Doba děje: heydrichiáda - květen až červen 1942
Místo děje: Praha
Pavel - maturant, 18 let, pomoc Ester považuje za samozřejmost, odvážný, bojuje za svůj sen, obětavý
Ester - židovská dívka, skromná, statečná, její rodiče byli odvezeni do Terezína, vzpomíná na dětství, na počátky nesmyslného útlaku, je v pozici zraněného zvířátka, Pavel pro ni znamená všechno, obětuje se
Maturant Pavel potká v parku židovskou dívku Ester. Svěří se mu, že se dnes měla dostavit k transportu do Terezína. Chlapec ji schová do místnosti za otcovu krejčovskou dílnu, stará se o ni, dělí se s ní o omezené dávky jídla. Přátelství přeroste v lásku, Ester žije ve strachu mezi čtyřmi stěnami, má jen Pavla a jeho večerní návštěvy. Po vyhlášení stanného práva je celé Pavlovo okolí v nebezpečí kvůli přechovávání nenahlášené osoby, navíc židovky.
Pavel událost tají před rodiči, jeho otec nakonec zjistí pravdu a snaží se mu pomoci. Ester je objevena udavačem Rejskem. Dívce se snaží pomoci tovaryš Čepek, Ester však nechce dál ohrožovat Pavla a jeho okolí, vyběhne na ulici a je zastřelena.
„Člověku je jednou osmnáct, strašně cosi chce, aniž rozezná co, je to jen jakési veliké chtění a žízeň v těle, jitřivá touha nedosti zřetelná, ale silná, až bolí. Protektorát je otrava, škola je otrava, co dělat? Naučit se žít na malém prostůrku, přikrčeně, naučit se žít to nudné, rozvleklé prozatím, trápit se hloupostmi, bavit se hloupostmi, neboť hlavou zeď... a tak dále!
A dívky, plaché, prchavé schůzky na Petříně, zakončené neobratným polibkem před zavřenými vraty domu, mdlá vůně voňavky, zvědavost a touha prostoupená zahanbující bázní před čímsi neznámým, dosud neobjeveným, ale tu zaháněl, tu si nepřiznával. A to je vše!“
Velmi zajímavé a působivé.