< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Božena Němcová: Chudí lidéBožena Němcová: KarlaČtenářský deník

Božena Němcová: Karla (2)

Doba děje: 18. století

Místo děje: Čechy

Postavy:

Karla - chlapec, který byl vydáván za dívku, aby ho tím jeho matka uchránila od povinnosti jít na vojnu

Obsah díla:

Do Stráže na Domažlicku se po čtyřech letech vrátila vdova Markyta se svým synem. Markytin muž byl voják, zemřel na domácí nemoc, jak se nazýval smutek po domově. Právě obava z budoucí vojenské služby, které by mohla trvat až čtrnáct let, přivádí zoufalou matku až k tomu, že svého syna po dlouhá léta vydává za dívku s neobvyklým jménem Karla.

Karla se stala kamarádkou Milotovy Hany. Milotova rodina se totiž starostlivě ujala Karly i její matky, když po návratu z Německa hledaly domov a práci. Dokud byly děti malé, vše probíhalo bez obtíží.

V době dospívání nastal zlom. Karel se totiž zamiloval do Hany. Své city však nesměl dát najevo, protože kromě jeho matky nikdo dosud nevěděl, že je chlapec.

Karla tížilo jeho tajemství a jeho život se pro něj stával nesnesitelným. Proto dobrovolně odjel do Prahy, kde nastoupil vojenskou službu. Teprve pak se obyvatelé od Markyty dovědí o jejím činu, kterým chtěla svého syna ochránit před vojnou. S pomocí dobrých lidí se Karel již po čtyřech letech vrátil z vojny a oženil se s Hanou.

Úryvek z knihy:

Petr byl hezký chlapec, ve statku všeho od latě do klády, a Karla byla přece jen dcera podruhyně rychtářovic. - Proto jí to záviděly a říkaly: "Tuto Markyta spískala, ona je rychtářčino pravá ruka."

Mýlily se všecky velice, že to od Markyty pocházelo; naopak ona, kdykoliv o vdavkách řeč byla, říkala: "Karla se vdávat nesmí a nebude, ani za Petra ani za koho jiného." To se zase nemohlo selkám v hlavě srovnat, proč tuto, neboť to Markyta nemluvila jen tak ledabylo. Jednoho dne se jí ptala Milotová: "Prosím tebe, Markyto, kterak to vždy mluvíš, že se Karla vdávat nebude: co má tuto být, proč?"

"To já ti nemohu povědít, nežádej toho ode mne, selka, vždyť mne znáš."

"Toť je proti pánubohu, k čemu je děvče, než haby se vdalo?" mrzela se Milotová.

"Jestli se Karla vdá nebo nevdá, pro tuto zůstane svět světem," odpověděla Markyta.

Selce to bylo přece jen divné; pověděla to Milotovi a namluvila mu, aby promluvil s Petrem, co ten tomu říká, a jestli ho má přece Karla ráda nebo ne.

"No, Petře, pověz mi hupřimně, stojíš o Karlu?" ptal se Milota syna druhý den ráno, když jeli na pole.

"I což je o tuto, já bych o ni stál, hale ona nestojí o mne!" řekl Petr mrzutě.

"Měli jste přece o tutom řeč spolu?" zkoumal sedlák.

"Co si to, táto, myslíte, abych o tutom s ní rozprávěl. Ona se každému chlapci na vrch hlavy vysměje. Kdyby se k ní chtěl člověk jen trochu přimilovat hanebo ji vzít kolem pasu, je nedůtklivá jako sršeň, vletí hnedkom do vlasů. Tuten týhoden přišel Burdovic Vávra na volání a jen pro tuto, že nechtěl odejít, kterak řekla, vychlístla mu vědro vody přes hlavu."

Znaky díla:

Povídka psaná v ER-formě, jazyk je spisovná až knižní, střídá se s nářečím z okolí Domažlic. Pásmo vypravěče je podobného rozsahu jako pásmo postav; pásmo vypravěče má syntax složitou, dlouhá souvětí, postavy v přímých řečech používají hlavně jednoduché věty.

Inverze typická pro Boženu Němcovou.

Autorka popisuje v této povídce zvyky venkovského obyvatelstva a kritizuje povinnou vojenskou službu.


Přidal: jenikkozak 09.06.2011
Zobrazit podrobnosti
Počet slov: 538
Zhlédnuto: 7215 krát
< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Božena Němcová: Chudí lidéBožena Němcová: KarlaČtenářský deník