< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Victor Hugo: Devadesát třiVictor Hugo: Chrám Matky boží v PařížiČtenářský deník

Victor Hugo: Chrám Matky boží v Paříži (2)

Doba děje: 15. století

Místo děje: Francie - Paříž

Postavy:

Quasimodo - škaredý, postižený a hluchý zvoník, lidé ho nenáviděli, proto i on nenáviděl lidi. Zamiloval se do Esmeraldy, ale chápal, že on se jí líbit nemůže.
Esmeralda - pouliční tanečnice, má ochočenou kozu, se kterou ukazuje různé triky; je obviněna z čarodějnictví a pověšena. Těsně před smrtí pozná svou matku, od které byla v dětství unesena.
Klaudius Frollo - kněz, ujme se Quasimoda a udělá si z něho poslušného sluhu. Bláznivě se zamiluje do Esmeraldy a když zjistí, že jeho láska není opětována, rozhodne se ji zničit. Zemře rukou svého svěřence Quasimoda, když ho shodí z věže chrámu.

Obsah díla:

Do dřevěných jesliček v chrámu Matky boží se ukládaly nalezené děti. Jednoho rána se tam také objevilo stvoření tak pokroucené, znetvořené a šeredné, že by ho byly zbožné ženy upálili, nebýt mladého kněze Klaudia Frolla, který si ho vzal k sobě a dal mu jméno Quasimodo (název pro 2. neděli velikonoční).

O 16 let později se v Paříži konala slavnost při příležitosti příjezdu vlámských vyslanců. Součástí slavnosti byla divadelní hra napsána Petrem Gringoirem. Hra se ne nesetkala s úspěchem, stále byla přerušována ať to byl příchod Vlámů, volba krále bláznů, nebo objevení se krásné cikánky Esmeraldy. Petr v noci bloudí ulicemi a náhodou se dostane do Dvora divů - sídlo Pařížských tuláků, zlodějů a vrahů. Ti ho chtějí pověsit, zachrání ho až Esmeralda, která si ho vezme za muže.

Ještě před tím, tu noc je Esmeralda přepadena Quasimodem, který ji chce unést pro svého ochránce Frolla. Je zachráněna až královskými lučištníky pod vedením kapitána Phoeba z Chateauspersu, do kterého se Esmeralda zamiluje.

Před chrámem Matky boží žije v Myší díře poustevnice, které v mládí cikáni unesli dceru. Zůstala jí po ní jen jedna botička. Žena je přesvědčena, že její dceru cikáni snědli a proto je všechny nenávidí a pouliční tanečnici Esmeraldu s její ochočenou kozou častuje nadávkami, kde může.

Klaudius Frollo je velký učenec, hledá způsoby výroby zlata a kamene mudrců. Zamiluje se však bláznivě do Esmeraldy. Ta se ho však bojí.

Kapitán Phoeb se má ženit, svou nastávající však nijak zvlášť nemiluje a jde na milostnou schůzku s Esmeraldou. Frollo je sleduje a bodne kapitána v záchvatu žárlivosti. Vojáci u Phoeba najdou Esmeraldu, je obviněna z čarodějnictví a má být pověšena.

Před svou popravou má Esmeralda projevit kajícnost před chrámem Matky boží. Quasimodo v tomto chrámu dělá zvoníka, je hluchý, protože mu zvony protrhly bubínky. Když se pokusil unést Esmeraldu, byl zatčen a vsazen do pranýře, kam mu Esmeralda přinesla napít. Zamiluje se do ní a proto ji teď, když má být popravena, vezme a ukryje ve chrámu = azyl, kam na ni nikdo nemůže. Esmeralda se dozví, že kapitán Phoeb není mrtev a myslí si, že ji stále miluje.

Frollo unesen svým chtíčem se jí jednou v noci pokusí zmocnit, Quasimodo mu v tom však zabrání. Frollo chce cikánku dostat, nebo ji zabít, proto namluví Petru Gringoirovi, že vojáci chtějí i přes azyl vtrhnou to chrámu a vyvést a popravit Esmeraldu. Petr proto přemluví své přátele tuláky, aby napadli kostel s cílem vyvést Esmeraldu a někam ji ukrýt.

Quasimodo v domnění, že tuláci chtějí Esmeraldu zabít jim brání v přístupu do kostela a mezi jinými zabije i bratra Klaudia Frolla - Jana. Král, když se dozví o útoku na chrám dá rozkaz vojákům zaútočit na tuláky a Esmeraldu pověsit. Tu však mezitím Petr a zamaskovaný Klaudius tajně vyvedou z chrámu.

Petr Gringoire se snaží jen zachránit kozu a Esmeraldu přenechá knězi. Frollo se jí chce znovu zmocnit. Přivede ji pod šibenici a dá jí na výběr mezi nimi. Vybere si šibenici. Frollo ji proto přistrčí k Myší díře, kde žije ona poustevnice, co tak nenávidí cikány, aby ji podržela, že dojde pro stráž. Po chvíli vyjde najevo, že Esmeralda je to unesené dítě a poustevnice je její matka. Poznají se podle botičky, kterou poustevnice stále opatruje a podle druhé, kterou Esmeralda nosí na krku.

Po příchodu stráže se ji snaží matka zachránit, ale marně. Při tom kousne kata do ruky, vojáci ji odmrští na dlažbu a ta se zabije. Esmeralda je pověšena.

Z věže kostela to pozoruje hluchý zvoník Quasimodo i kněz Klaudius Frollo. Když Quasimodo pochopí, že to byl Frollo, kdo vydal Esmeraldu smrti, a při pohledu na jeho úsměv ho srazí z věže.

Dva roky nato je nalezena kostra Quasimoda, jak objímá kostru Esmeraldy v hrobě, kam se házeli popravení

Úryvek z knihy:

On první přerušil mlčení, ƒ„Řekla jste mi tedy, abych se vrátil?“

Přikývla a řekla: „Ano.“

Porozuměl tomuto kývnutí. „Bohužel,“ řekl, jako by váhal s dokončením, „jsem ... jsem hluchý.“

„Nebožáku!“ zvolala cikánka s výrazem laskavého soucitu.

Pousmál se bolestně. „Myslíte si, že tohle mi ještě chybělo, že? Ano jsem hluchý, Tak to se mnou vypadá. Je to strašné, že je to strašné? A vy jste tak krásná!“

V nebožákově hlasu byl tak hluboký pocit vlastní bídy, že neměla sílu říci jediné slovo. Nebyl by je ostatně slyšel. Pokračoval:

„Nikdy jsem neviděl svou ošklivost jako nyní. Když se srovnám s vámi, lituji sám sebe, že jsem takový bídný a nešťastný netvor. Musím vám připadat jako zvíře, viďte? — Vy jste sluneční paprsek, krůpěj rosy, ptačí zpěv. — A já jsem něco strašlivého, ani člověk, ani zvíře, něco tvrdšího, pošlapanějšího a beztvárnějšího než kamínek.“

Začal se smát nejzoufalejším smíchem na světě.

Znaky díla:

Historický román ukazuje neřesti středověku. Popisuje honbu za čaroději, popravování nevinných, kritizuje církev i šlechtu. Upozorňuje na nebezpečí předsudků.

V díle jsou obsaženy dlouhé popisné pasáže architektury i celé středověké Paříže

Kniha byla zfilmována

Můj názor:

Do čtení jsem se musel nutit - to vypovídá o všem. Bylo to kvůli dlouhým popisným pasážím, kde na 40 stranách autor popisuje středověkou Paříž a na dalších 20 běduje nad úpadkem architektury v posledních letech. Pokud bych však tyto 2 kapitoly (asi nejdelší z celé knihy) přeskočil a přehlédl, uviděl bych příběh. Příběh, který nedopadl dobře - vlastně většina hlavních kladných i záporných postav zemřela.

Člověk se zamýšlí, co bych dělal já, kdybych byl ošklivím Quasimodem, knězem, který se zamiluje, ale jeho stav ho svazuje okovy pevnějšími, než ze železa; Petrem Gringoirem, kterému Esmeralda zachránila krk a on si spíše hledí její kozy a filozofie, než aby se staral o její bezpečnost? A co konečně Esmeralda?

V tomto díle člověk vidí jako pod lupou ty špatné lidské vlastnosti - pýcha, domýšlivost, nevěrnost, předsudky,... A na druhé straně vidíme, že i v tak znetvořeném těle, jako bylo to Quasimodovo, může přebývat tak čistá duše.


Přidal: Tonda 28.04.2013
Zobrazit podrobnosti
Počet slov: 1057
Zhlédnuto: 5995 krát
< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Victor Hugo: Devadesát třiVictor Hugo: Chrám Matky boží v PařížiČtenářský deník