

- patří mu Velikonoční ostrov (RAPA NUI) – sochy MOAI

- Pinočet

- subtropy a mírný pás – obilí, kukuřice, brambory, ovoce – citrusy

- těžba rud – měď, zinek, olovo

- ledkové války – ledek – hnojivo

Střední Amerika

Velké Antily – Kuba, Haiti, Portoriko, Jamajka

Malé Antily – např. Martinik, Dominika

- největší soustředění kolonií

- pirátský ráj

- velké sociální rozdíly – nejchudší Haiti, bohaté Bahamy a Bermudy

- málo surovin – Jamajka – bauxit

- Trinidad a Tobago – přírodní asfaltová jezera - patří k JA

- pravý rum – z cukrové třtiny, doutníky

- Portoriko – připadlo USA, vojenské základny

Panama

- roku 1969 – otevřen průplav

Kuba

- hl. město Havana

- levný ráj turistů

- roku 1959 - nastupuje Fidel Castro – chtěl vymanit Kubu z ekonomické závislosti na USA - nechal znárodnit všechny americké firmy na Kubě => USA vyhlásili embargo na dovoz amerických výrobků na Kubu - definitivní rozkol r. 1961 – při vylodění Kubánců v Zátoce sviní, které vyzbrojily USA (pokus o převrat) => orientace na socialismus - v 60. letech – „kubánská krize“ – v té době studená válka mezi USA a SSSR - Američané zjistili, že Sověté chtějí dovézt jederné rakety na Kubu - USA vyhlásili námořní blokádu Kuby - na tajných jednáních situaci urovnal bratr Kennedyho - zřízena stálá linka mezi prezidentem USA (Kennedy) a SSSR (Chruščov) => jaderné rakety SSSR staženy

Mexiko

- hl. město – Mexico City (20 mil. lidí), další – Monterrey, Guadalajara

- míšenci

- emigrace do USA

- člen NAFTA (další členové – USA, Kanada)

- těžba ropy a rud

- Mayská a Aztécká kultura




Přidal: fualyy 3. 5. 2011
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 1984
Zhlédnuto: 4086 krát