< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Umberto Eco: Jméno růžeKarel Jaromír Erben: Kytice (2)Čtenářský deník

Karel Jaromír Erben: Dobře tak, že je smrt na světě

Obsah díla:

Za dávných časů, kdy ještě Ježíš a svatý Petr pobývali na světě, sháněli po jednom parném dni nocleh, který jim ochotně poskytl kovář. Vlídně je uvítal, přenechal jim na tuto noc svou postel a sám se vyspal ve stodole, ráno jim připravil snídani, a nakonec je ještě kus cesty doprovodil. Svatý Petr se divil, že ho za jeho dobrý skutek Ježíš nijak neodmění, ale ten odpověděl, že mu přichystá výraz vděku v nebesích.

Sdělí také kováři, že mu splní tři jakákoliv přání. Kovář vysloví myšlenku, že by chtěl být ještě sto let živ a zdráv. To pro Ježíše není žádný problém. Dále žádá, aby měl po celou tu dobu dost práce, aby se mohl uživit. I to je odsouhlaseno. A potřetí si přeje, aby každý, kdo k němu přijde, byl přimrazen na jeho stolici a nemohl odejít, než mu to kovář dovolí. Svatému Petru to přijde směšné, ale Ježíš je srozuměn i s tímto nápadem.

Následujících sto let proběhlo podle očekávání. Kovářovi známí zemřeli a on žil dál ve zdraví a hojnosti. Všechno ale jednou skončí, a tak se i smrt přihlásila o slovo. Zaklepala na kovářovu světnici a muž ji přivítal s potutelným úsměvem. Nabídl jí, aby si chvíli odpočinula na jeho stolici. Smrt neočekávala žádné lsti, a tak ho bez okolků poslechla. Za chvíli ale začala zlostně skřípat zuby, protože se samozřejmě nemohla ze svého stolicového vězení osvobodit.

Kovář se tomu smál jako nejlepšímu vtipu všech dob. Jeho radost ale velmi záhy vyprchala. Těšil se již na chvíli, kdy si pochutná na vypaseném vepříkovi, takže se zdálo, že jsou dny zvířete sečteny. Jisté je však jen to, že jisté není nic, a tak pašík tuto dramatickou událost přežil, což kovář považoval za podivnou náhodu. Odhodlal se tedy zaříznout husu. Ta se mu však vysmekla a utíkala za vepřem. Potřetí se rozhodnul vsadit na jistotu a na dvou holoubatech si dal záležet. Poté, co se jim jako zázrakem useknuté hlavy vrátily na krk, došlo mu, odkud vítr fouká. Tím se však naskytlo velké dilema - smrt přece propustit nemůže, to by mu hned zakroutila krkem. Rozhodne se, že bude jíst pouze bezmasá jídla, opravdu výživné pokrmy jako například hrách, kaši a koláče.

Nějaký čas vedl tento vegetariánský život, ale na jaře nastala bída. Hmyz, hlodavci a ptáci zkonzumovali veškeré rostoucí potraviny, vodu otrávili přemnožení vodní živočichové a vzduch zamořili komáři. Na světě již nebylo radosti, plnohodnotného života ani rovnováhy. Když kovář zjistil, co svým jednáním způsobil, smrt propustil. Hned se nejen jeho zmocnila a na světě se vše začalo obracet k pořádku.


Přidal: Aleinad 06.09.2008
Zobrazit podrobnosti
Počet slov: 423
Zhlédnuto: 3711 krát
< Předchozí knížka Zpět na výpis knížekNásledující knížka >Umberto Eco: Jméno růžeKarel Jaromír Erben: Kytice (2)Čtenářský deník