< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Česká próza 2. poloviny 20. stoletíMATURITNÍ OKRUHYLiteratura

Humor a satira v české literatuře

  • rozvoj ve 14. století
  • satira - výsměch, sarkasmus, ironie, nadsázka
  • kritizují negativní společenské jevy, lidské vlastnosti
  • žánry - báseň, píseň, komedie, frašky, grotesky, epigramy, humoristické povídky, romány, veselohry, parodie

1) od počátku české literatury k NO

  • počátky ve 14. století
  • velikonoční hra "Mastičkář" - zesměšňuje šarlatánství, prodavače zázračných mastí, vulgarismy, patří k latinsko-české náboženské „Hře tří Marií“ - tři Marie kráčí k hrobu Ježíše Krista, aby jeho tělo pomazaly vonnými mastmi
  • "Hradecký rukopis" - 3 části - Desatero kazanie božiech, O lišcě a džbánu, Satiry o řemeslnících a konšelích; Desatero kázanie božie - výklad deseti božích přikázání, nejčastější způsoby porušování, úvod - o božském původu desatera; Satiry - ukazují na typické poklesky řemeslníků a obchodníků - úplatnost, okrádání zákazníků; O lišcě a džbánu - vloženo mezi satiry, liška se chtěla pomstít džbánu - přivázala si ho k ocasu, spustila ho do studně, stáhl lišku dolů, Satiry a Desatero - pravděpodobně od jednoho (neznámého) autora, ideová, kompoziční a jazyková podobnost, živý hovorový jazyk
  • na konci 14. století - veršované - "Podkoní a žák" - spor mezi panským služebníkem a studentem o přednostech jejich sociálního postavení, vytýkáno - autor nezaujal stanovisko
  • Smil Flaška z Pardubic - „Nová rada“ - veršované, zvířecí alegorie, sněm zvířat - radí lvovi, jak vládnout, podle poznámek - adresováno Václavu IV., „nová“ v názvu - druhé zpracování díla, zajímavý pohled na úlohu panovníka ve středověké společnosti
  • v husitské době - málo humoru, většinou parodie na husity, satira v některých písních
  • humanismus a renesance - pouze výjimečně, latinsky píšící Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic - „Satira ke svatému Václavu“ - kritizoval panovníky
  • baroko - pololidová tvorba - jarmareční písně, zábavné lidové čtení, lidová slovesnost, písmáci - „Satira na čtyři stavy“ - život ve městech

2) 19. století - od NO

  • poezie - Šebastián Hněvkovský - „Děvín“ - člen Puchmajerovy družiny 1. novočeská škola básnická, epos - parodie, hrdinská látka českého dávnověku
  • František Ladislav Čelakovský - satirické, žertovné písně v Ohlasech, popěvky - na vrchnost a maloměšťáky
  • próza - Václav Matěj Kramerius - knížky lidového čtení
  • drama - Václav Thám, Prokop Šedivý - „Masné krámy“, Matěj Kopecký, oblíbené lokální frašky - městské prostředí
  • teoretik českého humoru a satiry - Jungmann - „Slovesnost aneb Sbírka příkladů s krátkým poučením o slohu“ - původně pro střední školy - učebnice literatury + čítanka
  • 2. období NO - rozvíjí se veselohra - Jan Nepomuk Štěpánek - „Pivovar v Sojkově“, Václav Kliment Klicpera - „Divotvorný klobouk“ - venkovský lid, touha po majetku a společenském vzestupu, „Každý něco pro vlast“, „Veselohra na mostě“
  • 3. období NO - Josef Kajetán Tyl - hry ze současnosti - „Chudý kejklíř“, „Pražský flamendr“, „Paličova dcera“, „Bankrotář“, veselohra „Fidlovačka“, dramatické báchorky - „Tvrdohlavá žena“, „Jiříkovo vidění“, „Strakonický dudák“, „Lesní panna“
  • realismus - politická satira, Borovský - epigramy - napsány většinou během pobytu v Moskvě, původně dopisy na hrobech a chrámech, pět skupin - 1) Králi, 2) Církvi, 3) Vlasti, 4) Múzám, 5) Světu - odhaluje pokrytectví, škůdce v politice a církvi, tři satirické skladby - „Tyrolské elegie“ - o zatčení a deportaci do Brixenu, „Křest svatého Vladimíra“ - nedokončená satirická skladba, inspirace - pobyt v Rusku - úřední hlava je car, ale moc má církev, „Král Lávra“ - irská legenda, seznámil se s ní v Brixenu, humoristicky ji přeladil, přidal české prvky - aktuální písňová podoba, Lávra - irský král, jednou ročně se nechává stříhat a holič je popraven, tento rok vylosován holič Kukulín - přimluví se za něho matka, Lávra ho nechá žít, jmenuje ho dvorním holičem, tíží ho tajemství - sdělí ho vrbě, muzikant si z vrby vyřeže kolíček, jeho nástroj prozradí na plese tajemství - král má velké uši, poddaní ho přesto mají rádi
  • májovci - Jan Neruda - sbírky fejetonů - „Obrazy z ciziny“, „Studie krátké a kratší“, „Žerty hravé a dravé“; „Povídky malostranské“, neúspěšně se snažil tvořit situační komedie - „Francesca di Rimini“
  • ruchovci - Svatopluk Čech - poezie i próza, poezie - „Hanuman“ (opičák v čele státu, chce se poevropštit), „Petrklíče“, „Šotek“, próza - broučkiády - „Pravý výlet pana Broučka do Měsíce“ - Čech paroduje sám sebe - náměsíčné literáty utíkající od aktuálních otázek k historickým tématům, „Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století“ - kritizuje prospěchářství, nevlastenectví, pražský měšťan Matěj Brouček se dostane do husitské Prahy, Žižka odmítá podobné potomky
  • lumírovci - Jaroslav Vrchlický - „Noc na Karlštejně“ - vtipné zápletky - porušení zákazu vstupu žen
  • František Ferdinand Šamberk - veselohry z pražského prostředí - "Jedenácté přikázání"
  • kritický realismus - Karel Václav Rais - humorný román "Pantáta Bezoušek" - idealizace venkovana
  • komedie z jihočeského venkova - Ladislav Stroupežnický - „Naši furianti“ - venkovské prostředí, nejprve kritizováno, poté získalo oblibu díky Jindřichu Mošnovi

3) přelom 19. a 20. století

  • František Gellner - „Po nás ať přijde potopa“ - vliv dekadence, anarchistická revolta, obraz velkoměsta - noční podniky, odpor k falešné morálce, pokrytectví, ironie, „Radosti života“ - dobové formy lidové zábavy - šansony, antiliterární styl, osobní zpověď - neúspěšný student, piják, bohém
  • Viktor Dyk - „Satiry a sarkasmy“, „Pohádky z naší vesnice“ - parodie na Hálka, satiry na politický a společenský život, ironicky komentuje dobové dění

4) 20. století

  • próza - Jaroslav Hašek - „Osudy dobrého vojáka Švejka“ - čtyřdílný nedokončený humoristický román, forma - uvolněná, nedějová – volné epizody, rozhovory a vyprávění, dokumentaristické postupy – citace vojenských vzkazů, předpisů, vyhlášek, jazyk - lidová čeština, vulgarismy, germanismy, vojenský slang; satirické a humoristické povídky - „Můj obchod se psy“, „Trampoty pana Tenkráta“
  • Vladislav Vančura - „Rozmarné léto“ - vliv poetismu, malé město Krokovy Vary, Antonín Důra a jeho žena Kateřina, děj – na plovárně – schází se tři přátelé, Důra, kanovník Roch (měl rád poezii), major Hugo, do města přijede kouzelník Arnoštek a jeho pomocnice Anna, přátelé se ji snaží sbalit, Antonína přistihla manželka, odstěhovala se k Arnoštkovi do maringotky, kanovníku Rochovi natrhnou ochmelkové ucho, major dostane výprask od Arnoštka, Kateřina se vrátí domů
  • humor v povídkách Čapka - „Povídky z jedné a druhé kapsy“ - detektivní zápletka, humor, neřešitelná záhada je logicky vyřešena, hra „Ze života hmyzu“
  • Karel Poláček - „Dům na předměstí“ - majitel činžovního domu a jeho nájemníci, románová pentalogie - „Okresní město“, „Hrdinové táhnou do boje“, „Podzemní město“, „Vyprodáno“, pátý díl nezvěstný, „Michalup a motocykl“ - úředník skupuje vše ve slevě, „Muži v offsaidu“, „Bylo nás pět“ - autobiografické, jazyk – spisovné a knižní výrazy, expresivní, nářečí, obecná čeština, hlavní postava - Petr Bajza
  • drama - František Langer - komedie „Obrácení Ferdiše Pištory“
  • Osvobozené divadlo - „Vest Pocket Revue“ - vliv poetismu, uvolněná atmosféra, sled dramatických a tanečních čísel, písně, veselé, parodie, situační a jazyková komika, studentská recese, slang, 30. léta - politická satira - „Kat a Blázen“, „Caesar“ - antifašistické, „Těžká Barbora“
  • po roce 1945 - v poezii - až v 60. letech - písňové texty Suchého a Vodňanského



Přidal: Aleinad 26. 12. 2009
Zobrazit podrobnosti

Podrobnosti

Počet slov: 1105
Zhlédnuto: 8243 krát
< Předchozí výpisek Zpět na výpis látekNásledující výpisek >Česká próza 2. poloviny 20. stoletíMATURITNÍ OKRUHYLiteratura