rostlinná pletiva


 

Rostlinná pletiva:soubory buněk stejného tvaru a funkce,nauka o rostlinách je hystologie,dělení pletiv a)dle schopnosti se dělit(meristémy)na dělivá a nedělivá b)dle tvaru buněk a tluostnutí buněčných stěn –parenchym,kolenchym,sklerenchym c) dle původu a funkce-dělivá, krycí, vodivá,z ásobní,vyměšovací meristémy:mají schopnost se ddělit po celý život,jsou na určitých místech-vegetační vrcholy kořenů a stonků,v listech na bázi listů=primární meristém. sekundární meristém-trvalá pletiva vznikají čiností buněk dělivého pletiva,vznikají obnovením dělivé funkce trvalých pletiv-kambium, felogen. Parenchym-skládá se z tenkostěných buněk,buněčné stěny jsou nestloustlé se zřetelnými mezibuněčnými prostrory-interceluláry,sucozemské rostliny aerenchym-u vodních rostlin je v parenchymu mezibuněčné prostory vyplněné vzducem kolenchym-buněčné stěny jsou ztloustlé jen na určitých místech,tvoří ho živé bunky sklerenchym-bun.stěny jsou silně ztloustlé,bun.obsah chybí,v bun.stěně jsou kanály,jimi pronikaají vlákna-plazmodezmi,plní funkci mech.opory např.stéblo,len,pecka krycí pleiva-jsou na povrchu rostlinných orgánů, chrání rostlinu před poškozením a ztrátami H2O,prvotní pletivo je pokožka-epidermis,rizodermis na povrchu pokožky je kutikula,ta je tvořena látkoutukovité povahy kutinem,z pokožky vyrůstají trichomi(chlupy) snižují riziko přehřátí orgánů.žlaznaté trichomy-slouží k vyměšování látek,žahavé trichmi-kopřiva, druhotné krycí pletivo je korek, pokožka se při tloustnuti trhá a vzniká korkové pletivo, pod pokožkou se zakládá druhotný meristém-felogen vytváří dovniitř stonku živé buňkya an vnější stranu oděluje buňky korku-ztloustnutím bun.stěny korkové buňky odumírají a vyplní se vzduchem-výborné izolační vlastnosti, druhozná krycí pletiva vytvářína povrchu druhotnou kuru, u dřevin vnější pletiva odumírají trhají se a vytváří borku provětrávací pletiva:spojení mezi rostlinoua okolím, umožňují výměnu plynů-CO2,O2,H2O při foftosyntéze,dýchání a výparů(transpirace),důležité k výměně jsou interceluláry, stomata=průduchy otevírání a zavírání průduchu závisí na obsahu H2O ve svěracích buňkách. Čočinky-lentile- pokud je místo pokožky druhotné krycí pletivo průduchy jsou nahrazeny čočinkami. nasávací pletiva kořen-pokožka zvaná rhizodermis(nemá průduchy,kutikulu ani průduchy),buňky pokožky se vychlipují a vytvářejí kořenové vlásky, kořenové vlásky jsourozpustné ve vodném roztoku-zvětšuje se nasávací(absorční) plocha kořene, haustoria-přeměné kořeny které odčerpávají živiny cévních svazků hostitele(jmelí) vyměšovací pletiva:vyměšování produktů metabolismu vodní skuliny-nezavírají se jako průduchy,odstraňuje se z nich přebytečná H2O vkapalném stavu(vzduch nasycen vodními parami) medníky žlázky které vylučují sladké roztoky-nektar,surovina na sladko mléčnice specializované buňky vylučující mléčnou šťávu-latex pletiva vodivá-rozvádí látky,vyvinula se při přechodu rostlin z vody na souš, jsou tvořena cévními svazky-tvořené z dřevní části(xylém)a lýkové části(floém). Xylém-vede min.látky prostřednictvím kořenů z půdy do stonku alistu,v listech probíhají metabol.děje,transpirační proud. Floém-vede produkty fotosyntézy(asimiláty)do vzrostlých vrcholů a k zásobním orgánům. Jednoděložné rostliny druhotně netloustnou a mají uzavřený cévní svazek. U dvouděložných se vytváří kambium a druhotné lýko a dřevo. Vlivem kambia vznikají letokruhy,aktivita se během roku mění čím sou letokruhy hustší,tím je dřevo tvrdší. Typy cévních svazkůa)soustředné(konsentrické)-lýkostředný,dřevostředný b)paprsčité(radiální)-kořeny cévních rostlin c)ločné (kolaterální)-seme nné rostliny d)dvouločné(bikolaterální) lýková část-tvoří sítkovice-protáhlé živé buňkyspojené prodiravělými přepážkami,jejich činost trvá jedno vegetační období,otvor v přepážkách se ucpává kalozou,kabium vytváří nové sítkovice poté co byly ucpány,jsou vedeny asimiláty do zásobních a rostoucích orgánů dřevní část-cévy (tracheje ),cévice(tracheidy),cévy -trubicovité buňky jsou u vývojově výše postavených rostlin,proudí jimi vodné roztoky. Cévice-protáhlý tvar, mrtvé buňky

Rostlinné orgány studuje organollogie a)orgány vegetativní-kořen,stonek,list,zabezpečují život jedince b)orgány generativní-květ,plod kořen:první orgán který roste, je místem tvorby významných látek pro rotslinu,nemá kutikulu průduchy fotosyn.barviva,má heterotrofní povahu,klíčení semene-kořínek-hlavní kořen-postraní kořen. Jednoděložné rostliny:adventivní kořeny(náhradní)-není hlavní kořen, vyrůstají na stoncích a listech,druhotně netloustnou,význam při vegetativním rozmnožování,na vrcolu kořene je kořenová čepička-chrání dělivá pletiva před poškozením stavba jořene:a)zona dělivá b)zona prodlužovací c)zona absorční. Na povrchu kořene je rizodermis,pod ní je prvotní kura(mezi pokožkou a středním válcem,buňky vnitřní vstvy-endodermis). Pericykl-leží pod endodermis, zakládají se zde postraní kořeny. Střední válec-jsou zde cévní svazky, činností kambia kořen druhotně tloustne, prvotní kúra se mění na druhotnou, radialní svazek cévní se mění na kolaterální modifikace kořene:a)zásobní kořeny-hlízy,řepa b)vzdušné kořeny-přijimají vzdušnou vlhkost-pokojové rostliny c)příčepivé-břešťan d)haustoria-jmelí. Význam kořene:potrava, léčiva, krmivo stonek:kaulum,nadzemní orgán cévnatých rostlin,jsou zde vodivá a mechanická pletiva, soubor nadzemních orgánů-Prýt,Nody-uzliny místi přisedání listů na stonku, Internodia-mezi nody. Základ stonku je uložen v semeni. Typy stonku:lodyhy-bylinný stonek s listy, stvol-bezlistý stonek zakončen květem-pampeliška, stéblo-dutý u trav. Typy stonku na příčném řezu:válcovitý-žito,čtyřhranný-hluchavka, trojhranný-šáchor,vícehranný-kaktus,křídlatý-kostival Stavba stonku: prvotní-stonekje zelený, na povrchu je pokožka,prvotní kůra,vnitřní část prv.kůry tvoří endodermis nebo škrobová pochva,střední válec tvoří pericykl-zde se zakládají adventivní kořeny a kolaterální cévní svazky,střed stonku vyplňuje dřeň druhotná stavba:podmíněna druhotnýmtloustnutím,prvotní kúra je nahrazena druhotnou,kambium-druhotný meristém produkuje na povrchu buňky floém a k dřeni buňky xylému. Základy budoucích orgánů jsou v pupenech.pupeny jsou: dřevní-větévky, listové-základy listu, květní-základy květu, vrcholové-vrchol stonku, úžlabní-úžlaby listů. Makroblast-dlouhá postranní větev. Brachyblast-krátká větva nese listy. Typy stonku(větvení)vidličnaté-jmelí, hroznovité-smrk borovice, vrcholičnaté-vinná réva. Přeměny stonku:oddenek-zásobní funkce, oddenkové hlízy-brambory, stonkové hlízy-kedlubna, šlahouny-jahodník, stonkové úppony-vinná réva, stonkové trny-kolce trnka. Význam stonku:potrava,zdroj vitamínů, papír, korek,třtin.cukr list-zelený orgán cévnatých rostlin,probíhají fyziologické jevy-fotosyntéza,výměna plynů,dýchání. Vyvíjí se z dělivého pletiva vzrostného vrcholu,mladé listy jsou v pupeni,rozlišujeme 3typy listů během vývoje a)dělohy-zárodečné listy zásobní funce b)asimilační listy-asimilační funkce c)listeny-redukované listové útvary. List :dvoulící,jednolící-vznikl srůstem okrajů dvoulící, souměrné, nesouměrné,různolistost-heterofylie. Žilnatina listu:zpevňuje list,nejodolnější pletivo listu, vodivá funkce. Dle vytváření čepele:jednoduché listy, složené listy-lichospeřené a sudospeřené. Dle postavení listu na stonku:střídavé,vstřícné,přeslenité. Přeměny listu:trny-drišťál, dužnaté listy-cibula, úponky-hrášky. Význam listu:zelenina, koření,léčivé látky, píce.




Přidal: helmistr 26. 2. 2010
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 1007
Zhlédnuto: 4646 krát