Jonathan Swith: Gulliverovy cesty
Doba děje: 18. století
Místo děje: roztodivné země
Obsah díla:
Příběh vypráví lodní lékař Lemuel Gulliver. Baví ho cestovat, a tak není divu, kolik navštíví zemí a kolik cizích jazyků tedy umí.
Při první důležité plavbě jeho loď ztroskotá. Gulliver doplave na neznámý ostrov, který je právem nazýván Liliput. Jeho obyvatelé jsou 12x menší než Gulliver. Chovají se k němu s úctou do té doby, než je stojí moc peněz a jídla. Chtějí ho popravit, a tak uprchne do sousední země Blefusku, kde jsou také tak malí lidé. Poté se vrátí domů do Anglie.
Při druhé plavbě se octne na ostrově obrů - Brobdingnagu. Obyvatelé jsou 12x větší než Gulliver. Jeden sedlák se ho ujme a předvádí ho jako zvíře. Unese ho orel, tak se opět dostane domů.
Při třetí plavbě je zajat piráty a záhy se dostane na létající ostrov Laputu. Odtud je dopraven do Balnibarbi, dále do Luggnaggu, Glubbdubdribu, Japonska a nakonec domů.
Při poslední cestě odjíždí jako lodní kapitán, ale jeho posádka se proti němu spikne a vysadí ho na zemi Hvajninimů. V zemi vládnou koně - Hvajninimové. Jsou tam také Jahů, což je primitivní forma člověka. Musí ale brzo odjet, protože se obyvatelům protiví. Doma o svých cestách sepíše knihu.
Celá cesta Gulliverovi trvala 16 let a 7 měsíců.
Celá kniha je vymyšlená. Je to satirické dílo, Swift v něm tak vystupuje proti vládě a proti všemu, s čím nesouhlasí.
Úryvek z knihy:
Někdy vznikne mezi dvěma panovníky svár o to, který z nich má připravit třetího o jeho území, a přitom žádný z nich nepředstírá, že by na to měl právo. Někdy se jeden panovník znesváří s druhým ze strachu, aby se druhý neznesvářil s ním. Někdy se pouštíme do války, protože je nepřítel příliš silný, a jindy proto, že je příliš sláb. Někdy potřebují naši sousedé to, co máme my, anebo mají to, co my potřebujeme. A tak spolu bojujeme, až nám vezmou naše nebo nám dají své. Velmi ospravedlnitelný důvod k válce je vtrhnout do země, když je národ prořídlý hladem, pohubený morem anebo rozvrácený stranictvím. Je ospravedlnitelné dát se do války s naším nejbližším spojencem, když má pro nás příhodnou polohu nějaké město nebo území, kterým se zaokrouhlí a doplní naše panství. Vyšle-li panovník vojenské sbory do státu, kde je chudý a nevzdělaný lid, smí jich podle zákona polovinu usmrtit a ostatní zotročit, aby je tak zcivilizoval a odvedl od jejich barbarského způsobu života. Je to finta velmi královská, počestná a běžná, že když žádá jeden panovník druhého o pomoc, aby ho zabezpečil proti vpádu, pomocník zažene vetřelce a sám se zmocní říše; panovníka, jemuž přišel na pomoc, zabije, uvězní nebo zapudí. Pokrevní nebo manželský svazek bývá často důvodem k válce mezi panovníky, a čím je příbuzný bližší, tím větší mívají chuť ke sváru. Chudé národy jsou hladové a bohaté národy jsou pyšné. A hlad a pýcha budou spolu vždycky na kordy. Z těch důvodů se vojenské řemeslo pokládá za nejpočestnější ze všech, protože voják je Jahu zjednaný na to, aby chladnokrevně pozabíjel co nejvíce příslušníků svého druhu, kteří mu vůbec neublížili.V Evropě jsou též jacísi žebráčtí panovníci, kteří najímají svá vojska bohatším státům za určitý denní plat na každého muže. Tři čtvrtiny z něho si ponechávají sami a je to jejich nejvydatnější obživa. Takoví jsou v Německu a v jiných severoevropských končinách.
Znaky díla:
Jedná se o utopický cestopis s prvky sci-fi; satira na nešvary doby a společnosti.
Některá další díla autora:
Bitva knih
Přidal: tess.for 26.02.2008
Zobrazit podrobnosti
Zhlédnuto: 39896 krát
Statistika