Počátek československého odboje

Po obsazení českých zemí většina nesouhlasila s protektorátem, ale je málo lidí  aktivně v odboji (asi 250 000 ale stejný počet kolaboruje s Němci)

Projevy nespokojenosti: strhávání německých vyhlášek , poutě na posvátná místa našich dějin

Organizovaný odboj

Konec března vytvořeno několik organizací

Politické ústředí - příslušníci zakázaných politických stran, shromažďují informace o nacistech a posílají je do zahraničí

Obrana národa - bývalí vojáci, vytvářejí ilegální vojenské jednotky a chtějí se ve vhodnou chvíli zapojit do boje

Petiční výbor: Věrni zůstaneme - příslušníci všech sociálních vrstev, shromažďují údaje o nacistech

Komunisté - zpočátku okupaci odsoudili, ale po sblížení Německa a SSSR - odsoudili odboj, zapojili se do odboje v roce 1941 po přepadu SSSR, demokraté jim nedůvěřují

Gestapo sleduje odboj, i měsíce je sledují , aby o nich získali co nejvíce informací, poté je pozatýkají, zakládají i falešné odbojové organizace

Odboj pomáhá i při odchodu občanů do zahraničí (prchají přes Polsko)

V Polsku pomáhá uprchlíkům konzulát v Krakově, založili 1. Československou vojenskou jednotku v zahraničí (velí generál Lev Prchala) - po přepadu Polska se podílí na jeho obraně - část zajata vojáky SSSR - uvězněni v gulagu, většina se dostala do Rumunska nebo do Francie (v čele Štefan Osuský - Slovák)

Odboj podporují krajané v USA - bývalí prezident Beneš, neuznali zánik ČSR

1939 - v San Francisku - světová výstava - samostatný československý pavilon

Rozhlasové vysílání z Katovic, Londýna, Bostnu, a Moskvy - za poslouchání hrozilo vězení a nebo smrt