Právě přihlášení uživatelé:
ineisss5 (návštěvník)
Jordaes9jdf (návštěvník)

2 uživatelé jsou online.

www.STUDUJU.cz
referáty, čtenářský deník...


< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Karel Čapek: R.U.R.Karel Čapek: Věc MakropulosČtenářský deník

Karel Čapek: Válka s mloky

Doba děje: před 2 světovou válkou

Obsah díla:

Jednoho dne kapitán lodi van Toch objeví na jednom ostrově v nenavštěvované zátoce podivuhodná zvířata - mloky. Ta si podél pobřeží staví primitivní města. Kapitán, zabývající se lovem perel, se snaží tyto zvířata ke svému účelu využít. Po krátké době zjistí, že nejsou tak primitivní, jak se z počátku zdálo. Za nalezenou perlu jim dává různé zbraně, jako nože a harpuny, aby se mohli úspěšně bránit proti žralokům, jejich hlavním nepřátelům.

Po krátkém čase velice rychle stoupne počet mloků a také oblast, ve které se pohybují, není schopna takovýto počet mloků uživit a též se díky absolutnímu vylovení perel stala ekonomicky nezajímavou. V této chvíli se jednoznačně projevila lidská chamtivost. Lidé převážejí mloky na jiná místa v nevyhovujících tankerech, které byly původně určeny na převoz ropných derivátů. Díky tomu mnoho mloků cestou umírá, ale to je většině zainteresovaných lidí jedno, neboť jejich jediným cílem je materiální blahobyt.

Po určité době se zjistí, že i mezi mloky jsou významné rozdíly a podle toho je s nimi obchodováno, jako by to bylo zboží, jako by to byli kdysi prodávaní otroci. Mloci už se nevyužívají jen na lov perel, ale také na stavbu a opravy různých přímořských zařízení. Velkým světovým problémem se začíná jevit rozšiřování pevnin, neboť samozřejmě každý stát vidí možnost získat relativně levně velká území. Jediná země, která se do poslední chvíle od celého obchodování s mloky distancuje je Anglie. Tady bych se chtěl trochu pozastavit. Domnívám se, že Čapek chtěl zdůraznit konzervativní postoj Anglie a její demokratické principy, jež byly odjakživa vzorem pro celý kontinent.

Mloci jsou využíváni na podřadné práce a je s nimi zacházeno mnohem hůře než s otroky. Velký význam začínají mít mloci také v armádách všech zemí světa. Nejen díky tomu, že jsou to, alespoň z počátku, absolutně loajální vojáci, ale jejich ohromnou výhodou oproti lidským bytostem je enormní schopnost regenerace. Pokud mlok přijde o končetinu, v relativně krátké době mu doroste. Do rukou mloků jsou dávány zbraně a trhaviny. Z počátku, aby zajišťovali bezpečí státu, ale to se později stane osudným pro celé lidstvo ....

Je samozřejmé, že nejdříve se stali mloci velikou atrakcí. Bylo o nich natočeno mnoho filmů a byli přítomni na každé pouti. Po té, co se jeden mlok v ZOO naučil mluvit, ale ne jenom opakovat, ale také své myšlenky vyjadřovat, se radikálně změnil světový pohled na mloky. Už na ně nemohlo býti pohlíženo jen jako na zboží. S rostoucí podobností s lidmi, byly konflikty mezi lidmi a mloky stále častější. Jedním z prvních, jež byl podnětem pro vznik dalších, byla srážka v Normandii. Mloci si oblíbili jablka a podnikali na ně loupežné výpravy. V jedné vesnici přistihli místní kluci mloka a začali ho kamenovat. Zraněný mlok použil v sebeobraně ruční granát, jehož výbuch zabil jak mloka, tak i všechny chlapce. Mloci se také stali jedním z největších konzumentů zemědělských výrobků a tím oživili stagnující trh. Důvodem k tomu nebyly choutky mloků, ale nedostačující množství potravy, jež moře nabízelo. V

Normandii vzplály nepokoje, při nichž bylo zabito více jak 20 mloků. Vláda, aby uklidnila sedláky, poslala ke břehům Normandie křižník, ten však byl neočekávaně ozbrojenými mloky zničen. Mnoho politiků volalo k zodpovědnosti lidi, jež mloky vyzbrojili, ale to už bylo pozdě.

Potopením jednoho křižníku zdaleka neskončila vzpoura mloků. Byla vyhlášena celosvětová válka. Až směšně působila práce některých "vědců", jež zjistily některé rozdíly mezi mloky, patrně vzniklé vlivem prostředí. Bylo to právě Německo, jež prohlásilo toho svého mloka za toho nejlepšího a ostatní jen za méněcenné.

11. listopadu v jednu hodinu ráno byl z ničeho nic pocítěn v New Orleansu prudký otřes země. Zvedl se hučící cyklon a snesl silný liják bahna. Ztráty na lidských životech byly značné. Jak se celý svět záhy dozvěděl, nebyl to přírodní jev, ale dílo mloků, kteří si rozšiřovali svoje území mělčin. Krátce po zemětřesení v Lusianě stala se podobná katastrofa i v Číně. Mnoho mloků bylo zabito, a žádný se od té chvíle neopovážil vystoupit ve dne z moře. Dvacátého listopadu radioamatéři zachytili neobyčejně silnou stanici. Po chvíli se ozval "vůdce" salamandrů (mloků), jež požadoval vyklizení území a také vzájemnou spolupráci v dodávání výbušnin.

Doslova celý svět byl touto zprávou otřesen. Lidé se sice snažili ubránit svá území, ale nebylo jim to nic platné. Mloci potápěli jednu loď za druhou a neposlušnost v dodávání surovin trestali zabíráním dalších území. Lidé byli nuceni se stěhovat do horských oblastí, které měli být dle mloků zaplavovány jako poslední. Ke konci díla, jako by autorův vnitřní hlas promlouval se samotným autorem, přesvědčoval ho, že přeci nemůže nechat lidstvo zahynout, vždyť se nyní vlastně jednalo hlavně o děti těch, kteří celý problém s mloky způsobili. Autor jako by se opravdu nechal přemluvit a lidstvo nakonec nezahyne. Je to díky tomu, že mloci se velice podobají lidem a tak začnou mezi sebou vést, stejně jako kdysi lidé, nesmyslné války. Vzájemně si otráví vodu a vyhynou. Voda se během času vrátí do původního stavu, odstoupí ze zaplavených oblastí, do kterých se lidé postupně vracejí.

Úryvek z knihy:

Abe odvrátil oči a díval se na jachtu v laguně. Jak je krásná, jak je přesná v každé linii svých boků! Škoda, že tu není Fred. S Fredem by se dalo mluvit o tom, jak je tak jachta pěkná.

Zatím drahoušek už stál po kolena ve vodě, vzpínal ruce k západu slunce a zpíval. Tak ať už se u čerta vykoupe, myslel si Abe podrážděně. Ale bylo to hezké, když tady ležela stočena v klubíčku a zachumlána v plášti, s očima zavřenýma. Drahoušek Li. A Abe s dojatým vzdechem políbil rukáv jejího koupacího pláště. Ano, má ji děsně rád. Tak rád, že to bolí.

Náhle se ozval z laguny pronikavý skřek. Abe se vztyčil na koleno, aby líp viděl. Drahoušek Li piští, mává rukama a brodí se úprkem ke břehu, klopýtá a stříká kolem sebe… Abe vyskočil a běžel k ní. „Co je, Li?“

(Koukej, jak divně běží, upozorňoval ho hlas chladný a kritický. Příliš odhazuje nohy. Příliš kolem sebe plácá rukama. Prostě to není hezké. A ještě k tomu kdáká, ano, kdáká.)

„Co se stalo, Li?“ volá Abe a běží na pomoc.

„Abe, Abe,“ jektá dranoušek a bums, už na něm visí mokře a studeně. „Abe, ono tam bylo nějaké zvíře!“

„To nic nebylo,“ chlácholí Abe. „Nejspíš nějaká ryba.“

„Když to mělo takovou hroznou hlavu,“ kvílí drahoušek a zarývá se mokrým nosem do Abeových prsou.

Abe ji chce otecky popleskat po rameni, ale ono to na mokrém těle příliš hlasitě plácá. „No, no,“ bručí, „podívej se, už tam nic není.“

Li se ohlédla k laguně. „To ti bylo děsné,“ vydechla, a náhle začala kvičet: „Tam… tam… vidíš?“

Znaky díla:

Čapkův román je varováním před nesmyslností válek a nebezpečí vyvyšování jedné rasy nad druhou.

Reaguje na soudobou politickou situaci.

Můj názor:

Karel Čapek chtěl lidi varovat, jak před nebezpečím válek, tak i před vyzdvihováním jedné rasy nad druhou a před zneužíváním své zdánlivé převahy. Je zcela jasné, že čerpal námět především z doby ve které žil, z doby kdy tendence vyzdvihování "čisté" německé rasy velice rychle sílilo. Toto dílo se ovšem stavělo také proti zištnosti, která může být lidstvu osudná (zde hlavně reprezentována kapitánem van Tochem). V díle bychom mohli nalézt prvky podobné dílům, kde se stanou osudným lidstvu roboti.

Přidal: kuba 05.10.2009
Zobrazit podrobnosti
Počet slov: 1192
Zhlédnuto: 8820 krát
< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Karel Čapek: R.U.R.Karel Čapek: Věc MakropulosČtenářský deník