< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Karel Poláček: Hlavní přelíčeníMarco Polo: MilionČtenářský deník

Karel Poláček: Muži v ofsajdu

Místo děje: Praha

Obsah díla:

Otec a syn Habáskovi žili v chudé domácnosti. Syn neměl práci a jen se toulal po Praze a chodil na fotbalové zápasy. Otec byl krejčí. Na jednom zápase došlo k roztržce mezi mladým Emanem a panem Načeradcem. Strážník je odvedl na policii, kde mají zaplatit pokutu, nebo být jeden den zavřeni. Pan Načeradec, když vidí, že Eman nemá peníze, zaplatí za oba. Potom nabídne Emanovi místo ve svém obchodě.

Eman obchází dlužníky. Občas dochází kvůli němu k rodinným rozepřím v rodině Načeradcových. Několikrát dostane Eman výpověď, ale po nějaké době si pro něj jeho zaměstnavatel zase dojde. Eman musí se svým nadřízeným navštěvovat fotbalová utkání. Dům pana Habáska často navštěvuje vdova Ouholičková. Pan Habásko ji ale nevidí rád a vždy ji nějak dostane pryč.

Mladý Eman chodí s Emilkou Šefelínovou. Její otec ale lásce nepřál a uložil dceři domácí vězení. Matka ale, když pana Habáska poznala, s láskou souhlasila. Jednou ale v jejich rodině vypukl spor, při kterém se rodina dozvěděla, že je Emilka tři měsíce těhotná. Rozzlobený pan Šefelín navštívil pana Habáska. Eman ale řekl, že se vše spraví svatbou. Pan Šefelín se velice spřátelil se starým Habáskem. Od té doby chodily obě rodiny společně na fotbal.

Eman vysvětloval své milé Emilce pravidla hry a byl pyšný, když sama poznala chyby a akce mužstev. Paní Šefelínová se snažila co nejrychleji vše připravit ke svatbě, nechtěla totiž dceru vystavit veřejné ostudě. A tak byla svatba.

Úryvek z knihy:

Úroveň zápasu byla nevalná. V prvním poločase měli červenobílí více ze hry, v druhém přidali kněží. Zápas vzbudil nespokojenost pana Načeradce. Byla to podivná exhibice velebné loudavosti, důstojných pohybů a ctihodného běhu.

Kombinace obou mužstev byla napohled půvabná, centry křídel přesné, záloha zásobovala forvard míči. jak se sluší, nicméně boj o míč byl jaksi obřadný, ačkoli vytrvalý a neohrožený. Forvardi vraceli se pro míč, řady byly neustále v pohybu, ale zdálo se, jako by hráči třímali neviditelný deštník a ubírali se neslyšně a slušně po lajně, jako by šli po promenádě.

Klamání hráčů, ba i obvyklé fauly nesly pečeť starobylého rituálu. I soudce pískal velebně a diktoval volné kopy bez spěchu a obřadně. Pomezní soudcové chodili po lajnách jako ministrant kolem oltáře a třímali praporek jako kadidelnici. Nastavovaly se protivníkům nohy, hladilo se kopačkou po cizím kotníku, bral se odpůrce do prase a s výrazem, jako by to bylo součástí bohoslužebních úkonů. Ani zbytečné mluvení a odmlouvání a přílišná gestikulace, která nesvědčí o hráčské disciplíně, nebyla bez sacerdotální obřadnosti.

Sportovně uvědomělé obecenstvo se chovalo jako zbožný lid v kostele. Povzbuzování hráčů, výkřiky rozhořčení i nadšení nad výkonem mužstva bylo tlumené, oddané a protahované jako litanie. Lid volal: „Podej!“ - „Nehraj si s mídou!“ - „Sám piš!“ - „Za tebou!“ - „Hasiči!“ s pokorným výrazem a se sklopeným zrakem bil se v prsa.

Znaky díla:

Román z fotbalového prostředí.

Ve stejném roce, jako byla vydána kniha, byl natočen film, nebyl však úspěšný.

Rosová a sociální problematika.


Přidal: Eliko 09.06.2011
Zobrazit podrobnosti
Počet slov: 484
Zhlédnuto: 8969 krát
< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Karel Poláček: Hlavní přelíčeníMarco Polo: MilionČtenářský deník