< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Karel Čapek: KrakatitKarel Čapek: Povídky z druhé kapsyČtenářský deník

Karel Čapek: Matka

Doba děje: blíže neurčeno

Místo děje: blíže neurčeno

Postavy:

Matka (Dolores) - rodina - nejvyšší hodnota, vdova, svým synům věnuje všechnu energii a lásku, válku považuje za nesmyslnou
Synové - Ondra (lékař, zemřel při pokusech), Jiří (pilot, havaroval při snaze překonat výškový rekord), dvojčata Kornel (buržoazie, zemřel v boji) a Petr (proletariát, zatčen a popraven), Toni - nejmladší, citlivý, válka ho nikdy nezajímala, ale nakonec se touží podílet na obraně vlasti
Mužský a ženský hlas v amplionu - burcují národ, působí na matku, reaguje na ně

Obsah díla:

Hlavní postavou je matka, pro kterou je rodina nejvyšší hodnotou. Její manžel zemřel ve válce s koloniemi a tvrdí, že jeho smrt nebyla zbytečná, protože padl jako hrdina. Zemřou také synové Ondra a Jiří. V zemi vypukne občanská válka, Kornel stojí na straně buržoazie a Petr proletariátu, oba ji nepřežijí. Nepokojů využije nepřátelská armáda a stát, který je oslaben a nemůže se účinně bránit, napadne. Rozhlas vyzývá všechny muže, aby se zapojili na obraně vlasti. Matka protestuje, zbyl jí již jen nejmladší syn Toni, kterého nechce poslat na smrt. Matka vede rozhovor s mrtvými - tatínkem, dědečkem a syny - všichni jsou pro to, aby šel Toni do války, tvrdí matce, že situaci nerozumí. Matka však situaci chápe tak, že miluje své dítě a válku považuje za nesmyslnou. Z rozhlasu se ozve, že nepřátelé bombardovali školu v jedné vesnici a mnoho dětí zemřelo. V matce se náhle cosi zlomí, strhne ze stěny pušku, podává ji synovi a řekne: „Jdi!“

Úryvek z knihy:

OTEC (vstane): Tak co, dušinko, jak ty jsi se zatím měla?
MATKA (se zavřenýma očima): To víš, miláčku, čekala jsem na tebe. Pátého syna jsem ti porodila – Je slaboučký, Richarde, bůhví proč je tak křehký. Asi proto, že jsem pro tebe tolik plakala.
OTEC: Z toho ještě vyroste, maminko; taky z něho bude chlapík a hrdina, uvidíš.
MATKA (s náhlou prudkostí): Ne! Já nechci! Já nechci, aby z Toniho byl hrdina! Já už toho mám dost, Richarde, slyšíš? Dost už jsem doplatila na vaše hrdinství! Copak nestačí, že ty jsi mi padl? Víš ty, víte vy, co to je ztratit muže? Kdybys věděl, co ze mne zbylo – Co jsi mi to udělal, člověče, jak jsi se mohl nechat tak zbytečně zabít!
OTEC: Drahoušku, nic platno, když ten trulant plukovník řekl, že mám strach, – nu, musel jsem jít, ne? A řekl to… před druhými důstojníky. Zdá se, majore, že máte strach. Já nevím, holčičko, kdybys byla stála při tom, co bys mi řekla.
MATKA (vstane, tiše): Řekla bych ti: Jdi, Richarde. To si nemůžeš nechat líbit.
OTEC: Tak vidíš, miláčku, taky bys to tak cítila.
MATKA: Protože jsem tě milovala, Richarde, protože tě pořád musím milovat! Ale ne, nesmíš na to dát, můj jediný; nevíš, co to pro ženskou znamená, když někoho tak nerozumně, tak po žensku miluje! Já nevím sama, co to v nás je; vím jenom, že se mi to na tobě strašně líbilo… víš, tvé vojáctví, Richarde, řinčení tvých ostruh, tvá odvaha a fanfarónství, tvá čestnost a lehkomyslnost – Já nevím, proč jsem to na tobě tak zbožňovala. Asi jsem byla hloupá, byla jsem zamilovaná, byla jsem blázen; ale ani teď… ani teď bych nesnesla, aby tě něco ponížilo!
OTEC: Nu tak vidíš; a kdybych byl tehdy nešel…
MATKA: Ne, ne, Richarde, nesmíš mě brát za slovo! Snad… jistě bych se s tím smířila, kdyby ses tehdy nezachoval… jako voják. Byl by ses vrátil ke mně a k dětem… a odešel z armády. Já bych si… zvykla. A měla bych tě taky ráda. Snad… trochu jinak. Já vím, že by ses hrozně trápil… bez té vojenské cti, ale přežili bychom to… oba; měla bych tě aspoň u sebe, Richarde, a mohla bych se o tebe starat –
OTEC: – jako o člověka, který k ničemu není a trápí se. Stačilo by ti to, miláčku?

Znaky díla:

● poslední autorovo drama, tři dějství
● odsouzení války - nesmyslné, staví proti sobě i nejbližší
● výzva k boji, ale hlavně varování (nadčasové)
● mužský a ženský postoj k životu - úvahy nad hrdinstvím, obětování se
● svět živých a mrtvých (změnil se jejich pohled na smrt)
● působivé dialogy

Můj názor:

Působivé drama, zaujalo mě, názory matky mi rozhodně nebyly cizí.

Přidal: Aleinad 28.07.2009
Zobrazit podrobnosti
Počet slov: 679
Zhlédnuto: 20879 krát
< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Karel Čapek: KrakatitKarel Čapek: Povídky z druhé kapsyČtenářský deník