Perličky z žákovské knížky:
- Znehodnotil nástěnný výtisk Mendělejevovy soustavy prvků vymyšleným prvkem Spermium.
- Ruší spolužáky svými vzdechy!
- O hodině přírodopisu strká ptáka do topení.
- Při hodině onanuje, prý za světový mír.
- Celou hodinu si přerovnává pytlík. Takhle se nic nenaučí!
- Nevhodně nosí do vyučování žvýkací a jiné gumy.
- Při slohové práci „Nejhezčí zážitek z prázdnin“ popsal soulož.
- Byl přistižen ve školní jídelně, jak líbá spolužačku, máme podezření na lásku.
- Plive kuličky z železné trubičky.
- Na zem plival. Josef Dibal
- Močí do výše očí.
- Při hodině dějepisu troubil stočeným sešitem státní hymnu!
- Vyjádřil se o Meresjevovi, že měl amputované nohy až po prdel.
- Nosí do školy příliš krátké sukně, takže vzbuzuje u spolužáků větší pozo
ost než já se svým výkladem, prosím o prodloužení.
- Mlátí lavicí o strop.
- Lezl do pětimetrové výšky na třímetrový strom.
- Vyndala při hodině tělesné výchovy bez dovolení kozu a celá třída přes ní skákala.
- Jezdí nosem po lavici, aby to pískalo.
- Rozbila spolužákovi svačinu.
- Maže tabuli příliš mokrou houbou.
- Při mé hodině se snažil být hodný. Až moc.
- Svým zpěvem úmyslně ruší hodinu hudební výchovy.
- Pořád se hlásí.
- Nechá se od spolužáků osahávat a nehlásí to učiteli.
- V hodině tělesné výchovy si odešel zakouřit.
- Při výletě do Terezína se nechal zavřít do plynové komory.
- Honza zakřičel: „Ticho!“ , třída ho vyslyšela a on ze sebe vypustil toxické plyny, což bylo slyšet po celé třídě.
- Při hodině hraje piškvorky a pak buď nadává, nebo se hlasitě raduje.
- Olizuje temperové barvy a diví se, že pak zvrací.
- Váš syn považuje za samozřejmé se při hodině matematiky procházet po lavicích.
- Žák o hodině žvýká žvýkačku, já mu ale jen povolil sníst chléb.
- Neměl žákovskou knížku a odmítl mi ji dát.
- Vešel jsem do třídy a on se mi nepostavil.
- Směje se mi za zády do očí.
- Když jsem odstartoval přespolní běh, utekl domů.
- Nesdělil své jméno s tím, že je tu inkognito.
- Kdykoliv je vyvolán, kouká na mě jako na idiota a ptá se, jestli to myslím vážně.
- Bez dovolení padá ze židle.
- Vyvolán prohlásil, že nebude odpovídat bez advokáta.
- Pravidelně chodí do školy nepravidelně.
- Na hodinu fyziky přišel o 45 minut později.
- Přinesl do hodiny prášek na pečení a předstíral prodej drog. Odmítal vše vydat a nyní i přiznat.
- Sebral třídní knihu, nechce ji vrátit a žádá výkupné.
- Vyhrožuje mi smrtí.
- Žádá od učitele lepší známku se železnou tyčí v ruce.
- Při hodině dějepisu zapálil lavici a naváděl zbytek třídy, aby mě upálili.
- Nerespektuje pokyny dozoru o přestávce, na napomenutí reaguje: „Můžu se na to vysr**!“
- Přinesla do školy DYMOGAM (zápalná tableta proti hmyzu – pozn. red.) a vykouřila celý učitelský sbor.
- Když jsem vašeho syna vyvolala k tabuli, opáčil mi: „Piš pět, svačím!“
- Váš syn mi dnes začal tykat, skákal mi do výkladu a chtěl vidět můj diplom.
- Simuloval zvonění školního zvonku budíkem, a když se mu na to přišlo, ještě tvrdil, že ho o to školník požádal.
- Váš syn při vyvolání k tabuli zakřičel, že chybí, vyskočil oknem a zavřel se na záchodě.
- Běhá po třídě a zvrací židličky.
- Váš syn rozkopal venkovní odpadkový koš a mé auto, když se dozvěděl, že propadá z chemie.
- Ohrožoval spolužáky nožem, který potřeboval až na třetí hodinu.
- Váš syn snědl učební pomůcku (až později se vysvětlilo, že šlo o zátiší jablka s mrkví), a tak si učitel místo výtva
é výchovy s žáky povídal o životě.
Ve škole povídá paní učitelka:
"A čím je tvůj tatínek, Jirko?"
"On je pekař."
"Hm, to je hezké," na to paní učitelka, "peče nám, děti, chléb. A tvoje maminka je čím, Maruško?"
"Sim, ona je zdravotní sestra."
"Aha, vidíte děti, stará se o nemocné. To je krásné povolání! A co ty, Honzíku?"
"Můj tatínek tancuje nahatej v gayklubu."
"Hmmmm," povídá paní učitelka, "no, i taková zaměstnání jsou..."
O přestávce přijde za Honzíkem a povídá:
"Opravdu tvůj otec tancuje v tom klubu?"
A Honzík odvětí:
"Ne, on pracuje v Microsoftu, ale my se za to všichni stydíme."
Paní učitelka Brooksová, která učila ve druhé třídě, měla potíže s jedním ze svých žáků. Jednou se ho zeptala: "Co je to s tebou, Harry?"
Harry jí odpověděl: "Já jsem chytřejší než na druhou třídu. Moje sestra je ve třetí třídě a já jsem chytřejší než ona! Myslím, že bych měl taky patřit do třetí třídy."
To už bylo na paní učitelku příliš. Zavedla Harryho do ředitelny. Harry čekal u sekretářky a učitelka vysvětlila řediteli, o co jde. Ředitel jí řekl, že si hocha vyzkouší. Pokud nebude umět odpovědět na některou z otázek, půjde zpátky do druhé třídy a hotovo. Učitelka s tím souhlasila.
Přivedla Harryho k řediteli, vysvětlila mu podmínky zkoušky a Harry souhlasil.
Ředitel: "Kolik je 3 x 3 ?"
Haryy: "Devět."
Ředitel: "Kolik je 6 x 6 ?"
Harry: "36."
A tak to šlo dál s každou další otázkou, o které si ředitel myslel, že by ji měl žák třetí třídy umět zodpovědět. Ředitel se podívá na učitelku a povídá:
Já myslím, že Harry už může jít do třetí třídy."
Učitelka povídá řediteli: "Já mu dám taky pár otázek."
Ředitel i Harry souhlasili.
Učitelka: "Co má kráva čtyři a já jen dvě ?"
Harry (za okamžik): "Nohy."
Učitelka: "Co ty máš v kalhotách a já ne ?"
Ředitele ta otázka překvapila.
Harry odpověděl: "Kapsy."
Učitelka: "Co je tohle: začíná to na P a končí na A, je to většinou kudrnaté, blond, černé nebo rezavé ?"
Harry: "Paruka."
Ředitel se posadil zpříma a spadla mu čelist.
Učitelka: "Co je tvrdé a růžové, když to jde dovnitř, a ven to jde měkké a mokré ?"
Ředitel vyvalil oči a než tomu mohl zabránit, Harry řekl: "Žvýkačka."
Učitelka: "Co dělá muž vstoje, žena vsedě a pes na třech nohách ?"
Harry: "Podává ruku." Ředitel se roztřásl.
Učitelka: "Co je to: začíná to na S a končí na Ž a je u toho spousta vzrušení
Harry: "Soutěž."
Ředitel si oddechl a povídá učitelce: "Dejte Harryho do té třetí třídy. Moje odpovědi na těch posledních šest otázek by byly všechny špatně."
První den v americké škole. Učitelka představuje třídě nového žáka - Sakiho Suzukiho, syna šéfa představenstva firmy Sony.
Hodina začíná.
Učitelka: "Podíváme se, jaké máte znalosti amerických kulturních dějin. Kdo řekl - DEJTE MI SVOBODU NEBO SMRT?"
Žáci ani nedutají.
Suzuki zvedne ruku a praví: "Patrick Henry 1775 ve Filadelfii."
Velmi dobře Suzuki. A kdo řekl: "ZEMĚ JE NÁROD A NÁROD SE NESMÍ PODROBIT?"
Suzuki se postaví a odpoví: "Abraham Lincoln 1863 ve Washingtonu".
Učitelka se podívá na ostatní žáky a pronese: "Styďte se, Suzuki je Japonec a zná americké dějiny lépe než vy!"
Ze zadních lavic je slyšet tenký hlas. "Polibte mi *** vy zasraný Japonci!"
"Kdo to řekl?", vykřikne učitelka.
Suzuki zvedne ruku a bez vyvolání odpovídá: "Generál Mc Arthur 1942 u Panamského kanálu a Lee Jacocca 1982 na setkání dozorčí rady General Motors."
Ve třídě je ticho jako v hrobě a zezadu se zase ozve: "Asi se pobleju!"
Učitelka opět vykřikne: "Kdo to zase řekl?"
Suzuki odpoví: "George Bush senior japonskému ministru Tanakovi během pracovního oběda v Tokiu v roce 1991."
Jeden žák zvolá: "Vykuř mi ho!"
Učitelka vybuchne. "A teď už toho mám dost, kdo to řekl?"
Suzuki bez mrknutí oka: "Bill Clinton Monice Levinské v oválné pracovně Bílého domu ve Washingtonu v roce 1997."
Jiný žák povstane a vykřikne: "Suzuki je hromada sraček!"
Suzuki na to: "Valentino Rossi při Grand Prix motocyklů v Brazílii 2002."
Ve třídě vypukne naprostý chaos a řev, učitelka omdlí, otevřou se dveře a vstoupí ředitel: "Kurva, takový bordel jsem ještě neviděl!!"
Suzuki: "Vladimír Špidla, ministr financí, při předložení státního rozpočtu, Praha 2003."
Do profesorova kabinetu vejde mladá slečna. Usedne naproti němu do židle, poodrhne si vlasy a povídá:
"Udělala bych cokoliv, abych tu zkoušku získala."
Pak si upraví výstřih, nakloní se víc k profesorovi, hluboce se mu podívá do očí a říká:
"Myslím tím, že bych udělala úplně cokoliv."
Kantor zašeptá: "A nemohla byste se to naučit?"
Jeden profesor byl velmi důsledný při dodržování podmínek u testů, a když řekl, že test skončil, tak kdokoliv ještě něco psal, dostal nedostatečnou. Jednou takhle jeden frajer v pohodě po skončení testu, když ostatní odevzdávali, ještě dvě minuty psal, pak se zvednul a nesl papír ke katedře. Profesor na něj:
"Mladíku, ani se neobtěžujte. Máte to za pět."
"Pane proferose, vy nevíte, kdo jsem!"
"Ne, to nevím, a vůbec mne to nezajímá. I kdybyste byl mladej Klaus, z tohohle tesu máte za pět!"
"Vy fakt nevíte, kdo jsem???" ptá se frajer s téměř hysterickým výrazem ve tváři.
"Vůbec netuším, kdo si myslíte, že jste."
"Tak to je dobře!" řekl frajer, vrazil svoji písemku doprostředka štosu s ostatními a kvapně opustil učebnu.
Profesor: Který orgán dokáže za pár sekund zvětšit svůj objem až osmkrát?
Studentka: (mírně červená) P.. p..
Profesor: Nerozuměl jsem, prosím zopakujte to.
Studentka: (šeptá) Penis..
Profesor: Hlasitěji!
Studentka: Penis!
Profesor: Hovno penis, zornička! Slečno, ale toho chlapa se držte.
Dva mladíci studovali chemii v Praze. Celý rok se jim docela dařilo, vypadalo to na vzorné studenty. Víkend před závěrečným testem se proto rozhodli, že se trochu uvolní, a odjeli za kamarády na Moravu trochu oslavovat. Jenže to přehnali a prospali celou neděli. Do Prahy dorazili v pondělí ráno, naprosto neschopní rozumně uvažovat. Odpoledne po termínu testu přišli za profesorem a začali mu vysvětlovat, jak byli na víkend pryč a když se vraceli, píchli kolo a strávili půlku noci na silnici v marné snaze někoho stopnout, takže nestihli dorazit na koleje včas, a prošvihli test.
Profesor se zamyslel a rozhodl, že mohou tedy přijít na písemku druhý den. Oba si oddechli, na kolejích zapadli na pokoj a zopakovali si látku.
Druhý den je profesor posadil každého do jedné místnosti a přinesl jim zadání testu. Na první straně byla otázka za pět bodů, cosi o koncentracích roztoků, takže to v pohodě oba zmákli. Ale byli zatraceně překvapení, když otočili papír a tam stálo:
"(95 bodů) Přední nebo zadní kolo?"
Učitelka při hodině bižule, při zkoušení se ptá Pepíčka, že jak by popsal houby a čím to je, že tak vypadají. Pepík na to: "Jelikož houby roztou na vlhkém prostředí, vypadají jako deštníky."
Anička se vrací domů ze školy:
"Mami, já už se tam nevrátím."
"Proč ne?"
"Ta učitelka nic neví. Pořád se nás na něco ptá."