Geografie průmyslové a stavební výroby

Význam a postavení průmyslové výroby

Průmysl je nejvýznamnější výrobní odvětví. Zahrnuje těžbu a úpravu surovin a jejich zpracování na průmyslové výrobky. Podle zaměření rozdělujeme průmysl na těžební a zpracovatelský. Podle úrovně průmyslu můžeme posuzovat vyspělost jednotlivých států. Průmysl je nositelem pokroku nejen ve výrobě, ale i ve stavebnictví, v dopravě a službách. S rozvojem průmyslu je spojeno stěhování lidí do měst, a tím podporuje i jejich rozvoj. Průmysl však patří k největším znečišťovatelům životního prostředí.

Členění průmyslu

Průmyslové závody vyrábějí množství odlišných výrobků. Podle použitých surovin a využití výrobků můžeme průmysl členit na průmyslová odvětví a ta na průmyslové obory. Rychlý rozvoj vědy a techniky vede ke vzniku stále nových průmyslových oborů.

Průmyslová odvětví se dají sloučit do dvou skupin, a to podle převážného využití výrobků. Do těžkého průmyslu zařazujeme následující průmyslová odvětví - průmysl paliv a ekonomiky, hutnický, strojírenský, chemický a průmysl stavebních hmot. Do spotřebního průmyslu patří ostatní průmyslová odvětví. Těžký průmysl vyrábí hlavně materiály, stroje, zařízení a přístroje pro další výroby. Spotřební se zaměřuje na spotřební zboží pro obyvatele. V současnosti se nejvíce rozvíjí průmysl strojírenský a chemický.

• Průmysl paliv a energetiky - ropa, zemní plyn, elektrická energie
• Průmysl hutnický - ocel, hliník, měď, potrubí, kolejnice
• Průmysl strojírenský - zařízení závodů, dopravní prostředky, elektrotechnika a výpočetní technika
• Průmysl chemický - kyseliny, umělá hnojiva, plasty, benzín
• Průmysl stavebních hmot - písek, štěrk, kámen, cement, cihly, panely
• Průmysl skla, keramiky, porcelánu - sklo, dlaždice, porcelán
• Průmysl dřevozpracující - desky, nábytek
• Průmysl celulozy a papíru - celuloza, papír
• Průmysl textilní - tkaniny, punčochy, prádlo
• Průmysl oděvní
• Průmysl kožedělný, kožešnický, obuvnický - kůže, rukavice, kožešiny, obuv
• Polygrafický průmysl - noviny, knihy, gramodesky
• Potravinářský průmysl - mouka, chléb, cukr, uzeniny, mléko...
• Ostatní průmysl - hudební nástroje, mince

Rozmístění průmyslové výroby

Při zakládání průmyslových závodů v určitém místě rozhodují potřeby závodu a podmínky v krajině. Z přírodních podmínek působí na umístění závodů hlavně výskyt vody. Vodu potřebují zejména např. chemické závody nebo elektrárny a mnohé potravinářské závody. Závody, které mají velkou potřebu surovin a materiálů, vznikají u zdrojů surovin. Mezi ně patří hutě, cementárny, dřevozpracující závody a cukrovary. Jiná průmyslová odvětví mají vysoké nároky na počet pracovníků a třeba pouze mužských (strojírenství, těžba) nebo pouze ženských (textil). Vysoká kvalifikace je pracovníků je potřeba např. při výrobě hudebních nástrojů a v přesném strojírenství. Dopravní náklady na přepravu surovin a hotových výrobků se dají snížit umístěním závodu do námořních přístavů. Výrobky s vysokým obsahem vody a výrobky rychle podléhající zkáze je výhodné produkovat ve velkých městech = v místě spotřeby.

Dříve byly závody hodně rozptýlené, postupně se stále více soustředily do velkých měst. Vytvořily se specializované průmyslové oblasti. K výhodám patří např. využívání společných zařízení, dopravy a výrobků. Nevýhodou je zhoršené životní prostředí pro obyvatele.

Hlavní průmyslové oblasti světa

Průmysl je soustředěn v několika světových průmyslových oblastech. Nejvýznamnější průmyslová oblast, kde je soustředěna 1/5 zpracovatelského průmyslu, se rozkládá mezi Velkými jezery a severovýchodem USA při pobřeží Atlantského oceánu. Západoevropská průmyslová oblast se táhne z Anglie přes Francii, Belgii, Nizozemsko do Německa. Průmyslová oblast Honšú a Kjúšú v Japonsku je proslulá nejmodernějšími výrobky elektroniky, výpočetní techniky, dopravních prostředků a lékařských přístrojů.

Zdroje nerostných surovin ve světě

Paliva - Dřevo a dřevěné uhlí, paliva v minulosti hojně využívaná, byla nahrazena uhlím, ropou, zemním plynem a jaderným palivem. Uhlí se hlavně využívá jako paliva v tepelných elektrárnách. Je surovinou při výrobě koksu, briket, umělých hmot, léčiv, dehtu a barviv. Těží se převážně v mírném pásu severní polokoule. Hnědé uhlí a méně kvalitní lignit mají menší výhřevnost. Polovina vytěženého uhlí pochází z Německa a z Ruska. Rovněž polovina černého uhlí se získává v USA a Číně. S těžbou ropy jsou spojeny mocenské zájmy, které vedou až k lokálním válkám. Do roku 1960 ovládalo světovou těžbu ropy jen několik společností. Jako jejich protiváha byla založena organizace OPEC, sdružující země s vývozem ropy. Z ropy se vyrábí benzín, olej, mazadla, plasty, umělá vlákna. Ropa se těží jak na pevnině tak v jezerech i mělkých mořích. Hlavními oblastmi těžby jsou Perský záliv, Severní Amerika a Rusko. Ropu často doprovází zemní plyn. USA a Rusko dohromady těží více než polovinu světové produkce.

Rudy - Z rud se taví kovy potřebné pro výrobu předmětů používaných lidmi. Železná ruda se používá k výrobě surového železa a oceli. Rozhodující podíl na těžbě má Rusko, Brazílie, Čína a Austrálie. Z rud potřebných pro výrobu hliníku má největší význam bauxit. Produkují jej hlavně oblasti v blízkosti rovníku - Austrálie, Guinea, Jamajka, Brazílie. Vzácné kovy - zlato, stříbro a platina-nejvíce zlata se těží v JAR, stříbra v Mexiku a Peru.

Energetika - základ hospodářství

Výroba elektrické energie, plynu, páry a tepla je zabezpečována průmyslem energetickým. Elektřina patří mezi ušlechtilé energie a dá se přeměňovat na jiné druhy. Rozhodující podíl na její výrobě mají dosud tepelné elektrárny, kde se spaluje převážně méně kvalitní uhlí. Tepelné elektrárny mají značné nároky na dopravu paliv a mimořádně znečišťují ovzduší. Vodní elektrárny se budují na vodních tocích se stálým průtokem vody a s velkým spádem. Podíl jaderných elektráren na výrobě elektřiny stoupá. Mají velkou spotřebu vody v chlazení, problémy jsou s radioaktivními odpady. V nejvyspělejších zemích pracuje několik jaderných elektráren s rychlými reaktory, které vydávají ze stejného množství paliva až padesátkrát více energie. Na mořských pobřežích jsou zřizovány přílivové elektrárny. V krajinách s delším slunečním svitem mohou pracovat sluneční elektrárny. Využívají je hlavně USA a Francie. Na ostrovech, pobřežích a rozlehlých rovinách, kde pravidelně vanou silné větry přibývají stožáry větrných elektráren. Geotermální elektrárny vznikají hlavně v sopečných oblastech v Itálii, USA a Zélandu. Ve skandinávských a alpských zemích se hojně využívá elektřiny z vodních elektráren. Ve Francii a Belgii dodávají většinu energie jaderné elektrárny.

Hutnický a strojírenský průmysl

Hutnický průmysl se člení na hutnictví železa a hutnictví neželezných kovů. Hutnictví železa produkuje surové železo, ocel, kolejnice, dráty, trubky, plechy. Hutě patří mezi největší průmyslové závody. V současnosti se budují v místech levné dopravy, v námořních přístavech. Hutnictví neželezných kovů taví rudy barevných kovů, hliníku a vyrábí jejich slitiny. Rychle se rozvíjí produkce hliníku v zemích s jeho velkou spotřebou a také tam, kde je levná elektrická energie, nebo těžba bauxitu.

Strojírenský průmysl je považován za nejvýznamnější průmyslové odvětví. Největší závody bývají ve velkých městech, kde je dostatek pracovníků. Nejrozšířenějším odvětvím je dopravní strojírenství.

Chemický průmysl

Patří k rychle se rozvíjejícím průmyslovým odvětvím. Má velkou spotřebu vody a elektřiny, zhoršuje životní prostředí. Anorganická chemie vyrábí kyseliny, louhy, umělá hnojiva a pohonné látky. Rychle se rozvíjí organická chemie, která produkuje plasty, umělá vlákna, umělý kaučuk, léčiva a kosmetiku.

Nejvýznamnější jsou USA, Japonsko a západní Evropa

Průmysl stavebních hmot

Zabezpečuje materiály pro stavebnictví. Nejznámějšími přírodními materiály jsou kámen, štěrk, písek, vyráběnými pak cement, cihly, panely. Protože suroviny jsou většinou několikanásobně hmotnější než výrobky, bývá výroba často poblíž ložisek surovin. V nejvyspělejších státech světa se ve stavebnictví využívá stále více plastů a hliníku, proto výroba cementu klesá.

Spotřební a potravinářský průmysl

U méně rozvinutých zemí s levnými pracovními silami má spotřební průmysl převahu. Textilní průmysl je nejstarším průmyslovým odvětvím. Zpracovává bavlnu, vlnu, len a hedvábí, umělá vlákna, tkaniny. Výroba obuvi je soustředěna do velkých a moderních závodů. Sklářství má své výrobní tradice v Itálii, Čechách a státech západní Evropy. Papírnictví souvisí s rozsáhlými oblastmi lesů. Dále sem patří potravinářství.