Bylo pět dní po druhé světové válce, když se do města mostu přistěhoval Luboš se svými rodiči. Chlapec si zde našel kamarády a spolu zažili i toto dobrodružství:
Při svých toulkách městem narazili v katakombách jednoho kostela na záhadnou šifru. Rozhodli se, že vypátrají, co znamená. Cesta za rozluštěním vede přes zrušený důl a chlapce zavede až do lesa, kde má být kóta 739. V jednom křoví našli lidskou kostru. Když došli na paseku, kde si udělali malou přestávku, našli záhadný pařez. Byl to pařez na dřevěné podložce, pod kterou byla skrýš tří němců, kteří byli právě na lovu. Vlezli dovnitř a prohlíželi si ji, když najednou shora Pinda zasyčel: „Kluci honem ven, někdo sem jde!“ Kluci vylezli a dali se na útěk, tři pronásledovatelé je začali honit. Už to vypadalo, že je chytí, když kluci doběhli na louku, na které byl vojenský bunkr. Naskákali dovnitř. Měli jen jednu pistoli, kterou Valda vzal ze skrýše v lese. Němci měli tři pušky. Začala střelba. Chlapcům už došly náboje a vypadalo to pro ně beznadějně, když se na louce objevili policisté. Svázali Němce a společně s chlapci se vrátili do města. Kamarádi si pak z lesní skrýše Němců udělali klubovnu.