< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Ernest Hemingway: Sbohem armádo!Ernest Hemingway: Stařec a moře (3)Čtenářský deník

Ernest Hemingway: Stařec a moře (2)

Místo děje: Kuba

Postavy:

Santiago – starý a sešlý rybář, který miluje moře i rybu, kterou ulovil, vytrvalý bojovník, dobře vnímá přírodu; chlapec Manolin – ochotný a milující.

Obsah díla:

Stařec Santiago byl rybář. Dříve lovil spolu s malým chlapcem Manolinem, ale chlapec musel na přání rodičů od starce odejít a lovit na jiné lodi. Stařec byl chudý a už mnoho dní žádnou rybu neulovil. Chlapec mu pomáhal a obstarával jídlo. Jednoho dne vyplul stařec znovu na moře. Chlapec mu přál šťastný lov, a tak zajel daleko na širé moře. Zanedlouho se mu ryba chytila. Stařec nechal rybu táhnout loďku. Ryba musela být opravdu dost velká a vytrvalá, protože měl moc síly. Stařec už měl málo sil, ale když se ryba unavila a vyplula na hladinu, dokázal ji zabít. Přivázal ji ke člunu, protože byla obrovská. Větší rybu ještě v životě neviděl. Napnul plachtu a nechal se větrem hnát ke břehu. Brzy ale krev z ryby přilákala žraloka. Ten stihl utrhnout kus ryby, než ho stařec zabil. Brzy ale připlavali další dva. Stařec se je snažil zabít, ale i oni stihli urvat maso. Nakonec v noci napadlo starcovu rybu celé hejno. To už stařec nemohl odehnat, neměl zbraně ani sílu. Tak k pobřeží dovezl jen kostru. ráno ho přišel do domku utěšit chlapec, který mu řekl, že už s ním smí lovit.

Úryvek z knihy:

Žralok je rychle dohnal odzadu, a když se vrhl na rybu, viděl stařec jeho otevřenou tlamu a podivné oči a slyšel cvaknutí jeho zubů, když se zahryzl do rybího masa těsně nad ocasem. Žraločí hlava vyčnívala z vody a jeho hřbet se vynořoval a stařec slyšel, jak se na jeho velké rybě trhá kůže a maso. V tom okamžiku stařec vrazil harpunu žralokovi do hlavy v těch místech, kde spojnice mezi očima protínala čáru, táhnoucí se mu od nosu přímo vzad. Ty čáry nebylo ve skutečnosti vidět. Bylo vidět jen těžkou špičatou modrou hlavu a veliké oči a cvakající, dravě chňapající hltavé čelisti. Ale v těch místech má žralok mozek a stařec ho tam zasáhl. Zasáhl ho svýma krví pomazanýma rukama a vbodl mu tam dobře mířenou harpunu ze všech sil. Vrazil mu ji tam bez naděje, ale odhodlaně a s naprostou škodolibou nenávistí. Žralok se převalil a stařec viděl, že mu v oku vyhasl život. A pak se převalil ještě jednou a zamotal se do dvou kliček provazu. Stařec věděl, že je mrtev, ale žralok to nechtěl uznat. Převrácený na záda mrskal ocasem a cvakal čelistmi a rozrýval hladinu jako rychlý motorový člun. Voda zbělela údery jeho ocasu a tělo mu ze tří čtvrtin vyčnívalo nad vodu, když se provaz ztuha napjal, zarnčel a pak praskl. Žralok zůstal chvilku klidně ležet na hladině a stařec ho pozoroval. Pak se velmi pomalu potopil.

Přidal: jenikkozak 09.06.2011
Zobrazit podrobnosti
Počet slov: 448
Zhlédnuto: 7743 krát
< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Ernest Hemingway: Sbohem armádo!Ernest Hemingway: Stařec a moře (3)Čtenářský deník