V této povídce je popsáno několik pohřbů zdánlivě mrtvých lidí, kteří později v rakvi procitli. Manželka skvělého advokáta a člena Kongresu postihla náhlá nemoc, po níž domněle umřela. Po třech dnech, kdy už ztuhla jako kámen, byla pohřbena do hrobky. Ta byla po třech letech otevřena, aby byl do ní zabudován sarkofág. Jaké však bylo překvapení manžela, když se mu po otevření hrobky zhroutila do rukou kostra zdánlivě mrtvé. Ta se asi dva dny po pohřbu probudila, a tak se v rakvi zmítala, že ji shodila z kamenného soklu, načež se rozbila. Žena pak kusem rakve zběsile bušila do železných dveří. Přitom však omdlela nebo doopravdy zemřela a při pádu se její rubáš zachytil vnitřního kování vrat.
V roce 1810 byla ve Francii předčasně pohřbena mladá dívka. Její milenec v noci její rakev vyhrabe, aby si mohl ustřihnout pramínek jejích vlasů. Jaká byla jeho radost i hrůza, když zjistil, že je dosud živá.
Jistý dělostřelecký důstojník spadl z koně a utrpěl těžkou pohmožděninu na hlavě. I přes úspěšný lékařský zákrok zdánlivě zemřel a byl pohřben. Jeden z pozůstalých si pak asi po třech dnech všiml, že se na hrobě zvedá hlína. Pohřebený byl tedy rychle vykopán, protože hrob byl vybudován velmi ledabyle. Po několika hodinách se plně probral a vyprávěl o úděsných mukách v hrobě.
Pan Edward Stapleton zdánlivě zemřel na tyfus. Několik lékařů na něm chtělo provést pitvu, a proto byl tajně vykopán z hrobu. Lékaři zahájili pitvu velkým řezem v krajině břišní, ale pak jim svěží vzezření mrtvoly vnuklo nápad použít k pokusům baterie. Tělo při těchto pokusech projevovalo až neobvyklé známky živosti. A tu se pacient rychle zvedl a pokročil doprostřed místnosti, pronesl pár nesrozumitelných slov, načež se zhroutil. Lékaři naštěstí zareagovali duchaplně a po několika dnech se pacient uzdravil.
Jistého člověka sužovaly záchvaty katalepsie, při nichž nejevil žádné známky života. Z obavy před předčasným pohřbením vybavil svou hrobku důmyslným zařízením, jak by se z ní mohl osvobodit. Jednou se za nepohody ukryl s přítelem na jakousi šalupu se zahradní hlínou. Spal tam na lůžku pro námořníky. Probuzení v tomto úzkém a těsném prostoru posloužilo autorovi k vylíčení úděsných psychických stavů a představ člověka, který se domnívá, že byl zaživa pohřben.