< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Jakub Arbes: Anděl míru Aristofanés: LysistratéČtenářský deník

Jakub Arbes: Newtonův mozek

Obsah díla:

Autor zde neuvádí žádná jména hrdina tohoto příběhu, říká svému spolužákovi přítel. Hrdina se zde vrací do studentských let, kde s přítelem věnovali samostudiu přírodních věd. Malá příprava do školy způsobila to, že třikrát propadli. Jejich rodiče je tedy přihlásili na jiné obory. Vypravěč šel na truhlařinu a přítel na vojnu. Dlouho se s přítelem neviděli. Po několika letech se mu přijde dopis, že jeho přítel je těžce zraněn a umírá. Vypravěč se tedy dostaví do Něchovic. Tam se dozvídá, že jeho přítel zesnul. Přítel měl přání, kdyby se s ním něco stalo, ať pozve všechny jejich přátele. Vypravěč se tedy vrátil domů, pozval všechny jejich známé přátele do hostince. Když přišel do hostince, byl prázdný a nikdo se nedostavil. Tak tam čekal a poté šel domů. Najednou někdo zaklepal, otevřely se dveře a do nich vešel jeho přítel. Vypravěč byl zmatený, ale přítel mu vysvětlil, že se stala chyba, že umřel někdo jemu velice podobný. Přítel ho tedy pozval na hostinu na otcův zámek. Když vypravěč tedy přijde na zámek tak v něm bloudí pořád do kolona, ale najednou jakoby nic najde pootevřené dveře, které vedou do sálu a tak jimi tedy vejde dovnitř. Sál je plný šlechticů, lékařů, kněžích, matematiků a přírodovědců. Přijede rakev, lékař konstatuje přítelovu smrt, ale přítel se v rakvi posadí, poté vstane a začne přednášet. Na přednášce řeší, proč mu byl dán Newtonův mozek. Nikdo mu to nevěřil a chtěli důkaz. Na té přednášce se vypravěč s přítelem vypraví strojem, který vymyslel přítel, do vesmíru ze kterého uvidí celé dějiny planety země. Najednou se, ale něco zvrtne. A začnou kolísat zpět dolů. Přítel mu říká, ať se pustí stroje. A tak to vypravěč udělá. Probudí se a zjistí, že přítel je již dlouho mrtev a, že to co viděl tak to nebylo skutečné. Matka ho přesvědčuje, že už by neměl studovat, že se z toho prostě zbláznil.

Můj názor:

Tato kniha se mi velice dobře četla a byla docela i napínavá v tom smyslu, že když jsem chtěla přestat číst tak to nešlo, protože jsem byla zvědavá, co bude se dít dál. Nejhezčí byl konec. Líbilo se mi na tom to, že u toho učení usnul a všechno co se dělo v tom sále se mu jen zdálo, a smutné na tom bylo to, že se dozvěděl, že ten jeho přítel je dávno mrtev.

Přidal: Svatava 23.09.2011
Zobrazit podrobnosti
Počet slov: 388
Zhlédnuto: 6374 krát
< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Jakub Arbes: Anděl míru Aristofanés: LysistratéČtenářský deník