www.STUDUJU.cz
referáty, čtenářský deník...

Start:

Předměty:

Angličtina Biologie Dějepis Francouzština Fyzika Hudební výchova Chemie Informatika Literatura Matematika Mluvnice Němčina Ruština Sadovnictví Sloh Španělština Základy společenských věd Zeměpis

Další služby:

Čtenářský deník Poznávačky ^Nově Slohovky Slovíčka Testy

Jsme na Facebooku

< Předchozí knížka Zpět na výpis knížek Následující knížka >Fráňa Šrámek: SplavEduard Štorch: Bronzový pokladČtenářský deník

Fráňa Šrámek: Stříbrný vítr

Doba děje: 20. století

Místo děje: Gymnázium

Obsah díla:

Hlavní postavou je student gymnázia Jan Ratkin. Je to dospívající a mladý muž, který se neustále potýká s různými problémy mládí, problémy s otcem, který ho neustále trestá. Marně hledá přítele.

Když nastoupí na gymnázium, vše se ještě zhorší. Ve škole se mu nelíbí, nerozumí si s profesory, kteří nechápou mladou generaci. Jediný, kdo mu rozumí a má pochopení, je profesor Ramler. Na gymnáziu konečně pozná přítele. Ten má však špatnou pověst, a tak jsou oba odsuzováni.

Ratkin se také zamiluje. Je však pouze zklamán. Okusí svobodný život i v podobě nevěstince.

Román končí loučením se „Stříbrným větrem“, symbolem mládí, lásky a štěstí. Vzdá se iluzí a nadějí.

Úryvek z knihy:

Milý Viko, tady v kapse mám notes a do toho notesu jsem si něco vypsal. Co? Naprosto nic zvláštního. A rád bys to věděl, co? Není to vlastně nic zvláštního, nedalo mi to ani mnoho práce, je to vůbec něco takového, co já lehko dovedu. A chceš-li to už věděti, je to báseň. Napsal jsem ji ostatně jen tak mimochodem A možno, že ji roztrhám. Neboť dovedu rozhodně napsati ještě lepší ---
Vika opět již hovoří, je to asi něco veselého, neboť se směje, ale Ratkin ho neposlouchá. Myslí teď pouze na jednu věc. Sáhl několikráte rukou po kapse, v níž má notes, ale vždycky opět utrhl. Náhle se rozhodl, notes objevil se v jeho ruce; rozpačitý, zmatený úsměv ustrnul mu na rtech a oči oslepeně mžikají. Vika je konečně upozorněn zvláštním jeho chováním.
„Co to máš?“ ptá se.
Ratkinovi ochraptěl poněkud hlas.
„Přečti si to, chceš-li … Nic to ale není …“
Nejraději by schoval v tom okamžiku notes opět do kapsy.
„Počkej, dopijeme dřív … Dopij taky … Přinesu nové …“
Vrátil se s pivem.

„No tak ukaž, co to máš … Tohleto? A - básnička!“ Pak čte. Ratkin číhá po každém hnutí jeho obličeje. Je pln štěstí a pýchy - ale i nedůvěry jakési a trapného očekávání. Je to jeho báseň, kterou Vika čte! Hle, čte ji s úlisnou pozorností! Nezavrtěl nyní maličko hlavou? Zdá se, že některé verše čte dvakráte, jeho obličej počíná jeviti rozpaky. Teď už jistě dočetl, ale dosud nevzhlédl.