ŇUNIN: Na zdraví Jeho Excelence Fjodora Jakovleviče Revunova-Karaulova!

(Hudba hraje tuš. Všichni provolávají slávu.)

JAŤ: Ráčil jste podotknout, že služba u námořnictva není žádnej med. A myslíte si, že služba telegrafisty je lehčí? Dneska kupříkladu telegrafista musí umět číst a psát francouzsky a německy. Ale vůbec ze všeho nejtěžší v našem fochu je posílání telegramů. To je fuška! Račte si poslechnout…

(Klepe vidličkou na stůl, napodobuje telegraf)

REVUNOV-KARAULOV: Co to má znamenat?

JAŤ: To znamená: Vážím si vás, Vaše Excelence, za vaše šlechetné činy. Myslíte si, že práce telegrafisty je hračka? Nebo tohle. (Klepe vidličkou na stůl)

REVUNOV-KARAULOV: Hlasitěji… Neslyším…

JAŤ: To znamená: Madam, jsem nevýslovně šťasten, že vás držím ve svém náručí.

REVUNOV-KARAULOV: O kterépak madam to mluvíte? Hm… (Mozgovému) A což takhle, když plujete s větrem v zádech, a je třeba rozvinout brámové a královské plachty. Pak se sluší zavelet: Námořníci, na brámové a královské ráhno, vytáhnout ráhna a uvolnit kosatky… a mezitím se uvolňují plachty, dole se připínají upínací lana, raxová táhla, závěsníky a zvratičky.