< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Ivan Olbracht: Čtení z Biblí KralickéIvan Olbracht: O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkáchČtenářský deník

Ivan Olbracht: Čtení z Biblí kralické

Doba děje: po stvoření světa

Obsah díla:

Kainova vražda:

Adam s Evou měli dva syny. Kain byl velmi hněvivým oráčem, Ábel byl dobrý a spravedlivý pastýř ovcí.

Jednoho dne postavili bratři oltář, aby obětovali Bohu – Kain něco ze své úrody, Ábel z prvorozených beranů.

V Ábelově oběti našel Bůh zalíbení, na Kainův oltář však ani neshlédl. Kain se proto na bratra velice rozhněval, a když šel pak s Ábelem do polí, tak ho zabil.

Jak to Bůh spatřil, vyhnal Kaina ze země, do dosud žil. Tak odešel Kain do země Nód, východně od zahrady Eden.

Stavění věže

Noe měl tři syny: Lema, Chama a Jáfeta. Lem měl pět synů, Cham čtyři a Jafet sedm. Jejich pokolení zalidnila zemi. Všichni mluvili jedním jazykem.

Začas si řekli: „Postavme si město a věž, jejíž vrcholek by dosahoval až k nebi. Tak budeme slavní.“

Bohu se jejich pýcha nelíbila a sestoupil z nebes, aby viděl věž, kterou stavěli. I řekl si Bůh: „Zmatu jejich jazyky, aby jeden řeči druhému nerozuměl.“ Jak řekl, tak udělal. Protože si lidé stavějící věž navzájem vůbec nerozuměli, museli nechat stavění. Hospodin je jako různé národy rozptýlil po celé zemi.

Úryvek z knihy:

Saul dal obléci Davida do svého odění, na hlavu mu posadil ocelovou přilbu a připevnil mu svůj krunýř. David si připásal meč a chtěl odejít. Ale nedovedl to.
Řekl: „Neumím v tom chodit, nepřivykl jsem tomu.“
A válečné odění zase svlékl.
Vzal do ruky hůl, z potoka si vybral pět hladkých oblázků a vložil je do pastýřské mošničky, kterou měl na sobě. Pak sestupoval do údolí, drže v druhé ruce prak.
Spatřiv ho Goliáš, šel proti němu, ale když uviděl ryšavého chlapce, dal se do pohrdavého smíchu: „Copak jsem pes, že jdeš proti mně s holí?“ A zlořečil Davidovi jménem svých bohů. „Pojď ke mně, dám tvé tělo
nebeským ptákům a pozemským šelmám!“
Ale David mu odpověděl: „Jdeš na mne s mečem, kopím a štítem, ale já jdu ve jménu Hospodina zástupů, Boha vojsk izraelských, kterému jsi utrhal. Dnes zavře tě Hospodin v mou dlaň, zabiji tě, setnu z tebe hlavu, vydám těla filištínského vojska nebeským ptákům a pozemským šelmám, a pozná celá země, že jest v Izraeli Bůh. A zví všechno toto shromáždění, že Hospodin nezvítězí mečem ani kopím. Proto vydá vás v naše ruce.“
Vojska obou stran viděla ty dva muže a slyšela jejich slova. Neboť všichni bojovníci se shromáždili na obou pahorcích nad údolím Elahem, izraelští na straně jedné, filištímští na straně druhé, aby se dívali na zápas.
Saul, hledě na Davida, otázal se Abnera, hejtmana svého vojska: „Čí je syn ten mládeneček?“ „Jako jest živá duše má, králi, že nevím.“

Přidal: jenikkozak 09.06.2011
Zobrazit podrobnosti
Počet slov: 436
Zhlédnuto: 3718 krát
< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Ivan Olbracht: Čtení z Biblí KralickéIvan Olbracht: O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkáchČtenářský deník