Chemie P prvků s kovovým charakterem

III.A skupina - B, Al, Ga, In, Tl

Ga, In, Tl – vzácné prvky, vyskytují se jen v nepatrném množství v minerálech
Ga – nízká teplota tání a vysoká teplota varu – používá se do teploměrů k měření vysokých teplot
In, Tl – výroba polovodičů

Hliník = aluminium

- stříbrolesklý, lehký, tažný, kujný, dobře elektricky i tepelně vodivý, na vzduchu stálý, pokrývá se vrstvou Al₂0₃
- lze válcovat na tenký plíšek – alobal
- s O₂ se slučuje za vysokých teplot, reakce je doprovázená uvolněním velkého množství tepla a světla (Al + 3O₃ ---> 2Al₂O₃ + Q) – na tomto principu je založena aluminotermie – děj, při kterém se oxid některého kovu redukuje Al za vysoké teploty (3 000 – 3 500 °C): Fe₂O₃ + 2Al –(t)-->Al₂O₃ + 2Fe
- s vodou reaguje, má amfoterní charakter – reaguje s kyselinami i se zásadami:
2Al + 6HCl ---> 2AlCl₃ + 3H₂
Al + NaOh + 3 H₂O --->Na[Al(OH)₄] + H₂
- s Cl, Br a I se slučuje přímo za vzniku halogenidů (2Al + 3Cl₂--->2AlCl₃
Výskyt: v hlinitokřemičitanech (živce, slídy, produkty zvětrávání – hlína, kaolín), bauxit, kryolit
Al₂O₃ v přírodě jako korund (některé odrůdy – drahokamy – rubín, safír) – předposlední ve stupnici tvrdosti; v procentuálním zastoupení Al v zemské kůře – 3 místo (O₂, Si)
Výroba: elektrolýzou roztaveného Al₂O₃ v kryolitu (Al⁺ se vylučuje na katodě)
Použití: Pyrotechnika – výroba výbušnin (dynamit); práškový Al – nátěrová hmota; kuchyňské nádobí, příbory
Al + Mg – slitina dural – odolná, pevná – používá se v leteckém a automobilovém průmyslu
Sloučeniny: Al₂O₃ - výroba žáruvzdorných hmot, výroba Al, brusný a leštící prostředek
AlCl₃ - při krakování minerálních olejů (zkracování dlouhých řetězců), k barvení
Al₂(SO_n)₃ - v papírovém průmyslu – mořidlo (k čištění vody)

IV.A skupina – C, Si, Ge, Sn, Pb

Cín = stannum, Olovo = plumbum

- stříbrolesklý kov, válcuje se na tenké plíšky – staniol (Sn)
- na vzduchu se pokrývá vrstvičkou oxidu; nejměkčí z těžkých kovů (Sn)
- při vyšších teplotách se slučují na oxidy (Sn + O₂ --->SnO₂; 2Pb + O₂ ---> 2PbO)
- rozpouštěním Sn v horké HNO₃ vznikne bílý prášek nerozpustný ve vodě – kyselina cíničitá: 3Sn + 4HNO₃ + H₂O ---> 3H₂SnO₃ + 4NO
Pb reaguje jako většina kovů za vzniku soli: Pb + HNO₃ ---> Pb(NO₃)₂ + H₂
Výskyt: v přírodě ryzí jen vzácně, většinou ve sloučeninách
Výroba: nejdůležitější ruda Sn – cínovec - SnO₂, Pb – galenit – PbS – z nich se vyrábějí redukcí uhlím: SnO₂ + C ---> Sn + CO₂; 2PbS + C ---> 2Pb + CS₂
Použití: výroba bílého plechu – Sn – okapy, parapety, cínoví vojáčci, staniol
výroba slitin – bronz (Sn + Cu), ložiskový kov (Sn + Cu + Pb + Sb)
Pb – obaly kabelů, na elektrody do akumulátorů, kryty proti rentgenovému záření sloučeniny: Sn – cíničité a cínaté; Pb – olovnaté, olovičité jsou málo stálé a jedovaté