Nikolaj Vasilijevič Gogol: Revizor

Doba děje: 1. polovina 19. století

Místo děje: městečko v Gubernii

Postavy:

Ivan Alexandrovič Chlestakov – úředník z Petrohradu, neví, proč je mu podstrojováno, této situace zneužívá, lže, vysmívá se tomu, jak se k němu chovají; Osip – jeho sluha, pochopil situaci, chce, aby brzy opustili město.

Obsah díla:

Třiadvacetiletý petrohradský účetní Ivan Alexandrovi Chlestakov přijíždí se svým sluhou do malého městečka. Zde žije 14 dní na dluh. Přeje mu ale štěstí, neboť městský hejtman dostane dopis od přítele z Petrohradu, že městečko navštíví nebo už navštívil revizor. Obyvatelé se vynasnaží udělat hotové divy. Nejdříve opraví snadno zahlédnutelné a do oka bijící nedostatky a na to hlavního hrdinu ubytují v době hejtmana. Tam se Chlestakov zamiluje do jeho dcery a ženy, utrácí jeho peníze, ale ne dlouho. Když zjistí, že se blíží nebezpečí z prozrazení, slíbí dceři hejtmana sňatek, od něho si půjčí velkou částku peněz se slibem, že se vrátí. Neučiní tak. Obyvatelé městečka zjistí pravdu a právě v té době přijíždí pravý revizor.

Úryvek z knihy:

Poštmistr: Pánové, pánové, to budete koukat! Úředník, kterého jsme pokládali za revizora, nebyl žádný revizor.
Všichni: Nebyl revizor?
Poštmistr: Vůbec žádný revizor – dozvěděl jsem se to z tohohle psaní.
Policejní direktor: Co vy to, co vy to? Z jakého psaní?
Poštmistr: Z jeho vlastního psaní. Přinesou mi na poštu psaní. Kouknu na adresu – vidím: do Poštovské ulice. Já vám div neomdlel. To asi – povídám si – to asi objevil na poště nepořádek a píše o tom zprávu vládě. Vezmu je a rozpečetím.
Policejní direktor: Jak jste se opovážil?
Poštmistr: Já sám nevím: nadpřirozená síla mně ponoukla. Už jsem zavolal kurýra, aby psaní poslal štafetou, ale zmocnila se mne taková zvědavost, jakou jsem v životě ještě nepoznal. Nesmím, nesmím, cítím, že nesmím! Ale přesto mě to láká, strašně láká! V jednom uchu jako bych slyšel "Ty, neotvírej, přijdeš o kejhák!" A do druhého ucha jako by mi někdo šeptal: "Otevři, otevři, otevři!" – Jak jsem zlomil pečeť – místo krve v žilách oheň, a rozpečetím: v žilách mráz, na mou duši, mráz. Ruce se třesou a před očima se mi dělají rudá kola.
Policejní direktor: Jak jste se opovážil otevřít dopis tak vysoce postavené osobnosti?
Poštmistr: V tom je právě ten vtip: Není ani osobnost, ani vysoce postavená.
Policejní direktor: A čím tedy je podle vašeho názoru?
Poštmistr: Ani ryba, ani rak, čert ví, co je!
Policejní direktor (prchlivě): Co? – Ani ryba, ani rak! Jak se opovažujete říkat: čert ví, co je! Já vás zavřu, až budete černý...
Poštmistr: Kdo vy?
Policejní direktor: Ano já!
Poštmistr: Na to jste kapánek krátký!