Anton Pavlovič Čechov: Dáma s psíčkem

Postavy:

Dmitrij Dmitrič Gurov - má tři syny, ženil se brzy, ženu nyní považuje za starou a hloupou - hledá milostná dobrodružství, delší dobu ji podvádí, bydlí v Moskvě
Anna Sergejevna - vdaná, čestná, vede prostý život, z nevěry má morální trauma, žije v S.

Obsah díla:

Dmitrij Dmitrič Gurov se na Jaltě seznámí s Annou Sergejevnou, dámou s psíčkem, která ho hned zaujme. Sblíží se a za několik dnů skončí u ní v pokoji. Anna si nevěru vyčítá, s podobnými aférkami nemá narozdíl od Gurova zkušenosti. Když odjíždějí domů, loučí se s tím, že už se nesmí nikdy setkat.

Uběhne několik měsíců a Dmitrij na ni nedokáže přestat myslet. Odjede za ní do S., kde se setkají v divadle. Anna je vyděšená, ale slíbí mu, že za ním přijede do Moskvy. Takto se nějaký čas scházejí, vždy jednou za dva nebo za tři měsíce. Povídka končí uvažováním milenců, kam situace povede. Chtějí být spolu, ale je jim jasné, že to nejsložitější je teprve čeká.

Úryvek z knihy:

Dívala se na něho polekaně, prosebně, s láskou, hleděla upřeně, jako by si chtěla vrýt do paměti jeho rysy.
„Tolik se trápím!“ pokračovala a neposlouchala, co jí říká. „Celý ten čas jsem myslela jen na vás, žila jsem jen vzpomínkami. Chtěla jsem zapomenout, nadobro zapomenout - proč, proč jste jen přijel?“
O něco výše kouřili na schodech dva gymnazisté a dívali se dolů, ale Gurovovi bylo už všechno jedno, přitiskl Annu Sergejevnu k sobě a líbal ji na ústa, na tváře, na ruce.
„Co děláte, co to jen děláte?“ říkala s hrůzou a odstrkovala ho od sebe. „Ztratili jsme oba rozum ... odjeďte ještě dnes, odjeďte ihned ... Zapřísahám vás vším, co je vám svaté, prosím vás ... někdo sem jde!“
Kdosi šel po schodech vzhůru.
„Musíte odejít,“ šeptala Anna Sergejevna. „Slyšíte, Dmitriji Dmitriči? Přijedu za vámi do Moskvy. Nikdy jsem nebyla šťastná a teď jsem nešťastná nadobro a šťastná už nebudu nikdy! Nenechávejte mě trpět ještě víc! Přísahám, že přijedu do Moskvy. Ale teď se musíme rozejít! Můj milý, dobrý, drahý, nesmíme spolu déle zůstat!“
Stiskla mu ruku a rychle sestupovala po schodech, na každém kroku se ohlížela a na jejích očích bylo vidět, že opravdu není šťastna. Gurov zůstal ještě chvilku stát, poslouchal, a když její kroky utichly, šel do šatny a odešel z divadla.

Znaky díla:

● součást souboru Povídky, z ruského originálu přeložila Anna Zahradníčková
● er forma, vyprávěno z pohledu Gurova

Můj názor:

Další povedená povídka. Líbí se mi námět, zpracování, psychika postav, kterou autor nepopisuje, ale je patrná z jejich jednání.