< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Victor Hugo: Ubožáci I. dílAgatha Christie: Dům u kanáluČtenářský deník

Victor Hugo: Ubožáci II. díl

Doba děje: 1. polovina 19. století

Místo děje: Francie - Paříž

Postavy:

Marius - Jeden z předních bojovníků na barikádě, později muž Cosety
Coseta - Považuje Valjeana za otce, později se vdá za Maria
Jean Valjean - Zachrání Javerta a Maria, z bývalého galejníka se stal nejpočestnější muž ve městě, umírá v bídě a osamocení, na samém konci se však setká s Cosetou
Thénardier - Z pochybného hostinského se stává řádným lupičem, tím, že se snažil očernit Jeana Valjeana ho vlastně v očích Maria očistí. Zcela záporná postava
Eponina - Dcera Thénardiera, zamiluje se tajně do Maria, zachrání mu život obětováním svého
Javert - Policejní inspektor, stále pátrá po Valjeanovi, když mu ten zachraňuje život, při pozdějším zatčení ho propustí a sám se zabije
Gavroche - Syn Thénardiera, žije na ulici, účastní se boje o barikádu, umírá, když sbírá pro povstalce náboje

Obsah díla:

Po útěku ze zajetí Thénardiera se Jean Valjean uchýlil zpět do svého domu na Skřivánčí pole, kde žil se svou služebnou a Cosetou. Coseta postupně dospívá v ženu, v krásnou ženu. Marius se odstěhuje také, nechce již s přepadením nic mít. Lupiči jsou zatknuti. Eponina a její sestra jsou však propuštěni pro nedostatek důkazů a protože nebyli ještě plnoleté. Eponina najde Cosetu a poví o tom Mariovi. Gavroche je synem Thénardiera, žije na ulici. Thénardier a několik jeho spolu lupičů uprchnou z vězení.

Marius chodí za Cosetou a mezi nimi se rozhoří láska. Zatím v Paříži vypuká povstání. Coseta se musí stěhovat, a protože Marius nemůže s ní, chce zemřít. Eponina ho naláká na barikádu. Přijde na ni, zrovna když je málem dobyta. Zachrání Gavroche a jednoho svého přítele a pod pohrůžkou vyhození barikády do vzduchu vyžene vojáky. Povstalci zajmou policistu v Javerta. Eponina mu zachrání život tím, že se postaví před pušku jednoho z vojáků. Umírajíc se mu vyzná z tajné lásky a požádá ho, aby zachránil jejího bratra Gavroche. Marius ho proto posílá pryč s dopisem pro Cosetu, list se dostává do rukou Jeana Valjeana, ten jde na barikádu. Nebojuje, jen pomáhá. Tajně zachrání Javerta.

Barikáda je nakonec dobyta, Jean Valjean v poslední chvíli odnáší stokou raněného Maria. Po celodenním blouděním dojde k východu, kde je však mříž. Tu se objeví Thénardier, který se tu schoval před Javertem, nepozná Valjeana, myslí si, že je to nějaký vrah, který zavraždil Maria. Pomůže mu ven - chce se zbavit Javerta, Javert Valjeana zatkne, ale odveze Maria k jeho dědovi. Nakonec propustí Valjeana a sám se utopí, protože podle něho profesně selhal.

Marius se uzdraví a vezme si Cosetu za ženu. Valjean se mu přizná, že je bývalý galejník a odejde. Marius mu povolí návštěvu Cosety jednou denně, ale postupně ho vyštve, protože si myslí, že zabil Javerta a také starostu Madeleine. Valjean strádá ztrátou Cosety.

Za Mariem přichází Thénardier, chce z něho vylákat peníze očerněním Valjeana. Místo toho dodá Mariovi důkazy, že byl skutečně starostou Madeleine, že nezabil Javerta a že jeho, Maria, zachránil. Marius se rozjíždí s Cosetou za Valjeanem, ten však již umírá usoužen ztrátou Cosety.

Thénardier se za peníze od Maria vypravil do Ameriky a stal se obchodníkem s otroky.

Úryvek z knihy:

...

„Trestanec, který okradl pana Madeleina, byl Jean Valjean. Pokud jde o druhý případ, ani tu mi nepravíte nic nového. Jean Valjean zabil dozorce Javerta; zabil ho ranou z pistole. Jak tu s vámi stojím, byl jsem u toho.“

Thénardier pohlédl na Maria povzbuzeným zrakem přemoženého, který opět vítězí. Ale ihned se vrátil k usmívání a řekl Mariovi pouze:

„Pane barone. ráčíte jít po špatné cestě.“

A zdůraznil tuto větu, pohrávaje si významně s přívěskem u kapičky na hodinky.

„Cože?“ podivil se Marius. „Vy to popíráte? To jsou skutečné události.“

„To jsou samé výmysly. Důvěra, kterou mě poctívá pan baron, mi káže, abych mu vše řekl. Pravda a spravedlnost především; nemám to rád, jsou-li lidé nespravedlivě nařčeny. Pane barone, Jean Valjean neokradl pana Medeleina a Jean Valjean také nezabil Javerta.“

„Co to mluvíte? Jak je to možné?“

„Pro dvě příčiny.“

„Pro které? Mluvte!“

„První je tato: Neokradl pana Madeleina, protože Jean Valjean sám je panem Madeleinem.“

„Co jste si to vymyslil?“

„Druhá je tato: Nezabil Javerta, protože Javert se zabil sám.“

„Co tím chcete říct?“

„Že Javert zahynul sebevraždou.“

Znaky díla:

Druhý díl románu ubožáci obsahuje čtvrtou a pátou knihu.
Řadíme jej do romantismu, ale nacházíme tu již prvky realismu - sociální rozdíly společnosti.
Autor popisuje situaci v Paříži v období po restauraci.
Hojně použita přímá řeč.
Pásmo vypravěče v ER formě převažuje nad pásmem postav.

Můj názor:

Druhý díl vyvolává v člověku podobné pocity jako díl první. Zdá se mi, že druhý díl je více napínaví viz líčení boje o barikádu, či závěrečný rozhovor Maria s Thénardierem, kdy si čtenář říká, tak ať mu už to konečně dojde, že Valjean je vlastně kladná postava, a ať se už za ním rozjedou, třeba ho ještě zachrání. - Nezachránili. Konec není sice úplně tragický - Jean Valjean se setkává s Cosetou, ale na druhou stranu si člověk říká, proč jen nepřijeli o týden dřív, mohl by se přece ještě tak dlouho radovat ze života.


Přidal: Tonda 10.03.2013
Zobrazit podrobnosti
Počet slov: 827
Zhlédnuto: 1311 krát
< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Victor Hugo: Ubožáci I. dílAgatha Christie: Dům u kanáluČtenářský deník