< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Honoré de Balzac: Otec Goriot (2)Eduard Bass: Lidé z maringotekČtenářský deník

Honoré de Balzac: Otec Goriot

Doba děje: 19.století

Místo děje: Paříž

Obsah díla:

Osudy hlavních hrdinů tohoto románu se odehrávají počátkem 19. století v penzionu paní Vauquerové, který se nachází v chudé Pařížské čtvrti. Setkávám se se tu s osudy mnohých lidí, které se velmi liší, ale děj se točí hlavně okolo bývalého výrobce nudlí, pana Goriota. Kdysi bohatý, ale nyní velmi chudý, kvůli svým dcerám, které z něj nejrůznejším způsobem a neustále získávají peníze. Goriot je ovšem velmi miluje a udělal by pro ně vše, i když ony jím opovrhují.

Do jeho života se také zaplétá mladičký, chudý student práv, Evžen Rastignac. Ten se snaží dostat do té nejvyšší společnosti a to přes svou bohatou sestřenku. Autor tak v knize líčí dva světy – ten chudý i ten bohatý. V jisté podstatě jsou tyto dva světy stejné – lidé bohatí i chudí neustále touží po penězích a nikdy jich nemají dost. Na to doplatí i otec Goriot, jehož dcery ho doženou po té, co z něj vymámí poslední peníz, k brzké smrti.

Úryvek z knihy:

„Kdybych zde býval byl já,“ říkal tehdy Vautrin, „nebylo by se vám toto neštěstí stalo. Byl bych vám pěkně posvítil na tu komediantku. Já znám ty jejich kejkle!“

Jako všechny omezené mozky, tak také paní Vauquerová měla ve zvyku omezit se jen na samotné události a netušit jejich příčiny. Ráda svalovala na druhé své vlastní chyby. Když došlo k této ztrátě, považovala počestného výrobce nudlí za původce svého neštěstí a od té doby začalo u ní, jak říkala její vystřízlivění. Když seznala, že její koketování a její výdaje na reprezentaci nevedou k ničemu, ihned uhodla proč. Všimla si tehdy, že její strávník má již, jak se vyjádřila, své spády. Dokázal konečně, že její naděje, tak něžně hýčkaná, spočívala na chimérickém základě a že nikdy nic pro ni z toho člověka nekouká podle energických slov hraběnky, která se v tom jistě vyznala. Její nenávist nevyvěrala z její lásky, ale z jejích zklamaných nadějí. Zastavuje-li se lidské srdce v klidu při výstupu do výšek citů, zastaví se zřídkakdy na strmém svahu nenávistných pocitů. Protože však pan Goriot byl jejím strávníkem, byla vdova nucena potlačit výbuchy uražené sebelásky, pohřbít vzdechy, jejichž příčinou bylo toto zklamání, a spolknout touhu po pomstě jako mnich trápený svým převorem. Malý člověk uspokojuje své city, ať dobré či špatné, ustavičnými nicotnostmi. Vdova použila ženské lsti, aby vymýšlela kradmá pronásledování své oběti. Začala tím, že zarazila zbytečnosti, které zavedla v penziónu.

„Už žádné okurky, žádné anšovičky: to je vyhazování!“ řekla Sylvii onoho rána, kdy se vrátila k svému bývalému programu.

Znaky díla:

Francouzský realistický román, peníze jsou důležitější než rodinné vztahy a přátelství. Užívání metafor, vyprávěno ER-formě.


Přidal: tess.for 26.02.2008
Zobrazit podrobnosti
Počet slov: 425
Zhlédnuto: 7157 krát
< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Honoré de Balzac: Otec Goriot (2)Eduard Bass: Lidé z maringotekČtenářský deník