Poštovní schránka
Básník lyrizuje a opěvuje obyčejnou věc – poštovní schránku. Zdůrazňuje její význam, to že je to posel dobrých i špatných zpráv.
Žebráci
Když byl básník ještě mladý student, tak odmítl dát žebrákovi almužnu. Tenkrát se styděl, ale dnes se stydí ještě víc a žebráka hledá. Myslí si, že tenkrát nepomohl Pánbohu.
Hřbitov
Básník říká, že hřbitov není tak smutné místo. Zemřelí tam jsou totiž s námi, jsou vtěleni do stromů a květin. Na hřbitově jsou tedy jenom mladí a staří. Je tam tak hezky, že se tam scházejí milenci a hrajou si tam děti.
Kamna
Básník přirovnává rozkvetlou louku ke kamnům, jak by to vypadalo, kdyby na kamnech rostly koláče a chleby tak jako na louce květiny.
Věci
Básník hovoří o tom, že miluje věci, přestože si jich ostatní lidé neváží. Věci se tak trápí. V posledních verších básník píše:
„Miluji věci
a také miluji celý svět.“