< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Enid Blyton: Pětka na ostrově pokladůEnid Blyton: Pětka v pastiČtenářský deník

Enid Blyton: Pětka na Tajemných blatech

Doba děje: 20. století

Místo děje: Velká Británie

Obsah díla:

George a Anna tráví jarní prázdniny v jezdecké škole kapitána Johnsona, zatímco se Julián s Dickem účastní táboru pořádaného jejich školou. George by nejraději jela s nimi, ale akce je výhradně pro chlapce, takže se nechala Annou přemluvit k pobytu u koní.

George by se ve stájích celkem líbilo, ale neskutečně ji rozčiluje dívka Henrietta, která si nechává říkat Henry. Obě dívky toužily být chlapcem, ale nerozumějí si, i když toho mají hodně společného. Oslovují se výhradně nenáviděnými dívčími jmény a nemůžou se vystát. Situaci nevylepší fakt, že musí ve stájích zůstat další týden kvůli nemoci strýce Quentina. Naštěstí jim ale přijde dopis od Juliána a Dicka, ve kterém děvčatům oznamují, že se k nim připojí.

Ve stájích se objeví cizí špinavý chlapec se svým poraněným koněm. Tvrdí, že zde zvíře nemůže nechat, protože se chystají v maringotkách na nedaleká vřesoviště Tajemná blata. Nakonec ale nemá na vybranou a nedokáže vysvětlit, proč by odjezd nemohli o několik dnů odložit.

Když Julián s Dickem dorazí na autobusovou zastávku v Zeleném Mlýnu, čeká tam na ně Henry a chlapci ji považují za kluka. George je naštvaná, protože zmeškala zprávu a nemohla chlapce na nádraží vyzvednout.

Cikánský chlapec Smrkáč si přijde pro svého koně Klipa, protože mu otec nařídil, ať ho odvede, aby mohli vyrazit s ostatními na Tajemná blata. Smrkáčův otec je hrubián, ale nakonec souhlasí s tím, že jeho syn odjede o několik dnů později a cestu najde podle domluvených značek.

Noc chlapci tráví ve stáji, protože se s jejich příjezdem nepočítalo. Spí se jim dobře do té doby, než se dovnitř vkrade Smrkáčův otec a pokouší se odvést Klipa. Když se ale Julián chystá vzbudit dospělé, vycouvá s nepořízenou. Druhého dne se Pětka chystá na výlet a pozvou i Henry, což je na George moc a začne předstírat bolest hlavy. Velmi ji překvapí, že ji ostatní nepřemlouvají, ale dělají, že jí věří.

Pětka brzy narazí na kočovníky, kteří se chovají dost odměřeně a nepřátelsky. Děti si užívají slunečného dne, ale stále myslí na to, co dělá George s Timem. Na vřesovištích také objeví zrezivělé koleje a usoudí, že se zde nachází pískovcový lom.

George mezitím prožívá zajímavý den, učí malé děti skoky a později se dá do řeči se Smrkáčem. Ukáže jí svou maringotku a také psa Lízu, který umí akrobatické kousky. Daruje mu kapesník, aby pořád nepopotahoval, ale Smrkáč jeho funkci nepochopí a snaží se ho udržet co nejdéle čistý. Naučí George některé kočovnické značky z větví a listů. Také ji zajímá, proč skupina jezdí na opuštěná místa, jako jsou Tajemná blata, ale od chlapce se nic nedozví. Když se ostatní vrátí, snaží se George chovat mile a dokonce osloví Henry její přezdívkou. Domluví se se Smrkáčem, že jim zanechá značky, až se vydá za ostatními maringotkami, protože chtějí přijít na to, co kočovníci na Blatech provádějí. Staví se také za starým kovářem, který jim vypráví zajímavý příběh.

Oblast se nejprve jmenovala Mlhavá blata, až později se přejmenovala na Tajemná. Na vřesoviště občas padne hustá tma, ve které se člověk snadno ztratí a nemusí najít cestu ven. Vypráví o tom, že Bartleova rodina postavila železnici a těžili z lomu písek. Dostali se do sporu s cikány, kteří na jednom místě odmontovali koleje a lokomotiva se převrhla. Bartleovi jim slíbili pomstu a rozhodli se zapálit každou maringotku, která se na blatech objeví. V době, kdy nad vřesovištěm ležela mlha, kočovníci opět přijeli a nikoho z Bartleových už nikdy nikdo neviděl. Lidé odhadovali, že byli napadeni a svrženi do moře. Kovář ale stejně jako ostatní netuší, co nyní kočovníci na blatech provádějí a proč se tam vracejí tak často. Na farmě se očekává příjezd dalších dětí, a tak se Správná pětka rozhodne, že vyrazí stanovat na vřesoviště. Během cesty narazí na pískovcový lom a na starou lokomotivu, která kdysi vykolejila. Usadí se blízko lomu, ale zanedlouho zjistí, že nedaleko táboří kočovníci, což by mohlo znamenat problémy. V noci nad opuštěnou krajinou krouží letadlo, což chlapce probudí. Spatří světlo nedaleko cikánského tábora. Letadlo za chvíli odletí a zanechá po sobě nezodpovězené otázky.

Druhého dne se děti vydají prozkoumat místo, kde se objevilo světlo. Narazí tam na kočovníky a Pětka po krátkém dohadování radši zmizí. Příští noc znovu přiletí letadlo a poblíž tábořiště začnou padat balíčky, ve kterých se nacházejí stodolarové bankovky. Cikáni pochopili, že letadlo svrhlo peníze jinam a vydají se do tábora. Děti chtějí utéct, ale kočovníci je spatří a vydají se za nimi. Navíc začne na vřesoviště padat mlha, což značně znesnadňuje orientaci. Juliána napadne, že by mohli peníze schovat do staré lokomotivy. Vydají se k ní podle kolejí a děvčata na ně mezitím čekají.

Na cestě zpátky ale chlapci ztratí koleje a rozhodnou se zůstat chvíli na místě, protože se domnívají, že děvčata jsou s Timem v bezpečí. Anna a George chtějí zamířit podle kolejí na farmu, ale omylem se vydaly na opačnou stranu a nacházejí se blízko lomu. Tam je zajmou kočovníci a spoutají je v nedaleké jeskyni. George má starost o Tima, protože ho cikáni zranili.

V jeskyni se objeví Smrkáč a George ho žádá, aby přivedl Tima a přinesl nůž. Smrkáč má velký strach ze svého otce, ale George mu slíbí jeho největší přání - že dostane kolo, bude bydlet v domě a jezdit na kole do školy. Smrkáč se za chvíli vrátí, ale brzy zmizí, protože se blíží jeho otec. Přikáže George, ať napíše zprávu: „Jsme uvězněné. Jděte za Timem. Dovede vás k nám a osvobodíte nás. Georgina“. Dopis má být adresován chlapcům, protože kočovníci chtějí získat balíčky s penězi, ale George řekne Timovi, ať zprávu odnese k Henry. Pes dorazí na farmu a vzbudí vyděšenou Jindru, která přemýšlí, co dělat. Kapitán Johnson je pryč a paní Johnsonovou nechce děsit. Rozhodne se, že vzbudí rozumného chlapce Williama. Osedlají koně a vydají se s Timem na blata. Dostanou se až do jeskyně, kde jsou děvčata uvězněná. Díky Smrkáčovým značkám se vymotají z chodeb ven a rychle vyrazí pryč. Julián a Dick pomocí kompasu najdou koleje a trefí na farmu.

Mezitím začalo svítat a ráno na farmě je nezvykle rušné. Policisté si se zájmem poslechnou celý příběh a všichni se vydají ke staré lokomotivě, kde jsou ukryty peníze. Poblíž narazí na Smrkáče, který utekl od kočovníků a chce začít žít novým životem.

Úryvek z knihy:

„Chápu, chtěl bys, abych šla s tebou, ale musím si to promyslet,“ řekla Henry. „Kdyby tu byl kapitán Johnson, došla bych pro něj. Je ale na celou noc pryč, Time. Kdybych šla probudit paní Johnsonovou, určitě by se k smrti vyděsila. Já vážně nevím co dělat!“
„Haf,“ řekl Tim posměšně. „Tobě se to řekne - haf,“ trápila se Henry. „Já nejsem tak statečná jako ty. Myslela jsem si, že jsem, ale není to pravda, Time. Bojím se jít s tebou. Bojím se jít hledat ostatní. Co kdyby mě taky chytili. A je tam příšerná mlha, to přece víš, Time.“ Henry sklouzla z postele. V Timovi to vzbudilo naději. Vymyslí ta hloupá holka konečně něco kloudného?
„Time, dneska v noci tu opravdu nikdo z dospělých není kromě paní Johnsonové, ale tu vážně nechci budit,“ opakovala nešťastná Henry. „Měla opravdu perný den, strašnou spoustu práce. Obléknu se a dojdu pro Williama. Vím, že je mu teprve jedenáct, ale je rozumný. Třeba na něco přijde.“ Spěšně se oblékla do jezdeckého a vydala se k Williamovu pokoji. Spal sám, jen kousek přes chodbičku. Henry vešla do místnosti a rozsvítila baterku. William se hned probudil. „Kdo je to?“ zeptal se a posadil se na posteli. „Co chcete?“
„To jsem já, Henry,“ uklidňovala ho Jindra. „Williame, stalo se něco moc divného. Do mého pokoje se vřítil Tim a měl na obojku tenhle vzkaz. Přečti si ho.“ William si vzal Jirčinu zprávu a přečetl si ji. Zatvářil se udiveně. „Podívej, George se podepsala jako Georgina. Neudělala by to, kdyby to z nějakého důvodu nebylo nutné. Nikdy přece nechtěla, aby jí někdo říkal jinak než George. Budeme muset jít s Timem.
„Já přece nemůžu jít kdovíjak daleko v mlze přes blata,“ namítla úplně vyděšená Henry.
„To přece nebude nutné. Osedláme koně a pojedeme na nich. Poradí si s tou mlhou jistě líp než my,“ řekl William a začal se oblékat. Vypadalo to, že už je docela vzhůru. „Tim nás povede. Vyveď koně. Proboha, prober se, Henry, a dělej. Třeba jsou v nebezpečí. Chováš se jako Henrietta.“

Znaky díla:

• vydalo nakladatelství EGMONT ČR v roce 1995, z anglického originálu The Famous Five, Five Got to Mystery Moon přeložil Jaroslav Piskáček, 159 stran
• 12. díl

Můj názor:

Dvanáctý díl Správné pětky nabízí zajímavé prostředí vřesovišť, nepřátelské kočovníky, zákeřnou mlhu a neobvyklou postavu Henry, jejíž názory se přibližují těm Jirčiným, ale přesto si zpočátku doslova nemůžou přijít na jméno.

Přidal: Aleinad 27.09.2009
Zobrazit podrobnosti
Počet slov: 1430
Zhlédnuto: 3266 krát
< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Enid Blyton: Pětka na ostrově pokladůEnid Blyton: Pětka v pastiČtenářský deník