< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Psychologický seminář - 7 duchovních zákonů úspěchuPsychologie - úvodZáklady společenských věd

Psychologický seminář - Historický vývoj

- doklady nalézáme od nejstarších civilizací (od 4. tisíciletí)

Mezopotámie - z mezopotamských spisů můžeme usoudit, že se psychologií zabývali

Egypt

- podobná situace jako v Mezopotámii

psychologie součást lékařství (zubařské zákroky, operace mozku)

- spojená i s filozofií: Egyptská kniha mrtvých (Egypané věřili v posmrtný život -> člověk má o svou duši pečovat

- víra v poslední soud: těsně než se rozhodne o jeho bytí v posmrtném světe, váženy jeho skutky)

Čína (od 3 000 př. n. l.)

žena

- v tehdejší společnosti muži naprosto podřízena, jediná možnost nadřízenosti snacha

- za nevěru trpěla, ale muž mohl kromě manželky žít ještě s dalšími konkubínami

- v bohatších rodinách, kde se rituály více udržovaly, ženám usekáváno kus nohy, aby nemohla utéci

- existují 2 náboženství: (6.století př.n.l.)

1) konfucianismus <- představitel Konfucius

Konfucius (552 - 479 př. n. l.)

- „Co nechceš, aby Ti jiní činili, nečiň Ty jim.“ - kniha Hovory = praktické návody k životu, jak má člověk žít a jak se má chovat, jaká má být společnost - rodina je základ: stát je zvětšená podoba rodiny, císař se má o „rodinu“ starat

= „první učitel“, „Mudrc věků“

- zakladatel konfucianismu

I-ing (= Kniha proměn)

= kniha čínského vzdělání, spory o autorství - údajně císař (prý žil před 5. tisíciletím př. n.l.)

- taoismus, konfucianismus i buddhismus

- od 20. století velký zájem, základ dnešního masového kultu

věštění - pomocí 3 mincí (6 hodů) - jedna strana pozitivní energie (3 body), druhá negativní energie (2 body), zapsání čísel pod sebe, poslední číslo je začátek trigramu, liché číslo -> plná čára, sudé číslo přerušená; 64 hexagramů - každý se skládá ze 2 trigramů; ___ jang (mužská energie) _ _ jin (ženská energie)

- sepsal Konfucius

2) taoismus - Lao´c

- pojem tao

= cesta, základní princi

= prasíla, která způsobila vznik světa, mluví o tzv. oživující energii

= teď a tady, relativismus, 2x nevstoupíš do stejné řeky

- všichni jsme součástí prasíly

=> máme pochopit, že jsme součástí světa a snažit se, abychom podstatu světa v sobě naplňovali

- zakazuje jakoukoli formu uctívání <- z hlediska taoismu jsme si všichni rovni (=> nemůžeme se nechat uctívat)

- člověk má hledat štěstí sám v sobě, ponor do vlastního nitra (způsob je na člověku samotném)

- feng-šuej - učení o estetičnu

- jin - jang = základ učení taoismu

- nikdo nemůže říci, jaký je přesně svět <- hodnocení je subjektivní

- svět = proudění dobrých a špatných sil

- v každém zlém okamžiku obsažen zárodek dobra a opačně

= 2 životní síly, které dohromady vytváří celek

- snaha usilovat o harmonii, soulad

taoismus a konfucianismus = náboženské systémy, v skut. filozofie

- pojetí boha jako energie, která je ve všech živých organismech

- duchovní podstata

=> rovnost všech

nirvana = stav, kdy si uvědomíme, že jsme součástí

- esoterika - zabývá se duchovní oblastí

- alternativa - odkaz k přírodnímu (alternativní léčba)

Indie

- 2000 př. n. l. nastoleno kastovní náboženství

- nalezeny i starší památky vyspělé kultury, ale písmo nebylo rozluštěno

- duchovno v Indii odjakživa, snaha o zlepšení, rozvoj

- tradují se různé názory na vznik světa, lidské duše a psychiky

Bhagavadgíta

= kniha, největší duchovní poklad Indie

- vyjádřena duchovní podstata světa (podstata je duchovním principu), lidské dušeduchovno (jehož projevem je hmota - přeměňuje se) je důležitější

- vložena do knihy Mahabharatha vedle stejnojmenného eposu

- podstata, jak máme žít

- dotýká se i nejstarší pověsti, jak vznikl svět

- člověk by neměl truchlit nad smrtí, nebo duch člověka i všech ostatních bytostí je věčný

- smrt ani narození nelze ovlivnit, je to něco daného, co přichází, aniž bychom s tím mohli něco dělat, obojí je přirozená součást života jediné,

co můžeme ovlivnit, je to, jak prožijeme náš život

- snaha ukázat, že duchovno je nad fyzičnem

- tvrzení, že jediná cesta ke štěstí = smíření se světem a hledat štěstí v sobě, existuje mnoho cest, jak najít sama sebe

hinduismus - starší směr

- přinesl kmen Árjů ve 15. stol. př.n.l., vytvořili kasty, reinkarnace

- Keltové cvičí vidu (cvičení v přírodě), Indové jógu

- obojí má stejný počátek => Indové jsou také Indoevropané

- kastovní systém => lidé si nejsou rovni, rodí se do kast, kasty se musí dodržovat (zákaz sňatků mezi kastami); => reinkarnace

buddhismus - mladší směr

- naprostá rovnost lidí, všichni můžeme dospět k poznání, karma

- z hinduismu a buddhismu vyplývá empatie a soucítění, úcta k druhým lidem

literatura:

- posvátné spisy: védy (<- vědění), upanišady (= dialogy mezi učiteli a žáky o nejrůz. věcech), brahmany

- eposy:

Mahabharatha (součást kniha Bhagavadgíta) - nejrozsáhlejší epos, 4. stol. př. n. l. - 4. stol. n. l.

- náboženské rituály, poučky, příběhy (vražedný boj bratří)

Rámajana - epos o princi Rámovi, psychologické poučení

- Kámasútra aneb Poučení o rozkoši - autor: Mnich Vátsjájana

- kniha sexuálních pouček, vychází z předpokladu, že smyslem života je být šastný

- původně sepsána pro muže, aby učinili své ženy šastné

= „evangelium sexu“ - sex hrál velice pozitivní, významnou roli (např. i tantrické učení)

hadí síla = sexuální energie (= tantra) - kdo umí ovládat -> silný člověk

- v klasické podobě sepsaná až ve 4. stolení n.l.

- zobrazovaná klasická láska a city

- není žádný prostor pro homosexualitu (i když společnost ji tolerovala)

- žádná poloha není hříšná, sex založen na svobodě (má vyhovovat oběma partnerům)

- 7 hlav (milování, panny - jak si muž má získat dívku, manželky - jak se mají starat o své muže, svádění cizích dívek a manželek, oblékání...)

- žena - zvládat některé z 64 oblastí (šikovné ruce, zpěv, malba…)

- muž má být vzdělaný, účastnit se veřejného života

- mnoho slavností

Jóga

= sjednocení: filozofie, věda, umění, proti stresu, překonávání nepravého ega, snaha dosáhnout osvícení

- pochází z Indie z období před 6000 lety

zmínky: bráhmany: (900 - 500 př. n. l.), Bhagavadgíta (200 př. n. l.), upanišady

- čakry = kola vyzařující energii; v páteři; snímají kosmické vibrace; jóga čakry odblokovává

- zlepšuje zdraví, koncentraci, snižuje stres a deprese

Izrael (dnešní Palestina)

- židovské náboženství se formuje od 2. tisíciletí př. n. l.

Starý zákon

- 5 knih Mojžíšových (= Pentateuch) + Píseň písní - milenec opěvuje krásu své milé

- všechny texty jsou zašifrované, s přeneseným významem

- zakódováno desatero božích přikázání - praktické návody jak žít, současně filozofie, etika a psychologie

(v jednoho boha věřiti budeš -> potřebuješ mít jistotu na světě; nevezmeš jméno boží nadarmo -> neurážet ostatní...)

- židovství - striktně monotheistické; podpora rodiny, všestrannost vzdělání

Antika - od 8. - 7. století př.n.l.

Sokrates (konec 5. - 4. stol. př.n.l.)

- 1. kdo se zabýval psychologií, filozof, psycholog

- pátrání po smyslu života -> hledat pravdu, porod pravdy = maieutika (jeho matka porodní bába) => etický intelektualismus

- nenapsal ani jeden spis, ale o jeho tvorbě se dozvídámeztvorby jeho žáků (Platón, Xenofanés)

- citáty: „Vím, že nic nevím.“

- souvisí s psychologií i filozofií a s životem vůbec

- čím víc toho víme, tím více máme být pokorní k životu

- absolutní poznání není možné

- pokud uznám, že něco nevím, vede mě to k tomu, abych poznával dál

- pokud vím, že vím -> nevede nás k dalšímu vzdělávání

- nevím, že nevím -> neuvědomují si, že by se měli vzdělávat

„Poznej sám sebe.“ => vše začíná u člověka samotného a u něj i končí

Platón (4. století př.n.l.)

- oficiální zakladatel hlubinné (psychoanalytické) psychologie <- poprvé vysvětleno, co je to duše

- dva světy:

a) svět idejí

= ideální duchovní svět, dokonalý

- pocházíme ze světa idejí, máme v sobě zárodek dokonalosti - duši

- máme se snažit o přiblížení, ale některým lidem se to nikdy nepovede => máme povinnost hledat v sobě

b) náš svět

Aristoteles

- Platónův žák

- nebyl úplný idealista (napůl materialista)

- psal o praktickém řešení problémů (jak máme žít), věnoval se tematice přátelství:

rovná (mezi spolužáky) nadřízený a podřízený, rodiče a děti, učitel a žák…

- „člověk je zoon politicon“ = tvor společenský -> člověk nemůže žít bez společnosti

- entelechia = božská jiskra v naší duši, božský zárodek; naděje, láska, touha...

- chápání v antice přibližně v době Aristotela: duše = dvojník těla; později: duše = božská jiskra; ještě později: duše = část hmoty

- atomistickou teorii materialistickou o duši představil Demokritos - nepřejímáme

- psychologií se zabývalo několik dalších učenců:

Hippokrates (5. stol. př. n.l.)

- lékař, kt. mluví o 4 šávách proudících v našem těle - podle nich rozeznáváme dynamiku

=> cholerický, sangvinický, melancholický, flegmatický typ člověka

- platí dodnes

Galén (2. stol. nl.)

- lékař, kt. napsal mnoho lékařských spisů, temperamenty rozpracoval pomocí Hypokratova vzoru

- duší se zabýval i svatý Augustin (položil základy) a další křesané

- křesanství - v okamžiku početí člověku vložena duše (zákaz interrupce), je nesmrtelná

16 - 17. stol.

René Descartes

= významný představitel racionalismu

- připomněl prioritu duchovna: „myslím, tedy jsem“

- patří ke skeptikům: na světě nemohu pochybovat jen o svém myšlení

- myšlení je schopen jen člověk

- podle něj přicházíme na svět s určitou výbavou a dispozicí - pozdější učenci (filozofie stále spojená s psychologií) mu tento názor vyvracejí: „člověk přichází na svět jako čistý nepopsaný list, a pak se vytváří jeho osobnost (= anglický empirismus - John Locke)

mnohé dispozice a výzkumy Descarta potvrzeny genetikou (inteligence dědičná z 80 - 90%)

dualita (= dvojnost)

- svět rozdělit na část hmotnou a duchovní

- mezi částmi vytvořil nepřekonatelnou propast

- ve vědeckém spisu Rozprava o metodě

- duchovno má jen člověk -> jen člověk má schopnost myšlení, citu a vcítění

- zvíře nemá schopnost myšlení -> přechází do hmotné části (nemůže tedy ani cítit)

Francis Bacon

- empiritik

- „příroda je můj nepřítel a já ji musím porazit“

Thomas Hobbes

- člověk člověku vlkem (Homo Homini lupus) -> pro kontrolu situace nutné vydání zákonů

- člověk něco chce, ale současně se tomu brání

- zkoumání: reflex = odpověď organismu na podnět; vrozený X získaný

Baruch Spinoza

- věnoval se:

psychologii afektům = okamžitý, náhlý, neovlivnitelný, krátký výbuch emocí; řadí i žádostivost, radost a smutek

- Žid, exkomunikovali ho Židé, pronásledován křesany, utekl do Holandska; „Ježíš byl nejdokonalejší člověk na světě“

Bible 2 významy:

oficiální skrytý význam - pro myslící lidi => nepotřebujeme kněze, stačí náš rozum

konec 17 - 18. stol. -> Osvícenství

- psychologie se posunuje k přírodě, k materialistickému přístupu

- přírodovědně-filozofické úvahy

Isac Newton

Lemonosov

19. stol.

- zkoumá se nervový systém, anatomie

Jan Evangelista Purkyně - zkoumal genetiku a buňku

- rozvoj frenologie - Franc Josef Gall, tvar lebky umožňuje poznat lidský charakter, lidskou psychiku

- revoluce v myšlení: Arthur Schopenhauer a Friedrich Nietzsche

- představitelé iracionalismu a voluntarismu

Arthur Schopenhauer

- předchůdce Nietzschemho

- představitel:

iracionalismus - nad rozumem stojí intuice, tušení, víra
voluntarismus (vůle) - podstata našeho života: duchovno, ale svět je ovládán vůlí-> svět se řítí do záhuby (slzavé údolí), nezbývá než soucit
- slepé vůle se lze zbavit:
a) částečně - koníčky, hudba…
b) trvale - nemít potřeby, potlačit vůli

Friedrich Nietzsche - „ztotožním se se světovou vůlí“ => teorie nadčlověka (nemá soucit s ničím, vyrovnám se s tím násilím) - zneužito fašisty

- gay, onemocněl syfilidou

1879 - Dr. Wilhelm Wundt 1. psychologická laboratoř v Lipsku

Sigmund Freud - 80. léta, z Příboru na Moravě

- židovského původu, atheista

- největší osobnost česko-rakouského psychiatra/ psychologa

- původně vystudoval medicínu, lékař, přes medicínu se dostal k psychiatrii

- inteligentní člověk

- v jeho dobách psychiatrie „v plenkách“ a k lidem mentálně a psychicky postiženým odmítavé chování

- zásluha o definici mentálních poruch

- psychiatrické pokusy prováděl v hypnóze - hlavně zpočátku činnosti; ustoupil <- možná závislosti hypnotizovaného na hypnotizérovi

- sex = nejdůležitější v našem životě, ovládá nás

- trvá na významu nevědomí, dětské sexuality

- hodnotí z hlediska fyziologického, materialistického

- vypracoval systém lidské psychiky: podle Freuda má psychika 3 základní části (= topika):

ONO (= ID, nevědomí, podvědomí) - ovlivňuje nás nejvíce, neuvědomujeme si to

- nevíme přesně, co se v něm odehrává

- základ sexuálního pudu

-> pud života - vede k zachování našeho života, vybití sexuálního napětí

- sexuální pud - je tělesného původu, touží po vybití; ovládají nás sexuální touhy, touha po stadiu libidu (= stav sexuální blaženosti); libido je základem naší psychiky, touha naplnit sexuální pud

-> pud smrti - chce zničit, zabít, sebepoškozování, sebevraždy

- teorie pudů:

jáské - sebezáchovné pudy, hlad, žízeň
sexuální - předpokládá infantilnost a perverznost

- agresivní pudy - sadismus a masochismus

- cíl: dosahování slastí

- primární

JÁ (= EGO, předvědomí) - střet (průnik) touhy s realitou

- řídí se principem reality, vyrovnává působení složky sociální a pudové

=> výsledek našeho chování

NADJÁ (= SUPEREGO, vědomí) = osobní morálka jedince, vznik výchovou rodičů

- řídí se principem dokonalosti, chce být dokonalé

- zažito vnitřní morálkou

- co si uvědomujeme, ze svého života -> myšlení, svědomí

- revoluce v psychiatrii, snaha nalézt příčinu psychických poruch

- základem psychiky je vyrovnávání se se sexualitou (začíná od dětství) - libido základem psychiky

VÝVOJ SEXUÁLNÍHO PUDU(= libida)

1) orální (= ústní)

- týká se nejútlejšího věku, dítě prožívá slast, když saje mateřské mléko, cucání prstů, vkládání hraček do úst

- období ve vývoji dítěte do 1 roku, dítě se rodí se sacím reflexem

- pro dítě dobrý těsný fyzický kontakt

2) anální

- souvisí s vyměšováním (do 2-3 let by se dítě mělo naučit)

- dítě prožívá vzrušení při vyprazdňování

3) falické (do 6 let)

- dítě si uvědomuje své pohlaví (falus = mužský pohlavní orgán)

- chápe základní odlišnosti mezi chlapcem a dívkou

Oidipův (Oidipovský) komplex - chlapec nenávidí otce

- dítě si uvědomuje, že mezi jeho rodiči je cosi, po čem touží také => začne nenávidět svého konkurenta

- syn ve své mysli zvítězí nad otcem a získá matku

Elektřin komplex - dívka nenávidí matku

- dívka více upřednostňuje otce a navzájem

4) latentní (= skrytý)

- utváří se názory na sexualitu (12 let)

- uvědomění si svého já

5) genitální

- období puberty, sex má největší význam (je prioritou)

- pokud se člověk v dětském věku se sexem nevyrovná -> psychické problémy, úchylky, …

sublimace - člověk se do doby pubertální nevyrovnal se sexem; nevyrovnání přenese člověk do jiných sfér -> hudba, malířství, …

- dívky trpí podle Freuda tím, že nemají penis

- představitel psychoanalýzy, rozebíral sny, psychiku

psychoanalýza - rozebírá lidskou psychiku

- po WWI psychoanalýza uznávaná disciplína <- léčení válečných psychóz

- hlavní myšlenka: nalezení nevědomých, pudových, často sexuálních potíží, které mají vliv na stav pacienta

- inspirace případ Anny O. - hysterie, psychické poruchy <- fyzické příčiny (po nocích se starala o nemocného otce); v hypnóze prozradila, že než by ošetřovala otce, ráda by dělala něco jiného => situace se lepší

- napsal: Výklad snů, O člověku a kultuře - o umění

- založil vlastní neurologickou praxi - studoval hysterické pacientky

- všechny sestry zahynuly v důsledku holocaustu

- zemřel dobrovolně po dlouhém utrpení z nemoci v Londýně

- práce lze rozdělit do 3 období:

preanalytické, hypnotické
překladatelské
klasické

Alfred Adler - žák Freuda, psychoanalytik

- 20. století

- vytvořil vlastní školu - Individuální psychologie - systém, menší význam k sexuálnímu životu, větší důraz na integraci

do společnosti, zabývá se jedincem jako individuem

- podstata jeho práce

- člověk je nedělitelné individuum

- důležitý životní styl -> zařazení do společnosti

životní styl = metoda vytváření životního plánu, probíhá už v dětství

- díky životnímu stylu jedinec překonává pocity méněcennosti

vnitřní vlivy- logika, racionalita

vnější vlivy - rodina

životní cíl - tvoří se během dětství, cíl: překonat pocit méněcennosti

- ovlivněno různými faktory, v dětství často nereálné cíle

- v dětství si vytvoříme jakýsi životní cíl, plán, sen do budoucna

<- podle toho, co doma vidíme (=> můžeme si vytvořit i špatný)

=> dětství nejdůležitější období života

sebepojetí - ovlivněno věkem

osobní logika

sociální cítění - přirozený zdravý projev ve vztahu k ostatním

- sociální vztah nemusí být vždy veden sociálním cítěním

rodinná konstelace - komplexy staršího sourozence narozením mladšího, mladší pocit nedostačivosti staršímu

typy: vyhýbající se

sociálně-užitečný¨

- budoucnost musí člověk považovat za důležitější než minulost

- důležitá je racionální stránka (člověka pochopíme jen tehdy, když pochopíme jeho cíle)

- kompenzační vývoj (méně funkční orgány vyrovnány tím, že ostatní zesílí svou funkci)

- poukazuje na sepětí člověka s okolím, člověk se rodí se společenským pudem

- propracoval komplex méněcennosti

- do 4 let se osobnost vytváří nejvíce

- zasáhl i do psychosomatiky - problémy mají vliv i na organismus

- vědomí a podvědomí ztotožnil, nezabýval se otázkami

- 1. kdo přišel s rovností mezi mužem a ženou -> dejte jim stejné vzdělání, stejné možnosti

- zabývá se i sourozeneckými vztahy, postavením dětí v jednotlivých rodinách

Karl Gustav Jung

- nebyl Žid jako Alder nebo Freud, žák Freuda

nevěří v boha, kterého předkládá náboženství -> víra v boha, kterého máme v sobě (duchovní energii)

- moje věc, jestli věřím nebo ne a jak (můj daimonion = vnitřní hlas)

- Švýcar, nejvýznamnější psycholog všech dob

už během svého života celebrita, vážený

- zájem o jazyky, studium archeologie, původně vystudoval medicínu, teprve pak přestoupil od psychiatrie k psychologii

- zaobíral se filozofií, uměním, náboženstvím, netradiční metody léčení

- dlouhou dobu Freudovým obdivovatelem, považován za jeho nástupce, ale později se s ním rozešel <- rozdílné názory

(např. na libido) - Jung rozchod nese těžce

- člen mezinárodní společnosti pro psychoterapii, stal se i jejím prezidentem

(omylem jeho podpis pod Göringův článek vyzývající k přijetí nacismu -> považován za nacistu, rasistu)

- dílo - napsal mnoho knih

- nestačil systematicky uspořádat svou psychologii (zemřel)

1) Psychologické typy

2) Hledání duše moderního člověka

3) Psychiatrická studie

- u lidí s psychózou využívá metodu psychických socializací

- myslel si, že lidé jsou v podstatě bisexuální

- entropie (= chaos ) - schopnost slučování protikladů

- podstata: z chaosu dojdu k rovnováze a uspořádání

- zabýval se i sv. Augustin, sv. František

- vědomí je duchovní podstata světa - ve své práci vychází z duchovní podstaty světa

- 4 systémy naší psychiky - nejsložitější na jeho psychologii

JÁ - vnímání, prožívání, pozorování, myšlení, cítění…

- vše, co si uvědomuji ze své psychiky

OSOBNÍ NEVÌDOMÍ - co individuálně během života získám, ale nevím o tom, neuvědomuji si to

-> vytváří se komplexy nadřazenosti a podřazenosti (méněcennosti)

=> veškeré komplexy mají jediný původ (pokroucené, deformované vztahy, hl.

v rodině)

KOLEKTIVNÍ NEVÌDOMÍ - v našem nevědomí se objevují pozůstatky lidské psychiky z historie lidstva

- to, co si lidstvo předává

- vytváří se archetyp - představa v podvědomí o tom, jak má něco vypadat, jak má

ve společnosti fungovat, např.:

- žena porodí dítě a v základu ví, jak se o něj má starat

- morální X nemorální

- archetypy se vytváří podle doby

anima - představa

animus - představa

- podle jin a jang

muž -> síla a rozum, žena -> něha a emoce

BYTOSTNÉ JÁ - nejméně prozkoumaná část naší psychiky, mluví o něm jako o bohu v nás

- souvisí se sebeaktualizací, seberealizací,

- definoval pojmy: introvert - uzavřenost, mají svůj vlastní svět, nemají tolik potřebu se vyjadřovat, hůře komunikují ,

problém se vztahy

extrovert - 90% lidí spíš extroverze

- nejsme čistí extroverti nebo introverti, v každém oba postoje

- nepovažuje za nejdůležitější období dětství, člověk může dojít k poznání v každém období života

- prosazoval zásady holismu (i když o něm jako takovém nemluvil) -> nestačí léčit pouze tělo, potřeba léčit i duši

- v ordinaci doporučoval pacientům malovat mandaly

mandala = harmonické spojení kruhu a čtverce

- kolo -> symbol nebe, vnějších sil a nekonečna

- čtverec -> vnitřní síly, to, co je spojené s člověkem a zemí

- oba obrazce spojuje centrální bod, který je zároveň počátkem i koncem celého systému

- legenda o rabínovi - o pokoře ke světu, sobě samému, k lidstvu

- pokora není podřízenost, pokorný člověk má úctu sám k sobě

- nemyslet jen na sebe, nemáme právo manipulovat druhými

- kdyby mládí vědělo, kdyby stáří mohlo

- citace:

- „Je v nás něco slunečního.“ -> v každém člověku něco dobrého

- „V každém člověku je slunce, jen ho nechat plát.“ -> Vnímat lidi jako dobré, ale nebýt naivní

- „Život zaměřený na cíl je lepší než ten bez cíle.“ -> člověk se může rozhodnout sám -> záleží na něm, jak

prožije svůj život

- „Psychické znaky osobnosti: určitost, celost, zrání, uskutečnění celosti = nedosažitelný ideál, všichni máme

vlastní cestu.“ -> nikdy nemůže nikdo pochopit úplně všechno

- říkalo se, že má poměr s pacientkami

Současnost

- v současné době se rozvíjí:

1) kognitivní psychologie (hl. od .20. stol.) - jedná se o poznání, o zkušenost

- Piaget

2) behaviorismus - reflexivní učení (reflex = odpověď organismu na podráždění)

- dnes překonaný

- založit Watson (konec 19. stol.)

- rozvíjel I.P.Pavlov (pes)

3) humanistická psychologie - posledních 20 let

- podstata: jedinečnost, autonomie člověka -> nenajdeme 2 stejné lidi

- všechny zkušenosti jsou nepřekonatelné

- spojení duševna a fyzička

- hodnotí se lidské rysy, temperament, znaky lidskosti

- zkoumá i asertivitu

- představitelé:

Viktor Drapela (žid, Čech, úspěch na amerických univerzitách <- musel opustit Čechy)

Abraham Maslow - psychoterapeut, zabýval se hodnotami

Viktor Emanuel Frankl - několik let v koncentračním táboře (zemřela manželka i dítě), lékař

- otvíral psychoterapeutické poradny, pomáhal lidem

- složitá psychologie

Eric Fromm - žid, psycholog, sociolog

Eric Fromm (1980)

- představitel dialektického humanismu

- filozoficky označován jako neofreudista -> přijal psychoanalýzu Sigmunda Freuda

neomarxista -> přijal raný marxismus - podstata: teorie alienacec(= odcizení) -> člověk se

odcizil tomu, proč přišel na tento svět, člověk by měl pracovat rád

2. pol. 20. stol. - nastupuje tzv. masová kultura - zbavila člověka lidství, člověk si chce jen vydělat peníze

teorie se stala základem dalších filozofických směrů

pozdější Marxova filozofie: jediná cesta proti odcizení: revoluce

- podle Fromma má člověk 5 základních potřeb:

1) potřeba vztažnosti - potřeba lásky, mezilidské vztahy

2) potřeba transcedence - potřeba překročit sami sebe -> posunout se výš (vystoupit nad zvířata)

3) potřeba zakořenění - potřeba zakořenit na nějakém místě

4) potřeba identity - nutnost uvědomit si svou jedinečnost, neopakovatelnost (jinak komplexy, neschopnost

dosáhnout štěstí)

5) potřeba orientačního rámce - potřebujeme určitý stálý rámec vztahů pro pocit bezpečí, nebo se

přizpůsobujeme určité společnosti - proces přizpůsobení formuje naše charaktery

- neznámější učivo se týká produktivní a neproduktivní orientace lidí

a) neproduktivní orientace:

1) receptivní - člověk se domnívá, že nějaké cíle, které by byly vhodné následování (láska, přátelství, jiné

hodnoty) leží mimo něj

- člověk přijímá, co je, ale nevěří v hodnoty, svým způsobem cynik

2) vykořisovatelská - manipulátor -> vše je potřeba strhnout na sebe, bližní jen využívá, aby se měl

dobře

3) křečkovská - obklopuje se určitými věcmi - zachovávají a poskytují mu pocit jistoty

4) tržní - snaha rozvíjet pouze vlastnosti, které se nejlépe prodávají (vedu tak i lidi kolem sebe - děti,

zaměstnance, …) -> podle alienace se člověk stává věcí a BÝT se zaměňuje za MÍT

kniha Mít, nebo Být?

b) produktivní orientace

rozvíjí kreativní činnost - tvůrčí činnost -> plně se rozvíjí talent a schopnosti člověka

=> rozvíjí společnost s vědomím, že to dělá pro druhé lidi

- Fromm při hodnocení americké společnosti 20.stol. tvrdí, že dosavadní společnost na principu

destruktivity, proces alienace související s masovou kulturou

- člověk by se měl chovat biofilně -> mít rád život

- ateista pocházející z židovské rodiny, považován za jednoho s největších am. psychologů a sociologů (nebyl lékař)

- jeho knihy obletěly svět (u nás až po r. 89, v 90. letech značně populární a úspěšné) Mít nebo Být, Umění milovat

- Stalin pro něj představuje stejnou zhoubu jako Hitler

- strach ze svobody - člověk přichází na svět bezstarostný, šastný, bez názorů

- společnost nás nějak formuje - formou trestů

- když dospějeme, chceme splynout s davem

- máme se snažit být sami sebou, jedinečnou osobností




Přidal: N!k@ 20. 1. 2010
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 6533
Zhlédnuto: 5044 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Psychologický seminář - 7 duchovních zákonů úspěchuPsychologie - úvodZáklady společenských věd